Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Na čem závisí úspěšnost při lapání šelem?

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Francouzští vědci se zabývali výzkumem faktorů, které ovlivňují úspěšnost lapání lišek a kun lesních a skalních. Při své práci analyzovali údaje od 58 lovců. Celkem bylo na 424 místech při průměrné době lapání 84 dní (celkově 35 774 údajů za nastraženou pas a noc) lapeno 197 lišek (0,95 lišky na 100 pastí), 72 kun skalních a 88 kun lesních. Pro lišky byly použity tři hlavní způsoby lapání - "krční" oka, nášlapné pasti na umělé stopě a ná-šlapné pasti na hromadách hnoje s masitou návnadou. Pro lapání kun byly využity čtyři způsoby: sklopce postavené blízko a daleko od odchoven pernaté zvěře, pružinové pasti a nášlapné pasti. U lišek byla nejúspěšnější "krční" oka a u kun sklopce postavené poblíž odchoven.

ÚVODNÍK

1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Podle zákona o myslivosti je primárním úkolem chovatelských přehlídek zhodnotit kvalitu chované zvěře a zkontrolovat její odstřel v uplynulé lovecké sezóně. Tento cíl je jistě chvályhodný a nelze proti němu nic namítat. Otázkou však je, zda zejména jeho první část je při současné podobě přehlídek a hodnotitelské praxi proveditelná. O objektivitě hodnocení výsledků přehlídek (výstupy formulované jako kvalitní/nekvalitní populace zvěře v té či oné honitbě) ani nemluvě. Ze statistických analýz totiž jednoznačně vyplývá, že není možné zjednodušeně prohlásit o honitbě s úlovkem srnce s medailovou trofejí, že v ní žije kvalitnější zvěř než v honitbách, kde se takto oceněné trofeje neobjevily.

Uzavřena dohoda o podmínkách obchodu s GMO; USA se nepřipojily

1. 3. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Země Asie, Afriky, Evropy a většiny Latinské Ameriky dnes v malajském Kuala Lumpuru uzavřely dohodu o zpřísnění pravidel pro obchod s geneticky upravenými semeny. Hlavní producenti těchto semen jako USA a Austrálie se však k dohodě nepřipojili. Dohoda necelých 90 zemí požaduje po vývozcích geneticky modifikovaných semen kukuřice, sóji a bavlny podrobné informace, které dovozcům umožní rozhodnout, zda tyto produkty přijmou. Stanoví rovněž rámec pro řešení možných problémů, včetně postupu při určování a vymáhání náhrad škod.

Cena vody poroste i bez vyšší daně

28. 2. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Poslanci sice nechali vodné a stočné ve snížené pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, růst cen vody to ale stejně nezastaví. Například radní v Českých Budějovicích už lidem oznámili, že do roku 2006 se cena za kubík pitné vody a jeho spláchnutí do kanalizace vyhoupne z dnešních téměř třiačtyřiceti korun na padesát korun a padesát haléřů. Důvod? Zastaralý vodohospodářský majetek. Na opravu čtyřicet let starého vodovodního řadu a části kanalizačního potrubí budou České Budějovice ročně potřebovat 123 miliónů korun.

Lýkožrout smrkový (kůrovec)

28. 2. 2004 | Zdroj: Deník Pojizeří | Článek

Lesům hrozí na jaře rozsáhlé napadení obávaným škůdcem, kterému se obecně říká kůrovec. Pod pojmem kůrovec se v Česku nejčastěji myslí lýkožrout smrkový (latinsky Ips typographus), v menší míře se vyskytuje i lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus). Lýkožrout smrkový je zhruba 4,5 milimetru dlouhý hnědý brouk s na zádi vykrojenými krovkami. Obvykle napadá porosty ve stáří nad 60 let. Na kmen nejdříve nalétá sameček, který v kůře hlodá takzvanou snubní komůrku, do které láká samičky. Ty po oplodnění ze snubní komůrky hlodají kolmo vzhůru nebo dolů takzvané matečné chodby, v nichž nakladou vajíčka a z nich vylíhlé larvy pak hlodají larvální chodby.

Dostanou peníze za údržbu luk

27. 2. 2004 | Zdroj: Krkonošské noviny | Článek

Hospodáři na trvalých travních porostech v Krkonoších už mohou podávat žádosti o dotace. Stejně jako v uplynulých letech se Správa Krkonošského národního parku rozhodla použít část finančních prostředků z Programu péče o krajinu na podporu údržby horských luk. Konečný termín k podání žádostí je 30. duben. Přidělená dotace se pak rozpočítá podle počtu žádostí a správci parku určí, kolik lze získat za hektar. "Program trvá už sedm let. Loni jsme evidovali více než dvě stě žádostí, na dotacích byly vyplaceny téměř dva miliony korun, za jeden hektar tři a půl tisíce korun," uvedla odborná pracovnice správy parku Alena Mládková.

Zemědělci jsou k přírodě již šetrnější

27. 2. 2004 | Zdroj: Deník Lučan | Článek

Zemědělci projevili velký zájem o seminář o hnojení, který hostila ve středu zasedací síň podbořanské radnice. Kromě rad, jak sladit efektivnost výroby s nakládáním s hnojivy, se utvrdili v tom, že Evropská unie od nich i v tomto směru čeká určitou změnu myšlení. Lektoři na základě směrnic od hnojení doporučili více využívat přirozená, tedy statková hnojiva jako je chlévská mrva a nespoléhat se výhradně na průmyslově vyráběné prostředky.

Na kůrovce platí pasti, lapáky a správná druhová skladba lesa

26. 2. 2004 | Zdroj: Děčínský deník | Článek

Extrémní sucho loňského roku vzbudilo mezi lesníky obavy z přemnožení kůrovce. "I my máme strach. Vyšší výskyt tohoto škůdce jsme zaznamenali v lesích mezi Rumburkem a Dolní Poustevnou. Proto začneme od prvního března pokládat lapáky," řekl zástupce lesního správce rumburské lesní správy Ota Buršík starší. Jde v podstatě o pokácené stromy zakryté větvemi.

Geneticky upravené osivo se v USA šíří bez kontroly

26. 2. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Geneticky upravené plodiny se nekontrolovatelně šíří do standardních ve větším množství, než se dosud předpokládalo. K tomuto závěru dospěla studie renomované americké nevládní organizace Unie znepokojených vědců (UCS), jejíž výsledky byly tento týden zveřejněny. UCS nechala ve dvou nezávislých laboratořích testovat volně nakoupené vzorky semen tří v USA nejrozšířenějších plodin, které jsou geneticky upravovány - kukuřice, sóji a řepky. Vzorky měly být ovšem standardní, bez obsahu geneticky upraveného materiálu.

Zákon o Natuře jde dál, poslanci však navrhují větší pravomoci krajů

25. 2. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Sněmovna včera postoupila do závěrečného čtení novelu zákona, která umožní vyhlásit na českém území nové typy chráněných území Natura. Proti novele, však protestují někteří krajští zastupitelé a někteří poslanci. Obávají se, že by chráněná území byla příliš rozsáhlá a ochromila by rozvoj regionů. Jsou také proti tomu, aby ptačí chráněná území mohli podle novely vyhlásit ochranáři bez souhlasu obcí či krajů. Například poslanec Tom Zajíček (ODS) včera uvedl, že po vyhlášení by Natura zahrnovala asi třetinu Jihočeského kraje.