Ekologie

Problém kukuřičných polí: vodu nezadrží

27. 6. 2011 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Ekonomická záchrana zemědělců versus škody, které přináší nezregulovatelné přívaly vod a bahna z polí. Tak je v současnosti na mnoha místech nastaven častý problém, kdy jsou zemědělské plochy nad vesnicemi a městy osázeny kukuřicí. Ta při přívalových deštích není schopna zadržet mnohonásobný přísun vody oproti normálu. „Kukuřičným polem voda proteče jako cedníkem a s sebou stáhne nánosy bahna z ornice,“ popsal jeden ze zemědělských odborníků z Domažlicka, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Lesy ČR podporují populace dravých ptáků

26. 6. 2011 | Zdroj: Lesy České republiky, s. p. |  Článek

V zajetí odchovaní dravci - rarozi velcí - v pátek byli vypuštěni z vypouštěcí klece umístěné přímo u budovy Ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové a budou se tak moci začít osamostatňovat pro život v přírodě. Pracovníci Lesů ČR tak začnou další etapu v několikaměsíční intenzivní péči o mláďata tohoto kriticky ohroženého dravce. V rámci podpory biodiverzity již od roku 1995 Lesy ČR realizují tzv. Sokolí program. Dosud bylo vypuštěno na pět desítek rarohů a sokolů. Je zřejmé, že rarozi i sokoli jsou v naší přírodě zastoupeni díky přísné ochraně a podpoře, která zahrnuje také repatriace (vypouštění) mláďat odchovaných v sokolnických odchovnách do přírody.

Brněnská přehrada bude vyčištěna od sinic

25. 6. 2011 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Ministr Tomáš Chalupa si v doprovodu zástupců Jihomoravského kraje, města Brna a Povodí Moravy prohlédl přímo z lodi Brněnskou přehradu. Během plavby se seznámil s projektem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“, na který Ministerstvo životního prostředí přispělo částkou 135 milionů korun. Projekt má přispět k vyčištění přehrady od sinic. Výsledky analýz totiž ukazují, že celý střed nádrže má vrstvu životaschopných kolonií sinic asi na dalších 50 let.

Vyjádření Lesů ČR ke zprávě Transparency International

24. 6. 2011 | Zdroj: Lesy České republiky, s. p. |  Článek

Transparency International (TI) se na své včerejší konferenci vyjadřoval i k tendrům podniku Lesy České republiky (LČR). LČR se ohrazují proti některým informacím, uváděným ve zprávě z této konference, a zejména důrazně odmítají jejich následné tendenční a účelové dezinterpretace médii. Některé informace ve zprávě TI jsou totiž uváděné neurčitě a obecně bez souvislosti, a tím tak umožňují jejich následné zkreslování, zavádějící výklady a mylné spojování s LČR.

Česká republika se stala signatářem tzv. Nagojského protokolu

24. 6. 2011 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí |  Článek

Česká republika se stala signatářem nové mnohostranné environmentální smlouvy: Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (dále jen "Protokol"). Protokol byl přijat na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 18. - 29. října 2010 v Nagoji v Japonsku. Na základě usnesení vlády č. 269 ze dne 13. dubna 2011 podepsala Protokol za ČR dne 23. června 2011 Ing. Edita Hrdá, velvyslankyně a stálá představitelka České republiky při Organizaci spojených národů v New Yorku.

Jiří Papež: Novela veterinárního zákona zemědělcům uleví

23. 6. 2011 | Zdroj: ASZ |  Článek

Méně administrativních úkonů pro zemědělce a jednodušší podmínky pro podnikání. To jsou podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Jiřího Papeže hlavní přínosy novely veterinárního zákona, který dnes schválila poslanecká sněmovna. „Tato novela předně reaguje na požadavky Evropské unie. Nad jejich rámec ale obsahuje pozitivní změny, které poměrně výrazně uleví zemědělcům v kontaktu se státní správou,“ shrnul obsah schválené novely Jiří Papež.

Červen v myslivosti

23. 6. 2011 | Zdroj: Českomoravská myslivecká jednota |  Soubor

Červnová příroda je plná mláďat spárkaté i drobné zvěře i dalších volně žijících živočichů, která si zaslouží ohleduplnost návštěvníků přírody a ochranu. Proto je červen vyhlašován měsícem myslivosti a ochrany přírody. Na tichých procházkách můžeme spatřit srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců. Právě mláďata jsou nejvíce vystavena predačnímu tlaku a negativního působení člověka.

Ekologické zemědělství nezvyšuje riziko bakteriální kontaminace potravin

23. 6. 2011 | Zdroj: Bioinstitut CZ |  Článek

Švýcarský výzkumný institut ekologického zemědělství FiBL přináší výzkumem podložená fakta, která dokládají, že výskyt a kontaminace potravin bakterií EHEC nemá přímou souvislost s ekologickým hospodařením, které více využívá statkových hnojiv, ale naopak souvisí spíše s intenzivním výkrmem hospodářských zvířat. Povětšinou neškodná bakterie Escherichia coli se vyskytuje v trávicím traktu přežvýkavců a nemá žádné negativní účinky, nicméně mutací a křížením se z ní může vyvinout nebezpečná varianta entero-hemoragická Escherichia coli (EHEC), která dnes ohrožuje sever Německa a jejíž vznik a šíření jsou připisovány praxi ekologického hospodaření.

ENVI požaduje zákaz skládkování

23. 6. 2011 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Větší důraz na zachování biologické rozmanitosti a celkovou ochranu přírody při plánování evropské surovinové politiky požaduje výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI). Ten se dnes shodl na tom, že jedním ze základních opatření v tomto směru by měl být i úplný zákaz ukládání recyklovatelných materiálů na skládky. "Nejde o žádný zelenou šikanu. Je třeba si uvědomit, že je nás stále víc, spotřebováváme stále víc zdrojů. Pokud se Evropa nenaučí recyklovat a stabilizovat využití materiálů, budeme mít v globální konkurenci velké potíže," říká k přijatému usnesení český europoslanec Pavel Poc.

V českých rybách jsou rizikové látky používané v obalech a hasicí pěně

22. 6. 2011 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ryby z českých řek a usazeniny na dně toků obsahují rizikové perfluorované a bromované látky. Zjistil to výzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a sdružení Arnika. Sloučeniny pocházejí třeba z obalů používaných ve fast foodech nebo hasicí pěny. Tyto látky můžou podle vědců ohrožovat lidské zdraví. Vědci zkoumali 72 ryb a 32 vzorků říčních sedimentů odebraných z Vltavy, Labe, Bíliny, Lužické Nisy, Hané, Dyje a Moravy. Sledované látky se objevily ve většině odebraných vzorků.

NEWSLETTER

Podporujeme