Odborníci jsou proti postřiku chrousta

V lesích na Milovicku je kalamita. Přemnožil se chroust maďalový, jehož larvy ničí mladé stromky. Tvrdí to zaměstnanci Vojenských lesů a statků ČR, které v oblasti bývalého vojenského prostoru spravují 3 200 hektarů lesa. Nejzasaženější oblasti chtějí letecky ošetřit postřikem. S tím nesouhlasí ochránci přírody, ani blízké obce. Konečné rozhodnutí dá během března ministerstvo životního prostředí. Vojenské lesy žádají ministerstvo o výjimku, aby mohly postřik provést na zhruba 800 hektarech lesa. Insekticid by však podle ekologických odborníků mohl zlikvidovat další živočichy, včetně kriticky ohrožených druhů.

"Zahubí mnoho druhů hmyzu. Ale protože působí jako požerový a kontaktní jed, je nebezpečný i pro vodní organismy a následně pro obojživelníky, plazy a ptáky," uvedl Jan Vitner z České entomologické společnosti. Jak rozhodne ministerstvo, zatím není jasné.

"Probíhá správní řízení. Výsledky nemohu předjímat," uvedl Radko Samek, vedoucí oddělení ochrany druhů.

Chroust maďalový neublíží vzrostlým stromům, ale jeho larvy okusují kořínky mladých rostlinek. Ty podle lesních hospodářů v některých lokalitách způsobují stoprocentní úhyn dubových a borových sazenic.

"Místy je až 50 ponrav na metr čtvereční. Máme obavy, že se kalamita rozšíří, signalizují to zprávy z Mělnicka. Může se dostat i do zahrad. Jinou obranu než postřik při rojení brouka, což je přelom dubna a května, nevidíme," řekl Vladimír Prokop z Vojenských lesů. Jediným přirozeným predátorem chrousta je podle něj prase divoké, které ale působí škody na polích. Prokop dodal, že kalamita má ekonomický dopad. Vojenské lesy musely omezit těžbu dřeva, protože se nedaří zapěstovat mladé stromky.

"Před pěti lety jsme těžili 20 tisíc kubíků za rok, teď jen pět tisíc."

Blízké Milovice však stejně jako ekologičtí odborníci s postřikem nesouhlasí.

"Území je lokálním biocentrem. Sto let se na les chemicky nesahalo. Když odešli Rusové, začalo se těžit, a je tady chroust," uvedl milovický zastupitel Josef Matouš. Odborníci upozorňují, že území bývalého vojenského prostoru je z hlediska zachovalosti přírody v regionu unikátní a neměl by zde vítězit ekonomický zájem vázaný na těžbu dřeva. Tvrdí, že přemnožení chrousta velkoplošně porosty v lese nepoškodí. Ke kalamitě mohlo podle nich dojít vlivem tradičního, pro tuto oblast nevhodného lesního hospodaření, vytěžené paseky se sazenicemi jsou pro chrousta příhodným prostředím. Chroustí kalamity jsou ale známy i z minulosti. V polovině 20. století postihla skoro celou Českou republiku.

Fotografie:

Chroust maďalový. Larvy okusují kořínky mladých stromků.