Lesnictví

Chilané žádají, aby Brňan platil škody za požár

31. 3. 2005 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Jiří Šmiták z Brna, který minulý měsíc neúmyslně založil požár národního parku v Chile, čelí žalobě o náhradu škod. Podala ji v pondělí u tamního soudu chilská vládní agentura na obranu národních zájmů. "Žalobce si vyhrazuje právo stanovit peněžní výši náhrad," napsal chilský deník La Segunda. Dvěstědolarová pokuta, kterou Brňan bezprostředně po svém činu v Chile zaplatil a odjel do Argentiny, by tak mohla vyrůst do závratných sum. Chilský deník Últimas Noticias odhadl škody nejméně na 2,5 milionu dolarů, jiné noviny zveřejnily číslo pětkrát vyšší.

Péče o krajinu přináší i příležitosti

29. 3. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Takzvané Zásady správné zemědělské praxe nařizují hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Na první pohled to pro zemědělce znamená omezení. Uplatňování Zásad ale může přinést také podnikatelské příležitosti. Objem sněhu na českých horách na začátku letošního jara několikanásobně překračuje záchytnou kapacitu tuzemských vodních nádrží. Tající sníh opět hrozil povodněmi. Při debatách o systémové prevenci proti záplavám se často hovoří o potřebě celkové péče o krajinu. V tom mohou hrát významnou roli právě zemědělci.

Do Krušných hor se vracejí stromy. Přežijí?

29. 3. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

V Dlouhé Louce v Krušných horách se pro návštěvníky otevírá zdánlivě běžný pohled: na svazích na obou stranách obce roste hustý, zelený les. "Tohle všechno bylo rezavé," upozorňuje ovšem Čeněk Melcr z teplického inspektorátu státního podniku Lesy České republiky a rozmáchne se směrem ke vzrostlým smrkům v okolí vsi. Před devíti lety to vypadalo, že stromy u Dlouhé Louky nemají šanci přežít a čeká je stejný osud jako jiné smrky v sedmdesátých a osmdesátých letech - nejprve jim zhnědne jehličí a pak úplně uschnou. Jenže se stal "zázrak". Les se vzchopil a teď na něm není takřka poznat, že v polovině devadesátých let byl krok před smrtí.

V případu českých lesů vůbec nejde o dříví ani o lidi

25. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Co se vybaví komukoli z nás při vyslovení slov státní lesy České republiky? Většině mediální přestřelky mezi ministerstvem zemědělství, státním podnikem Lesy ČR, soukromými podnikateli, kteří provozují svoje živnosti ve státních lesích, odborovými organizacemi a také sdruženími podnikatelů. Téma diskusí, urážek a vzájemného obviňování je vždy stejné -hospodaření s majetkem státu, systém prodeje dříví, miliardové zisky. Běžný smrtelník se v této situaci asi těžko orientuje, je ale otázkou, jak se v ní orientují sami představitelé výše zmiňovaných skupin. Média vždy zajímala a zajímat budou lidské příběhy, utrpení a starosti. Představitelé firem, které ve státních lesích podnikají, to vědí, a je nutno přiznat, že my, novináři, jim na to rádi skočíme. Vždyť co je mediálně zajímavější než protesty lidí, házení vejci, křik demonstrantů z obav o ztrátu zaměstnání.

Zahraniční experti: Zastavte kácení na Šumavě

25. 3. 2005 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Minimálně třetina Národního parku Šumava má zůstat ušetřena jakéhokoliv lidského zásahu, tedy i kácení stromů napadených kůrovcem. Shodli se na tom zástupci vedení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), kteří navštívili park po tříleté přestávce. Zatímco vedení národního parku, které tuto koncepci do budoucna prosazuje, závěry mezinárodních expertů přivítalo, někteří šumavští starostové se záměrům ochranářů brání. "Musíme dát šanci přírodě, a ne si hrát na boha, který může přírodu obnovit," řekl na setkání se šumavskými starosty a zástupci parku Rogert Crofts, místopředseda evropské IUCN pro chráněná území.

Ce Wood přišla o většinu zakázek od Lesů České republiky. Nyní si hledá práci i v zahraničí.

24. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Ještě loni Ce Wood těžil pro Lesy České republiky (LČR) přes půl milionu kubíků dřeva ročně. V roce 2004 dosáhla firma obratu 9 mld. Kč, zaměstnává 5200 lidí a vykázala zisk 65 milionů. Po změnách vyhlášených Ministerstvem zemědělství, které se rozhodlo vypsat nová výběrová řízení na společnosti, které budou těžit státní dřevo, se Ce Wood přihlásil i do 76 z celkových 78 řízení. Vyhrál však jen ve dvou a získal právo vytěžit pouhých sedm tisíc kubíků a navíc většinou v těžko přístupném horském terénu.

Burzovní bulletin KBP č. 12

23. 3. 2005 | Zdroj: Komoditní burza Praha |  Soubor

Obchodování během dnešní burzovní středy zaznamenalo značnou aktivitu obchodníků: finanční objem podaných kupních i prodejních pokynů dosáhl částky přes 86,1 mil. Kč. Byly uzavřené i přímé obchody v celkové hodnotě převyšující částku 14 mil. Kč. U většiny obchodovaných komodit došlo také ke změně cen, především došlo k jejich posílení a vesměs u všech komodit návrat na závěrečné hodnoty z předchozího burzovního týdne.

Nové země EU mají nejvíce poškozené lesy

21. 3. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Nejpoškozenější lesy v Evropě mají nové členské země Unie, dále na východ se situace opět zlepšuje. Nejhůře je na tom Polsko, zatímco Česko je za Slovenskem hned na třetím místě. Vyplývá to z údajů německého statistického úřadu ve Wiesbadenu. Polsko má podle těchto údajů poškozených či napadených 92 procent stromů ve svých lesích. S 90 procenty následuje Slovensko a Česko s 89 procenty.

Nejpoškozenější lesy jsou v postkomunistických zemích Evropy

18. 3. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Nejpoškozenější lesy v Evropě mají nové členské země EU, dále na východ se situace opět zlepšuje. Nejhůř je na tom Polsko, zatímco Česko je za Slovenskem hned na třetím místě. Vyplývá to z údajů, které dnes k blížícímu se Mezinárodnímu dni lesů zveřejnil německý statistický úřad ve Wiesbadenu. Polsko má podle těchto údajů poškozených či napadených 92 procent stromů ve svých lesích. S 90 procenty následuje Slovensko a v nejtěsnějším závěsu Česko s 89 procenty.

Ekosystémy v české přírodě - lužní les

18. 3. 2005 | Zdroj: Priroda.cz |  Článek

Lužní les patří k druhově nejrozmanitějším ekosystémům u nás. Hlavním znakem pro lužní les je přítomnost vodního toku nebo velkého množství podzemní vody v jeho blízkosti. Díky tomu je zde podmáčená půda, která vyhovuje vlhkomilným rostlinám i živočichům. Kvůli nadměrné vlhkosti dochází v takto stále podmáčené půdě k nedostatku kyslíku. Tento nedostatek má za následek řadu chemických redukčních pochodů, které dávají této vrstvě půdy modrozelené zbarvení a zvláštní zápach. Odborně se takové půdě říká glejová. Půda na těchto územích je bohatá nejen na vodu, ale i na živiny, které řeka naplaví spolu s pískem, zeminou či štěrkem.

NEWSLETTER

Podporujeme