Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Muflon v lesním prostředí

1. 2. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Mufloní zvěř má na našem území za sebou více jak sto let relativně úspěšné existence a za tuto dobu poměrně tak dobře splynula s místním prostředím, že v mnoha honitbách to na první pohled vypadá, jako by zde mufloni byli přirozenou součástí místní fauny. Historie většiny našich mufloních chovů je ovšem poměrně krátká a svědčí o ní zápisy v kronikách mysliveckých sdružení či zbytky aklimatizačních obůrek. V každém případě jde o jeden z mála případů úspěšné introdukce, která vedla ke vzniku dlouhodobě životaschopných populací a relativně bezproblémovém soužití nového druhu se stávajícím prostředím. O prosperitě našich muflonů svědčí mimo jiné mimořádně kvalitní trofeje. Kromě produkce trofejí je na muflonech zpravidla oceňována i nenáročnost na potravu a relativně menší škody na lesní vegetaci než ty, které působí ostatní druhy spárkaté zvěře.

Dramatické prírastky

1. 2. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Diviačia zver sa v posledných rokoch mimoriadne rozmnožila takmer vo všetkých štátoch strednej Európy i napriek jej intenzívnemu lovu.

O původnosti druhů

1. 2. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Všechny rostlinné a živočišné druhy, které dnes na Zemi existují, prodělaly dlouhý vývoj. Znalost tohoto vývoje znamená poznání i naší minulosti, což vede k lepšímu chápání současnosti a konečně i k dokonalejšímu předvídání budoucnosti. Neuškodí proto připomenout si čas od času ve stručnosti historii vývoje života na naší planetě Zemi a zamyslet se přitom i nad otázkami původnosti či nepůvodnosti rostlinných či živočišných druhů, které jsou zejména v posledních letech často diskutovány.

O myslivost se zajímají i ženy

31. 1. 2004 | Zdroj: Klatovský deník | Článek

Pět žen je mezi třiatřiceti účastníky letošního mysliveckého kurzu, který pořádá Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty v Klatovech. "Zájem žen o myslivost stoupá, což je potěšující. V posledních letech v kurzu vždycky nějaká byla, i když zdaleka ne tolik jako letos. V minulosti však účastníky bývali vždycky jen muži," řekl Pavel Martin, jednatel mysliveckého spolku, který si zájem ze strany krásnější poloviny lidstva přesně neumí vysvětlit. Podotýká však, že naprostá většina žen se spíše než o zbraně a lov zajímá o péči o zvěř, kynologii a přírodu obecně.

Ekologická daň se odkládá, unie dává republice výjimku

30. 1. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Evropská komise včera vyhověla žádosti Česka o čtyřleté přechodné období. Eklogická daň začne v ČR platit od roku 2008. Ekologická daň na elektřinu, uhlí a plyn, která by tyto suroviny zdražila až o několik set korun ročně, začne s největší pravděpodobností platit až od roku 2008. Evropská komise včera vyhověla žádosti Česka o čtyřleté přechodné období. Konečné slovo ale bude mít Evropská rada, přičemž ne všechny státy jsou výjimce nakloněny. Ministerstvo financí ale ve schválení odkladu věří. "To by už neměl být problém," míní jeho mluvčí Marek Zeman. Pokud by Praha výjimku nedostala, musela by novou daň zavést už od letošního května.

Starostové: Šéf rezervace nám brání v rozvoji

29. 1. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava Pavel Hubený, který má na starosti území o rozloze bezmála tisícovky kilometrů čtverečních, je trnem v oku starostů. Ti mu vyčítají, že je příliš zapálený ekolog, který si nekompromisně stojí na svém a brání obcím v rozvoji. "Chceme, aby na Ostrý vedla turistická stezka lesem a lidé nemuseli osm kilometrů šlapat po asfaltové cestě. Vodopád u Bílé strže je špatně přístupný. Chceme to změnit. Postavit také občerstvení na Statečku pod Ostrým spolu se sociálním zázemím a úschovnou kol," vyjmenovává starosta šumavských Hamrů Petr Purkar plány, které zatím ztroskotaly na postoji Pavla Hubeného. "Bohužel, filozofií pana Hubeného je vše zavřít a lidi nikam nepustit," říká starosta.

Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

29. 1. 2004 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova "bezpečnost vodních děl" vkládají slova "v souladu s právem Evropských společenství1)".

Honební společenstvo tvrdí, že úředníci porušili zákon

29. 1. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Úředníci nechtějí uznat honitbu na Frýdlantsku a neřídí se zákonem, míní členové Honebního společenstva Bulovka - Agros. "My jsme své povinnosti, které nám zákon ukládá, splnili. Jen nám stále někdo hází klacky pod nohy. Přitom já sám, jako soukromník, kdybych porušil zákon, tvrdě za to zaplatím, ne tak ale úředník. Budeme se soudit," tvrdí Miroslav Štrosner, starosta honebního společenstva Bulovka - Agros. Podle něj uvrhl špatný postup Městského úřadu ve Frýdlantě dvaasedmdesát členů honebního společenstva do nejistoty nad dalším osudem honitby. Členové společenstva stále nevědí, jestli jejich honitbu nezíská jiný subjekt.

Sníh ztrpčuje život i lesní zvěři

29. 1. 2004 | Zdroj: Sokolovský deník | Článek

Sněhová přikrývka v těchto měsících ztěžuje situaci nejen řidičům, lidem ve městech a na vesnicích, ale v neposlední řadě i zvěři. "Nyní se zvěř dostala do období strádání. Předkládáme jí proto jadrnou, dusnatou a objemovou potravu," řekl nám pracovník z odboru životního prostředí Státní správy lesů a myslivosti v Chebu Vladimír Dejmek. Podle slov odborníka zvěř letošní zimu v celku dobře snáší. Největší problém však nastává, když dojde k oblevě, a poté sníh zmrzne.

Za zvěří s pojízdným krmelcem

29. 1. 2004 | Zdroj: Orlické noviny | Článek

Dvacetistupňové mrazy máme už naštěstí za sebou. Zima byla však nejenom nám lidem, ale také zvěři v lesích a na polích. Jak se zvěř s velkými mrazy vyrovnala a jak se myslivci vyrovnali s krmením v mrazech, jsme se zeptali Jaroslava Kašpara, předsedy mysliveckého sdružení Třebovská obora."Zatím nemáme hlášené úhyny zvěře, zimní průšvihy se většinou projeví až na jaře, kdy zvěř dostane zánět do ledvin, nahrbí se a hyne. V lese je sníh jemnější, horší situace byla na poli, tam se utvořila první tvrdá vrstva, na kterou napadl prašan.