Ekologie

  • Zobrazit podle
  • Regionu

Včelaře znepokojuje zima, odhadují méně medu

19. 5. 2004 | Zdroj: Českobudějovické listy | Článek Článek

Včela květ jablon

Chladné počasí, které už několik dní trvá a podle meteorologů skončí až v závěru týdne, nepříznivě ovlivňuje letošní včelí snůšku medu. Za nepříznivého počasí včely zůstávají v úlu. "Když nevylétávají, začínají spotřebovávat zásoby nektaru, které si již předtím nanosily a tím snižují budoucí produkci medu," konstatoval předseda Českého svazu včelařů ve Strakonicích František Kilián. V současné době kvete řepka olejka. "Ta dává nejvíce medu prvních sedm dní po rozkvětu, ale teď kvůli nízkým teplotám přestala medovat. Jestliže podobné počasí potrvá i déle, za pár dní řepka odkvete a do té doby včely budou jen paběrkovat," dodal Kilián.

Nový systém podpory biopaliv zajistí Setuze zisky

19. 5. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek Článek

Řepka květ

Vláda podle dnešních Hospodářských novin připravuje nový systém podpory výroby biopaliv, který akcionářům ústecké potravinářské firmy Setuza přinese jisté zisky. Od letošních prázdnin by výrobci řepkového metylesteru, tedy i Setuza, dostávali dotaci zhruba 9,50 Kč za kilogram. To je při předpokládané spotřebě 100.000 tun téměř miliarda korun. Smícháním metylesteru s motorovou naftou vzniká bionafta. Od příštího roku začne platit jiný systém, kdy zákon nařídí přimíchávat metylester v určitém procentu do veškeré nafty.

Genetické potraviny dostaly zelenou

17. 5. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Odkaz Odkaz

Potravinová agentura OSN se jednoznačně vyslovila ve prospěch dalšího rozvoje geneticky upravených organismů (GMO) v zemědělství. Biotechnologicky vyvinuté plodiny již finančně pomáhají farmářům, vykazují některé prospěšné ekologické charakteristiky a zdraví nejsou nijak škodlivé, uvedla souhrnná zpráva Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). OSN tak nijak nedává za pravdu obavám, rozšířeným hlavně v Evropské unii, podle nichž GMO ohrožují zdraví a narušují životní prostředí. FAO dokonce za hlavní problém u GMO označuje to, že agrární biotechnologie se nešíří tak rychle k chudým farmářům světa a zaměřuje se spíše na plodiny, na nichž se dá hodně vydělat.

WWF: Treska by mohla z moří do 15 let vymizet

15. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Ryba

Množství ulovených tresek ve světě za posledních 30 let pokleslo o 70 procent. Pokud tato tendence bude pokračovat, treska z moří do 15 let vymizí, uvádí se ve zprávě Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která bude dnes zveřejněna ve čtvrtek v Ženevě. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že tresky jsou v Barentsově moři, což je nyní nejvýznamnější oblast jejich výskytu, ohroženy nadměrným rybolovem, ilegálním rybolovem a průmyslovým rozvojem. Rybolov v Barentsově moři, z něhož pochází polovina tresek ulovených ve světě, provádějí Rusko a Norsko.

Zemědělci bojují s divočáky lidským vlasem

14. 5. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Žádnou chemii, žádné násilné metody, ale obyčejné lidské vlasy nasadili s příchodem jara zemědělci na Prostějovsku do boje s divočáky, kteří jim ničí úrodu na polích. Lány ověnčené sáčky s lidskými vlasy sice připomínají scénu ze surrealistického filmu, ale zemědělci si účinky této staré metody pochvalují. Pach lidského vlasu totiž spolehlivě drží divočáky v uctivé vzdálenosti od čerstvě osetých polí, které by jinak rozryli svými nenasytnými rypáky.

Biomasa pomůže energetice, ale uhlí nenahradí

13. 5. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek Článek

Uhlí dříve či později dojde. Energetické plodiny však lze pěstovat stále. Biomasa, se kterou počítají evropské i české energetické scénáře jako s jedním z hlavních obnovitelných zdrojů, je sice nyní dražší než uhlí, ale v rámci unie se předpokládá, že její podíl na výrobě energií bude prudce stoupat. Česko má v roce 2010 vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Tuzemské zkušenosti dokazují, že biomasu se nevyplatí dovážet z větší vzdálenosti než 50 kilometrů - u uhlí přitom takové omezení neplatí. Biomasa je ovšem jediný obnovitelný zdroj energie, jehož produkci je Česko schopno dlouhodobě zvyšovat.

Lesů na Jablonecku výrazně přibývá

13. 5. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek Článek

Les modříin detail

Téměř šedesát hektarů nových lesů má vzniknout na území, které obhospodařuje jablonecká lesní správa. Výsadba nových stromků probíhá právě nyní. "Ze čtyřiceti procent se jedná o smrk, 25 procent plochy osadíme bukem, 15 procent bude tvořit javor, 10 procent jedle a dalších deset procent je pro ostatní dřeviny - tedy douglasku, jeřáb, olše, osiku, borovici vejmutovku a borovici lesní," informoval Miroslav Kortan, jablonecký lesní správce Lesů České republiky.

Vzácné louky zarostou plevelem

13. 5. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek Článek

Květiny - louka

Chráněné louky a pastviny na Valašsku se letos zdaleka nedočkají obvyklé péče. Mnohé ze vzácných a chráněných lokalit, tak typických pro zdejší kraj, zřejmě zarostou plevelem. Pro majitele pozemků a luk je totiž letos v rámci programu péče o krajinu připraveno ve srovnání s loňským rokem výrazně méně peněz. Program péče o krajinu zajišťuje například ruční sečení nebo vypásání horských luk, kde rostou orchideje a vzácné mechy, vyřezávání náletových dřevin a odstraňování plevele. Platí se z něj i péče o lesy a ochrana některých živočišných druhů.

Chladné počasí zbrzdilo první rojení kůrovce

12. 5. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek Článek

Les šiška borovice

Chladné počasí na začátku května v Libereckém kraji zbrzdilo první rojení kůrovce - lýkožrouta smrkového. Lesníci ho očekávali kolem 10. května, podle pracovníka krajského inspektorátu Lesů České republiky (LČR) Libora Dostála se opozdí zhruba o 10 dní. "Teprve pak zjistíme, kolik kůrovců v lesích máme," řekl. S likvidací kůrovce musejí lesníci v Libereckém kraji letos začít co nejdříve. "Situace je velmi vážná," upozornil Dostál. Stromy totiž oslabilo loňské sucho. Revírníci podle Dostála kontrolují lesy každý všední den.

Myslivci chtějí divočáky střílet za peníze

12. 5. 2004 | Zdroj: Denik.cz | Článek Článek

Les kmeny listnáče protisvětlo

Za každého zastřeleného divočáka by mohli myslivci dostávat od státu peníze. Zvěřina by jim přitom zůstala také. Za kus se navrhuje 300 až 500 korun. To by ročně stálo asi 30 milionů korun. Ministrovi zemědělství Jaroslavu Palasovi to navrhla Myslivecká rada. Divoká prasata jsou přemnožená, působí škody zemědělcům, zapříčiňují nehody. To jsou argumenty myslivců. Proti návrhu, aby stát za odstřel divočáků ještě platil, se postavili majitelé pozemků a hnutí DUHA.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info