Další novinky

BIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OZIMÝCH JEČMENŮ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

U ozimých ječmenů víceřadých Lunet, Okal, Kamil, Kromoz a dvouřadých Marinka, Monaco byla zjišťována optimální doba jarovizování a fotoperiodická citlivost na podmínky krátkého a dlouhého dne. U všech odrůd byla zjištěna výrazná citlivost na délku dne - na krátkém dni ani jedna odrůda nepřešla do generativní fáze. V podmínkách dlouhého dne víceřadé odrůdy Lunet a Kamil nereagovaly na dobu jarovizování a varianty bez jarovizace i s jarovizací vymetaly ve stejném termínu. Optimální doba jarovizování byla zjištěna u víceřadých odrůd Kromoz 30 dní a Okal 40 dní. Dvouřadé odrůdy Marinka a Monaco prokázaly potřebnou dobu jarovizování 40 dní.

VLIV APLIKACE SEMINATIVNÍCH LÁTEK NA TVORBU VÝNOSU OBILNIN

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V období posledních pěti let zemědělské přestavby vyniká do popředí zájem o přírodní preparáty. Důvodem je požadavek za- chování nenarušeného životního prostředí. Už sám termín "přírodní preparát" např. v pojetí Bartáka (1990) je však trochu zavádějící obsaženým filologickým rozporem. Je-li přírodní látka, kterou jsme schopni analyzovat po chemické stránce, metabolitem nějaké obecné vitální struktury, anebo produktem fyzikálně chemického procesu zvětrávání anorganického geologického substrátu, těžko ji označovat jako preparát (Natura non preparat - příroda nepřipravuje, život probíhá). Přesto zkušenost svědčí o biologické aktivitě řady látek, obsažených v živých organismech v různém množství.

ZHODNOCENÍ VLIVU CYTOKININU HYDROXYBENZYLADENOSINU NA TVORBU VÝNOSU OBILNIN A VÝŽIVA DUSÍKEM. VLIV NA JAKOST

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Praktické zkušenosti naznačují, že racionální antropogenní činnost na orné půdě, vycházející z neformálního používání ekologických zásad, podle nichž vitální cykly organismů v agroekofytocenózách jsou propojené a vzájemně do sebe zapadají, je nezastupitelná. Proto se hledají nové přípravky například na bázi alelopathie, které by mohly příznivě regulovat tvorbu výnosu aniž by negativně ovlivnily růst a vývin rostlin, resp. výnosových prvků. Perspektivní se zdá aplikace cytokininu topolinu (hydroxybenzyladenosinu). Látka je v přírodní podobě nalézána v topolu. Předběžné pokusy (Hradecká 1991) naznačují, že aplikace přípravku topolinu, chemicky odvozeného od topolového eluátu, stimulovala nárůst fotosyntetického potenciálu, pokryvnosti listoví, zejména horních listů obilovin, podporovala dobrý zdravotní stav (odolnost vůči fytopatogenům) a regulovala kumulaci sušiny.

OCHRANA PLODIN PROTI PLEVELŮM

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Polní plevele jsou relativně stálou součástí rostlinných společenstev polí, ale jejich škodlivý výskyt je měnlivý a je funkcí vložených regulačních faktorů. Při hlubších změnách v lidské společnosti (války, hospodářské krize, revoluce) se vždy objeví větší zaplevelení zemědělské půdy, protože na určitou dobu přestávají působit funkční vazby a tudíž bývá porušen účinný systém regulace zaplevelení, který je v samotném způsobu hospodaření. Jde zpravidla o změnu struktury pěstovaných plodin, změny ve vlastnických vztazích, tržních podmínkách apod., což se odrazí v péči o půdu a vynakládání prostředků na odplevelení.

POSTAVENÍ A MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ CUKROVKY A CUKRU V ČR

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Základní myšlenkou komoditní rady Agrární komory pro cukrovku a cukr je co nejrychleji vytvořit v ČR podmínky pro efektivní výrobu 500 tis. tun cukru. Je to množství, které zabezpečí soběstačnost ČR (asi 420 tis. tun) a dále umožní pokrýt po- třeby Slovenska (60 tis. tun), jehož výroba nikdy pro uspokojení poptávky nestačila. Zároveň dovolí vytvořit přebytek v množství 20 tis. tun, který je možné vyvézt nebo jím pokrýt meziroční kolísání výroby. Tento malý přebytek na trhu vytváří též nastavení cenové hladiny příznivé pro spotřebitele, a zabezpečí i přes celní ochranu komodity vliv světové ceny cukru na vnitřním trhu.