Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Biopotraviny na všechny způsoby

7. 11. 2003 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Biopotraviny se pozvolna stávají součástí života ekologicky smýšlejících spotřebitelů. Některé z nich můžete najít dokonce běžně v supermarketech, pro jiné je třeba zajít do speciálních obchodů. Další možností je nákup přes internet. Alternativ je to dost, ale každá další nabídka je vítaná. Pražanům se nedávno možnosti ještě o něco rozšířily. V Truhlářské ulici je nový obchod s biopotravinami. Tradiční služby jsou tu rozšířeny ještě o vlastní pekárnu, restauraci s obsluhou a informačně osvětové centrum. Je to zkrátka jakési malé biocentrum.

Český ráj na prahu zápisu do seznamu UNESCO

7. 11. 2003 | Zdroj: Právo | Článek

Podklady pro posudek, který zřejmě rozhodne o zápisu Českého ráje do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nyní shromažďuje pracovník Mezinárodní organizace pro ochranu přírody Stuart Chap. Závěry nedávné Chapovy návštěvy v Českém ráji budou mít značný vliv, zda centrum UNESCO v Paříži uzná oprávněnost žádosti České republiky o zařazení skalních měst mezi světové unikáty. Česká republika by se však musela konečně vypořádat s nedostatky, které tuto jedinečnou lokalitu léta degradují. Českému ráji stále schází dostatečný počet civilizovaných cyklistických stezek, parkovišť a infocenter, když jedním z hlavních problémů zůstává samotná doprava. Od zápisu do knihy UNESCO si Liberecký kraj slibuje, že Český ráj každoročně navštíví až pětinásobně víc turistů než doposud.

Ochránci v Krkonoších opět bojují s plevelem

7. 11. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zatímco před lety upoutal pozornost veřejnosti případ dětí, které se při pobytu v Krkonoších vážně popálily šťávou z bolševníku, dnes je tento plevel na ústupu, ale ochránci přírody bojují s dalšími nežádoucími bylinami. V posledních letech nejvyšší české hory čelí zejména mohutným porostům šťovíku alpského a keřům křídlatky české. Šťovík alpský roste v Krkonoších již stovky let. Na tamních loukách se objevil spolu s prvními osídlenci, ale rozšiřovat se začal až v sedmdesátých letech minulého století, kdy se přestaly kosit louky. Rostlina, která roste ve vyšších polohách, se postupně dostává do nižších partií hor, kde vytlačuje ostatní druhy rostlin.

Doly stále odstraňují následky těžby

7. 11. 2003 | Zdroj: Deník Chomutovska | Článek

V plném proudu jsou rekultivační práce ve vytěžených prostorech Dolů Nástup Tušimice, které probíhají asi na 996 hektarech. Na obnovu krajiny po těžbě skrývky a hnědého uhlí přitom letos Severočeské doly, a. s., Chomutov vynaloží v dané lokalitě 199 milionů korun. V současné době zde pracovníci dodavatelských firem ošetřují sazenice stromků speciálním nátěrem proti okusu zvěří. Podle Václava Houdka, referenta rekultivací Dolů Nástup Tušimice jsou lesní porosty na rekultivovaných výsypkách vzrostlé a někde se dá i těžit dřevo na oplocenky.

Pálení listí na zahrádce může skončit i pokutou

7. 11. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Pokutu ve výši až deset tisíc korun mohou zaplatit lidé, kteří spalují na svých zahrádkách listí. Spalování přitom jeden zákon povoluje, druhý ale zase zakazuje. Právních nejasností kolem likvidace podzimního úklidu je ale ještě více. O tom, zda lidé při pálení listí poruší zákon, rozhoduje hlavně jeho vlhkost. "Pokud nechají shořet jen suché, je to v pořádku," vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí libereckého magistrátu Eva Šůrová. Problém se zákonem na ochranu ovzduší ale začne, když lidé začnou do ohně přikládat k listí další materiál.

Dokud si mají divočáci čím plnit žaludky, zůstávají doma

7. 11. 2003 | Zdroj: Českokrumlovské listy | Článek

Divoká prasata nejsou takovými tuláky, jak se traduje v mysliveckých mýtech. Na několik desítek kilometrů dlouhou pouť se vydávají jen ojediněle. To jasně dokládají dílčí výsledky výzkumu, který už několik let provádí Roman Urbanec. Počty divokých prasat narůstají. O tom, jakou paseku dokážou napáchat na polích, mohou zemědělci vyprávět romány. Proto se ředitel lesnické divize rožmberské společnosti Agrowald Roman Urbanec rozhodl zjistit, jak je to s migrací černé zvěře doopravdy. "Černá zvěř je naší původní zvěří a z mysliveckého hlediska je její chov velmi zajímavý a žádoucí. Proto bychom ji neměli likvidovat, ale omezovat její stavy na únosnou míru," uvádí Roman Urbanec.

Myslivci již začínají přikrmovat lesní zvěř

6. 11. 2003 | Zdroj: Zlínské noviny | Článek

Přikrmovat spárkatou zvěř jadrným krmivem už začali někteří myslivci na Zlínsku. " Potřebuje takové zdroje, ab y byla schopna se připravit na zimu, aby se zabělila. To znamená, aby měla dostatek tukových zásob, jež jí v zimě pomáhají přežít," řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Jaroslav Šarman. Nyní je totiž spárkatá zvěř nejlépe schopna využít zdroje potravy včetně těch, jež jim nabízí příroda. " Je na každém mysliveckém sdružení, jakým způsobem si přikrmování organizuje.

Neschválený zákon ohrožuje vstup do EU

6. 11. 2003 | Zdroj: Olomoucký den | Článek

Se smíšenými dojmy přijímají zástupci orgánů ochrany přírody, ekologických a zájmových organizací v regionu skutečnost, že v Poslanecké sněmovně nebyla v úterý schválena vládní novela zákona o ochraně přírody a krajiny. I když měli mnozí z nich proti podobě návrhu zákona velké výhrady, jedním dechem upozorňují na to, že je kvůli jejímu nepřijetí nyní zbrzděno vyhlášení rezervací evropské sítě Natura 2000. T o je jednou z podmínek našeho vstupu do EU.

Pro lesní zvěř jsou připravené hody

6. 11. 2003 | Zdroj: Deník Jablonecka | Článek

Tři sta osmdesát metráků lučního sena, 290 metráků řepy, 20 metráků kukuřičné siláže a 200 metráků řepných řízků tvoří základ zimních zásob pro lesní zvěř, kterou obhospodařuje jablonecká správa Lesů České republiky. Na přilepšenou ještě zvířata dostanou téměř tři tisíce kilogramů kaštanů a žaludů. "Navíc jsme usušili letninu, což jsou mladé výhonky maliníku a dalších křovin a jeřabiny, které na přechodu zimy a jara zabraňují zažívacím potížím zvěře," dodává Miroslav Kortan, lesní správce Lesů České republiky.

Šlechtici z Evropy stříleli bažanty

6. 11. 2003 | Zdroj: Hradecké noviny | Článek

Kristina Colloredo-Mansfeldová, které Památkový ústav nedávno vydal opočenský zámek, chce oživit lovecké tradice v rychnovském regionu. V soukromé bažantnici v Mochově včera uspořádala lov pro své přátele a obchodní partnery. Privátní společenské události se účastnili šlechtici z celé Evropy, nechyběl zde ani vůz značky Lancia z Monackého knížectví.