Další novinky
VYUŽITÍ VÝNOSOVÉHO POTENCIÁLU CUKROVÉ ŘEPY ZDOKONALENOU TECHNOLOGIÍ PĚSTOVÁNÍ PŘI SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA JEDNOTKU PRODUKCE
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Cílem provozních pokusů je jednak zjištění možností snížení počtu operací při pěstování cukrovky, tím snížení nákladů na hektar nebo jednotku produktu, dále pak stanovení výnosového potenciálu cukrovky při pěstitelských variantách v provozních podmínkách. Uváděné dílčí výsledky jsou sumarizací předběžných údajů, neboť v době zpracování tohoto sdělení nebyla ještě sklizeň a evidence sklizně a technologických údajů ukončena.
INTENZIFIKACE BIOSYNTÉZY GLYCIDŮ A ZVÝŠENÍ TECHNOLOGICKÉ JAKOSTI CUKROVKY POUŽITÍM RŮSTOVÝCH REGULÁTORŮ
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Mezi energeticky významné plodiny mírného pásma patří na prvém místě cukrovka. Jedním z účinných prostředků, kterým je možno snížit rezervy v nízkém využívání bioenergetického potenciálu, je poznání a ovládnutí fyziologických pochodů spojených s tvorbou biomasy, bisyntézou sacharózy a jiných technologicky významných látek ukládaných v bulvě cukrovky. V projektu řešíme problematiku přirozených regulačních systémů, které řídí metabolismus a následně růst a vývoj cukrovky. Domníváme se, že tato cesta představuje v současných pěstitelských podmínkách nejefektivnější a z ekologického hlediska nejvhodnější přístup k problematice optimalizace výnosů a jakosti polních plodin včetně cukrovky.
VLIV VYBRANÝCH BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK NA AKTIVITU ENZYMU GLUTAMÁTKINÁZY V LISTECH JARNÍ PŠENICE
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Vnější ekologické podmínky patří mezi rozhodující faktory, které ovlivňují výši rostlinné produkce. Jedním z významných znaků při adaptaci rostlin na nepříznivé změny prostředí je hromadění prolinu. Prolin je součástí metabolismu kyseliny glutamové a glutaminu. Je výjimečný tím, že je jedinou aminokyselinou, která je zaváděna do bílkovin. Dobře se pohybuje ve vodných i v nevodných mediích, což mu umožňuje snadnou migraci přes biologické membrány buněk a organel. Žádná jiná aminokyselina takovéto vlastnosti nemá (Goring, Thien 1978).
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, REKAPITULACE A VÝHLEDY
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V průběhu předešlých staletí byla naše kulturní krajina rozsáhle utvářena lesnickou a zemědělskou činností. Extenzivní způsob hospodaření nepůsobil výrazně negativně na krajinu. Současná industriální agrární politika jako výsledek ekonomického tlaku společnosti na zemědělství však již dostatečně ekologické zájmy nerespektuje. Konvenční zemědělství je spoluzodpovědné za snížení druhové a biotopové diverzity krajiny (vyklizení krajiny), snížení její samoregulační schopnosti a stability i poškozování přírodních zdrojů.
SOUČASNÉ POSTAVENÍ BRAMBOR, JEJICH KONKURENČNÍ SCHOPNOST A EKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY PŘI JEJICH PĚSTOVÁNÍ V ČR
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Dva poslední ročníky jsou u této komodity zcela mimořádné a přinášejí jedinečnou možnost srovnání a zároveň potvrzení správnosti východisek, která jsou pěstitelům, odběratelům, zpracovatelům a spotřebitelům brambor opakovaně připomínána.
KOMODITNÍ PROBLEMATIKA OBILOVIN V ČR
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Tržní vztahy, které se vyvíjejí po roce 1989, s sebou přinášejí staré i nové prvky, které ovlivňují obchodování s rostlinnými produkty. Při hodnocení obchodování s obilovinami v posledních dvou letech 1993 a 1994 je zřetelný vývoj tržních mechanismů a postavení jednotlivých subjektů na domácím trhu, včetně úlohy státu.
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PĚSTOVÁNÍ OBILNIN
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Pěstování drobnozrnných obilnin je u nás v současnosti pro prvovýrobce zajímavé a tzv. "drží" ekonomiku řady zemědělských podniků. Důvody stabilizace osevních ploch a jejich mírného nárůstu byly rozebírány na této konferenci v předcházejícím roce (Křen 1993a). I když obilniny nyní patří k lukrativním komoditám, je jejich pěstování (podobně jako u jiných plodin) spojeno s řadou aktuálních problémů. K nejvýznamnějším z nich patří:
ZMENY V RASTLINNEJ VÝROBE V OBDOBÍ TRANSFORMÁCIE SLOVENSKA, PREDPOKLADANÝ VÝVOJ
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Súčasná spoločenská a ekonomická situácia v našej spoločnosti, vrátane toho i v odvetví poľnohospodárstva je mimoriadne zložitá. Pretrvávajú niektoré legislatívne nedostatky, nedoriešené sú vlastnícke vzťahy, výrazná zložitosť je v oblasti štátnych majetkov. Klimatické zmeny, prejavujúce sa najmä na prehlbujúcom sa deficite zrážok a zvyšujúcich sa priemerných teplotách, priebeh poveternosti vlani (1993), ale aj v tomto roku (1994) majú značné dopady na všetky podnikateľské subjekty v odvetví, ktoré má podľa agrárneho programu zabezpečiť výživové potreby obyvateľstva, efektívne hospodáriť s prírodnými zdrojmi krajiny a plniť aj mimoprodukčné funkcie.
ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Rostlinná výroba prochází od začátku devadesátých let velmi složitým obdobím. Cenová liberalizace vnesla do ekonomiky řadu problémů, jež vedly k významnému poklesu spotřeby potravin i krmiv, což vyvolalo převahu nabídky nad poptávkou a je jedním z důvodů omezení zemědělské výroby. Dalším velmi závažným důvodem je neúměrný růst cen vstupů do výroby. Zemědělským podnikům, na něž většinou doléhá platební neschopnost řady odběratelů, nezbývá než omezovat náklady. Omezení vstupů do rostlinné výroby sice zmenší domácí nabídku potravin, ale sníží jejich konkurenceschopnost ve srovnání s dotovanými produkty států EU, jejichž výše přesahuje čtyřnásobek úrovně našich dotací (dle Zprávy o stavu českého zemědělství 1994 - státy EU 47 %, ČR 11 %).
SOUČASNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POSTAVENÍ ROSTLINNÉ VÝROBY
1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Čtvrté zamyšlení nad rostlinnou výrobou se koná tak jako obvykle v předvánočním období. Při pohledu na naše obchody s potravinami bychom mohli být spokojeni. Výrazně se zlepšila pestrost nabídky a kvalita produktů. Většina spotřebitelů také pochopila, že naše potraviny a potravinářské výrobky jsou mnohdy lepší než často nabízené a proklamované zahraniční. Při celkovém pohledu však není pro nás lichotivé, kolik prostředků vydá řadový občan za potraviny a dále to, že se výrazně snížila spotřeba některých základních potravin v důsledku vysokých cen. Z těchto důvodů je také značně kriticky hodnocena zemědělská politika.
