Ekologie

Myslivecké chovatelské přehlídky 2004

1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Druhé čtvrtletí roku je tradičním obdobím, vněmž myslivci předkládají odborné i laické veřejnosti kposouzení výsledky svého celoročního úsilí formou mysliveckých chovatelských přehlídek spojených sdalší prezentací svých činností.

Německo: vysazování tetřeva v Harzu nemá podporu

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V uplynulých 25 letech bylo v dolnosaském Harzu vysazeno okolo 1000 kusů tetřeví zvěře. Tamní ministerstvo zemědělství však projekt navrácení tetřevů do oblasti zastavilo, protože přežilo jen málo ptáků. Projekt stál již půl milionů eur. Současný stav tetřevů se odhaduje na pouhých 12 až 35 kusů. K tomu, aby populace mohla existovat, je podle odborníků třeba, aby stav dosáhl aspoň 150 kusů.

Afrika: záchranou zvěře bude privatizace

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Protože se jihoafrické státy potýkají s mnoha problémy, které spolykají mnoho peněz (prevence a léčba AIDS, chudoba, nedostatečné školní vzdělání), mají být privatizovány zvěřní parky v Zambii, Malawi, Ugandě, Keni a Mosambiku. Tento záměr podporují USA, Světová banka, rozličné organizace z oblasti životního prostředí a nositel Nobelovy ceny za mír Nelson Mandela. V privatizaci je údajně jediná možnost, jak zachránit před zánikem velkou africkou zvěř.

Rakousko: ceny zvěřiny klesají

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

eustálý pokles cen zvěřiny, jehož hlavní příčinou je dovoz ze zvěřních farem na Novém Zélandu, nutí myslivce, aby hledali nové cesty k lepšímu odbytu zvěřiny. Nejschůdnější se zdá bezprostřední prodej spotřebiteli vyřazením obchodníka se zvěřinou.

Německo: "Zelený pás" v ohrožení

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

"Zelený pás", který byl po r. 1949 vybudován podél hranic západního a východního Německa a stal se cenným biotopem pro různé organismy, je ohrožen rozdrobením, jak uvádí Spolkový úřad pro ochranu přírody. Už 15 % tohoto 1400 km dlouhého pásu padlo za oběť zemědělství a budování dopravních cest.

Skotsko: lov na bělokury se nevyplácí

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Podle oficiálních údajů jsou poplatkové lovy na bělokura rousného ve Skotsku rok od roku ztrátovější. Vřesoviště se musí kosit, čímž vznikají značné náklady na úpravu biotopu, a klesající stavy bělokurů lákají stále méně poplatkových lovců.

Vůbec ne nudná návštěva muzea

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Zatímco návštěva muzea pro někoho znamená radostnou událost spojenou s doplněním znalostí o historii, pro jiného to může být ztráta času. Přesto i leckterý zástupce druhé skupiny po absolvované prohlídce uzná, že seznámení se s exponáty nebylo tak nezajímavé a že si to možná ještě někdy zopakuje. Pro ty, kteří se nechtějí vydávat do muzea naslepo, jistě dobře poslouží stále častější internetové prezentace. Díky nim lze snadno získat informace nejen o historii muzea, jeho sbírkách, aktuálních expozicích, ale také o otvíracích hodinách a dalších technických údajích. Pak už jen zbývá stanovit den výletu do příslušného muzea a vyrazit najisto.

MYSLIVECKÁ VÝROČÍ - BŘEZEN

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V březnu si připomínáme dvě významná výročí. První je 50. výročí úmrtí prvního českého organizátora safari Bedřicha Machulky. Ten se narodil 22. června 1875 v Kladně. Po studiích na gymnáziu a Vyšší odborné škole v Táboře se jako třiadvacetiletý vydal na dobrodružnou cestu do Afriky. Provázel ho o dva roky mladší Richard Štorch (1877-1927), s nímž spolupracoval plných 29 let.

Myslivecký prapor

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V poslední době se nejen u některých zahraničních, ale i našich mysliveckých organizací projevuje zájem o zviditelnění pospolitosti pod vlastním praporem. Z historie víme, že prapory měla obě známá myslivecká bratrstva, hlubocké i škvorecké (černokostelecké). Žádný z nich se však nezachoval. Můžeme jen odhadovat, jak takový prapor vypadal. Myslivci, předchůdci dnešních lesníků, získávali svou profesní kvalifikaci obdobně jako příslušníci cechů vyučením, které trvalo tři roky. Protože myslivci sloužící velkému feudálnímu pánu mohli s jeho souhlasem a často i podporou vytvořit bratrstvo s určitými stanovami, tedy jakýsi cech, byl jim povolen také vlastní prapor.

Vliv pěších turistů a paraglidingu na kamzičí zvěř

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Ve švýcarských Alpách (národní rezervace Augstmatthorn) byly sledovány reakce kamzičí zvěře na rušení pěšími turisty a paraglidisty. Na sledovaném území byl během 27 dní sledován pohyb turistů (26 dnů) a paraglidistů (6 dnů). Přestože byl počet pěších turistů, kteří se dostávali na dohled kamzíků, poměrně vysoký, byl jejich vliv na narušení pastevního rytmu nízký (průměrná denní ztráta času na pastvě 1,2 %). Naopak v případě paraglidistů bylo zaznamenáno výraznější snížení pastevní aktivity kamzíků (od 2,2 do 26,5 %), přičemž dopady na zvěř se silně zvyšovaly s dobou, po kterou měli kamzíci paraglidisty v dohledu.

NEWSLETTER

Podporujeme