Další novinky
RENTABILNĚ PŘI PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Cukrovka byla a je pro dobré pěstitele ekonomicky zajímavá plodina. Vzhledem k přebytku cukru na světových trzích a odbytovým potížím cukrovarů, nelze vyloučit v roce 1998 negativní vliv na nákupní cenu suroviny. Je nutno - více než v minulosti - hledět při jejím pěstování také na náklady, aby byla zachována rentabilita (ziskovost) pěs-tování cukrové řepy.
HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI?
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
“Zamyšlení nad rostlinnou výrobou” bylo přímo výzvou, abych prezentoval pohled společnosti Monsanto na rostlinnou výrobu budoucnosti. Společnost Monsanto je jednou z předních světových firem v oblasti výroby pestici-dů. Společnost Monsanto je také jednou z předních světových firem v oblasti biotechno-logií. Právě biotechnologie jsou podle nás klíčovým prvkem dalšího vývoje rostlinné vý-roby.
EVROPSKÁ POLITIKA V PORADENSTVÍ A VÝZKUMU
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Rok 1997 byl přelomovým rokem pro vývoj názorů na uspořádání výzkumu a pora-denství. Do našich představ vstoupila zkušenost některých členských zemí EU a výsled-kem je nejrychlejší vývoj praktické politiky v obou oblastech za posledních několik let.
SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY CHOVU OVCÍ V ČR
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
KLÍČIVOST OBILEK A KONCENTRACE N-NO3- U NĚKTERÝCH PÍCNINÁŘSKY VÝZNAMNÝCH DRUHŮ TRAV
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Trávy jsou rozhodujícími komponenty lučních i pastevních směsí i směsí technických a par-kových. Významnou úlohu mají také polní krátkodobé monokulturní travní porosty i trávy jako složky jetelovinotravních směsí. Lze je dále využít i jako meziplodin či podsevů. Mezi hlavní problémy semenářství trav patří určení správné doby sklizně a tím rozhodujícím způsobem ovlivnit ztráty a kvalitu osiva. Starší používané metody určení zralosti semenářských porostů jsou subjektivní a vyžadují zkušenost. Proto se dnes v zemědělské praxi přechází na ob-jektivnější metody, které snižují riziko špatného posouzení zralosti porostů. Pozdní sklizeň může u některých druhů trav způsobit velké ztráty vypadáváním semen, předčasná sklizeň výrazně sníží biologickou hodnotu osiva.
VLIV ABSENCE N - HNOJENÍ NA VÝNOSY, BOTANICKÉ SLOŽENÍ TRVALÝCH LUČNÍCH POROSTŮ A KONCENTRACI NITRÁTOVÉHO DUSÍKU V LYSIMETRICKÝCH VODÁCH
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Na ekologických podmínkách závisí floristické složení travních fytocenóz a jejich pro-dukční schopnost. Ekologické podmínky stanovišť travních porostů jsou mnohem pestřejší než u orných půd a proto také výnosová variabilita je velmi široká (1-15 t.ha-1 suché hmoty). Dlouhodobá aplikace převážně průmyslových N-hnojiv vyvolala podstatné omezení pestrosti botanického složení směrem k vytvoření porostů s výraznou převahou travní složky.
VLIV ÚHRNU DEŠŤOVÝCH SRAŽEK NA DYNAMIKU NÁ-RŮSTU BIOMASY TRAVNÍHO POROSTU NA ORNÉ PŮDĚ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Dešťové srážky jsou rozhodujícím klimatickým faktorem, který ovlivňuje dynamiku nárůstu biomasy a výnosnost porostu (KLESNIL et al.,1982; REGAL, VESELÁ, FOGL, 1984; VELICH et al., 1994 aj.). REGAL, VESELÁ, FOGL (1984) uvádějí, že dynamika nárůstu píce je ovlivněna nejen úhrnem srážek, ale také jejich rozdělením během vegetace. Podle KRAJČOVIČE, REGA-LA (1976) vyprodukuje přírodní travní porost na každý 1 mm srážek 1,5 až 2,0 g.m-2 sušiny. KO-PECKÝ (1928) vymezil podle potřeby vláhy přirozené oblasti pro travní porosty izohietou 650 mm, z čehož 350 mm má připadnout na vegetační období.
KONKURENČNÍ SCHOPNOST JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ V JETELOVINOTRAVNÍ SMĚSI
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Druhové složení jetelovinotravních směsí závisí na přírodních podmínkách stanoviště, délce a způsobu využívání a také na intenzitě hnojení. BERGMANN (1962) doložil, že jetel a trávy mají komplementární biologické a morfologické vlastnosti i nároky na stanoviště. Ke stejným závěrům dospěli i KRAJČOVIČ et al. (1968) a LICHNER et al. (1983). VOLOŠIN (1986) doporučuje pro kvalitní jetelovinotravní směsi kombinaci srhy říznačky, kostřavy luční, jílku vytrvalého i mno-hokvětého vysévané společně s jetelem lučním, jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým.
ZKUŠENOSTI S APLIKACÍ BIOSFORU V PŠENICI JARNÍ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Biosfor je přípravek obsahující kyselinu antranilovou, která je prekursor auxinu, a kyselinu salicilovou, - fenolický inhibitor enzymatické oxidace indolyloctanů v rostlinných tkáních. Neje-dovatý a nedráždivý, je dobře odbouráván půdními (a ve vodách kalovými) mikroorganismy. Je mísitelný s listovými hnojivy, a pesticidy (mimo herbicidy), s výjimkou přípravků, obsahujících měď a lze užít ředění, odpovídající pesticidu. Doporučuje se v dávce 0,1 až 0,5 litrů preparátu na ha ve 200 l vody, u obilnin ve fázi 30 DC, tj. na podporu odnožování.
ŘEPKA - PODMÍNKY PROSPERITY - INTENZIFIKACE VÝROBY
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Primárním cílem každé produkce bývá zpravidla zisk. Za určitých situací mohou pře-vládnout i jiné pohledy. Například produkce "košer - eko či bio" potravin pro určitou sku-pinu spotřebitelů. Nebo využití řepky pro asanaci území černobylské jaderné havárie. Vý-roba řepkového metylesteru pro zajištění energetické potřeby státu v mimořádných situa-cích, či pro zlepšení image státu v rámci ekologické politiky.
