Další novinky

VYUŽITÍ VÝNOSOVÉHO POTENCIÁLU CUKROVÉ ŘEPY ZDOKONALENOU TECHNOLOGIÍ PĚSTOVÁNÍ PŘI SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA JEDNOTKU PRODUKCE

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Cílem provozních pokusů je jednak zjištění možností snížení počtu operací při pěstování cukrovky, tím snížení nákladů na hektar nebo jednotku produktu, dále pak stanovení výnosového potenciálu cukrovky při pěstitelských variantách v provozních podmínkách. Uváděné dílčí výsledky jsou sumarizací předběžných údajů, neboť v době zpracování tohoto sdělení nebyla ještě sklizeň a evidence sklizně a technologických údajů ukončena.

INTENZIFIKACE BIOSYNTÉZY GLYCIDŮ A ZVÝŠENÍ TECHNOLOGICKÉ JAKOSTI CUKROVKY POUŽITÍM RŮSTOVÝCH REGULÁTORŮ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Mezi energeticky významné plodiny mírného pásma patří na prvém místě cukrovka. Jedním z účinných prostředků, kterým je možno snížit rezervy v nízkém využívání bioenergetického potenciálu, je poznání a ovládnutí fyziologických pochodů spojených s tvorbou biomasy, bisyntézou sacharózy a jiných technologicky významných látek ukládaných v bulvě cukrovky. V projektu řešíme problematiku přirozených regulačních systémů, které řídí metabolismus a následně růst a vývoj cukrovky. Domníváme se, že tato cesta představuje v současných pěstitelských podmínkách nejefektivnější a z ekologického hlediska nejvhodnější přístup k problematice optimalizace výnosů a jakosti polních plodin včetně cukrovky.

REGULACE TVORBY VÝNOSU CUKROVKY BIOLOGICKY AKTIVNÍMI LÁTKAMI

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Limitujícím faktorem intenzity produkce cukrovky a cukru na poli a tedy i efektivnosti intenzifikačních vkladů je především půda a její úrodnost. Jedním z mnoha možných opatření regulace tvorby výnosu je využití biologicky aktivních látek, aplikovaných v průběhu vegetace. V několika posledních letech se u nás i ve světě zkoumají možnosti jejich využití i u cukrovky. Hlavní pozornost je zaměřena na zlepšení biologické hodnoty osiva, regulace růstu a vývoje v průběhu vegetace s cílem zvýšit výnos bulev a cukernatost. V ČR zatím není u cukrovky registrována žádná biologicky aktivní látka, zvyšující množství a jakost sklizené produkce. Ve zkouškách SKZÚZ je třetím rokem Rastim 30 DKV a Atonik.

FENOLICKÉ SLOUČENINY SEMEN OZIMÉ ŘEPKY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Fenolické kyseliny a jejich deriváty jsou běžné sloučeniny v rostlinném světě. Jejich přítomnost v semenech zapříčiňuje zhoršení chuti, vůně a barvy proteinových koncentrátů a konečných potravinářských produktů. Kromě toho nevhodné organoleptické změny mohou zoxidovat fenolické sloučeniny, které jsou vázány na essenciální aminokyseliny, jako je lysin nebo methionin, s kterými tvoří komplexy nepřijatelné trávícím traktem zvířat a lidí (Van Summere et al. 1975).

BIOLOGICKÉ A FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI OSIVA - AGRONOMICKÝ VÝZNAM

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Genetický potenciál plodin může být realizován pouze prostřednictvím kvalitního osiva. Osivo se významně podílí na kvalitě založených porostů a v konečné fázi může ovlivnit jejich výnosový potenciál. U mnoha plodin jsou náklady na osivo značně vysokým podílem celkových variabilních nákladů plodiny. Aby pěstitel mohl vždy vysévat jen takové množství osiva, které u dané plodiny přispěje k rentabilitě pěstování zvolené odrůdy, musí mít k dispozici osivo kvalitní, o vysoké biologické a semenářské hodnotě. Přestože vyjadřování kvalitativních znaků osiva vychází z mezinárodně doporučených a sjednocených metod, nevyjadřují zjištěné hodnoty dostatečně dobře skutečnou kvalitu osiva.

VLIV VYBRANÝCH BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK NA AKTIVITU ENZYMU GLUTAMÁTKINÁZY V LISTECH JARNÍ PŠENICE

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Vnější ekologické podmínky patří mezi rozhodující faktory, které ovlivňují výši rostlinné produkce. Jedním z významných znaků při adaptaci rostlin na nepříznivé změny prostředí je hromadění prolinu. Prolin je součástí metabolismu kyseliny glutamové a glutaminu. Je výjimečný tím, že je jedinou aminokyselinou, která je zaváděna do bílkovin. Dobře se pohybuje ve vodných i v nevodných mediích, což mu umožňuje snadnou migraci přes biologické membrány buněk a organel. Žádná jiná aminokyselina takovéto vlastnosti nemá (Goring, Thien 1978).

ZMENY V RASTLINNEJ VÝROBE V OBDOBÍ TRANSFORMÁCIE SLOVENSKA, PREDPOKLADANÝ VÝVOJ

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Súčasná spoločenská a ekonomická situácia v našej spoločnosti, vrátane toho i v odvetví poľnohospodárstva je mimoriadne zložitá. Pretrvávajú niektoré legislatívne nedostatky, nedoriešené sú vlastnícke vzťahy, výrazná zložitosť je v oblasti štátnych majetkov. Klimatické zmeny, prejavujúce sa najmä na prehlbujúcom sa deficite zrážok a zvyšujúcich sa priemerných teplotách, priebeh poveternosti vlani (1993), ale aj v tomto roku (1994) majú značné dopady na všetky podnikateľské subjekty v odvetví, ktoré má podľa agrárneho programu zabezpečiť výživové potreby obyvateľstva, efektívne hospodáriť s prírodnými zdrojmi krajiny a plniť aj mimoprodukčné funkcie.

ZAMYŠLENÍ NAD STRUKTUROU ROSTLINNÉ VÝROBY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V loňském příspěvku jsme mj. dokladovali, že struktura rostlinné výroby ovlivňuje ekonomické výsledky podniku víc než jiné faktory. Ani intenzivní hnojení a nejnovější odrůdy u nevhodně zvolené struktury rostlinné výroby nezajistí samy o sobě příznivou ekonomiku podniku. Stále ještě doznívá značná uniformita rostlinné výroby, kdy nevhodné půdně klimatické podmínky byly v minulosti kompenzovány zvýšenou chemizací. Minulá doba byla mj. charakterizována snahou o stálé omezování závislosti výnosů na půdně klimatických podmínkách, snahou o dosažení jakési uniformity stanovišť, využívaných pro polní plodiny a blížící se představám o optimu pro nově vyšlechtěné odrůdy. Dnes ovšem nastupujeme do období, kdy určité plodiny nebudeme již moci pěstovat tam, kde se nejsme schopni přiblížit evropským nákladům a jejich výroba je tam drahá. Tomu dosud málo odpovídá současná struktura naší rostlinné výroby.

ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Rostlinná výroba prochází od začátku devadesátých let velmi složitým obdobím. Cenová liberalizace vnesla do ekonomiky řadu problémů, jež vedly k významnému poklesu spotřeby potravin i krmiv, což vyvolalo převahu nabídky nad poptávkou a je jedním z důvodů omezení zemědělské výroby. Dalším velmi závažným důvodem je neúměrný růst cen vstupů do výroby. Zemědělským podnikům, na něž většinou doléhá platební neschopnost řady odběratelů, nezbývá než omezovat náklady. Omezení vstupů do rostlinné výroby sice zmenší domácí nabídku potravin, ale sníží jejich konkurenceschopnost ve srovnání s dotovanými produkty států EU, jejichž výše přesahuje čtyřnásobek úrovně našich dotací (dle Zprávy o stavu českého zemědělství 1994 - státy EU 47 %, ČR 11 %).

ZAMYŠLENÍ NAD ROSTLINNOU VÝROBOU - 1994

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Od roku 1993 s obohacením v roce 1994 se "zamyšlení" rozšiřuje i o sekce, které zahrnují některá odvětví RV, nebo služby. Jde například o sekce zahradnické, pícninářské, alternativních plodin a zemědělství, sekce herbologie a výživy rostlin, informatiky (AgroNet). Do sborníku jsou začleněny i základní informace o vybraných grantech a smlouvách, které jsou řešeny na katedře rostlinné výroby. Konference má již svou tradici a uzavírá rok. V roce 1991 bylo její hlavní zásluhou to, že se sešla a zajistila standardní náplň obdobných setkání. V roce 1992 začala již plnit svoji funkci odbornou.