Lesnictví

Příběh kyselých dešťů. Je nekonečný?

22. 6. 2005 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Kyselý déšť je jako zředěná kyselina sírová, případně dusičná, podle toho, jaké chemické sloučeniny jsou v něm nejvíce obsažené. Padá na nás, když prší, drží se v mlze, v ledu. Má i svou suchou podobu, takže mu neunikneme ani za slunného počasí. Evropa a Severní Amerika proti němu stále hledají nové a nové zbraně, kyselý déšť ale začal decimovat Čínu a další východní země, vzduchem proudí až do Austrálie.

Informační systémy v zemědělství a lesnictví

22. 6. 2005 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Přinášíme vám ohlédnutí za jedenáctým ročníkem konference, který se v květnu konal poprvé mimo zavedenou Seč u Chrudimi. Organizace se ujala Česká zemědělská univerzita v Praze ve spolupráci s dalšími partnery. K hlavním tématům konference patřily neodmyslitelně geoinformační technologie.

Ochranáři žádají Brusel, aby pozastavil Slovensku výplatu pomoci

22. 6. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Zástupci 35 nevládních organizací z 20 zemí vyzvali Evropskou unii, aby pozastavila Slovensku vyplácení pomoci z Fondu solidarity na odstraňování škod po loňské listopadové vichřici v Tatrách. Obnovení pomoci podmiňují "dostatečnými" zárukami slovenské vlády, že peníze EU budou použity jen na aktivity, které jsou v souladu s doporučeními Světové unie ochrany přírody (IUCN). ČTK o tom na závěr dvoudenního setkání ochranářů ve Vysokých Tatrách informovala mluvčí organizace Přátelé Země Barbora Černušáková.

Za pár let budou lesy státu vydělávat

21. 6. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

ŘEDITEL VOJENSKÝCH LESŮ A STATKŮ JOSEF VOJÁČEK ŘEKL PRÁVU:

Na Vysočině ubývá modřínů; z listnáčů i javory, jasany a lípy

20. 6. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

V lesích Vysočiny ubývá modřínů. Během pěti let lesníci snížili výsadbu téměř o dvě třetiny na loňských necelých 13 hektarů. Požaduje to legislativa, protože modřín není původní dřevinou. Smrku se v kraji ročně sází přes 500 hektarů. Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu listnaté stromy loni zabraly 30 procent nového lesa. Z nich se nejvíc prosazuje buk, naopak klesá počet javorů, jasanů a lip. Ze zhruba 230.000 hektarů lesů v kraji se loni obnovilo skoro 1300 hektarů. Lesníci na 1060 hektarech vysázeli přes šest milionů sazenic. Na zbylé ploše se les obnovil přirozeně.

Ambrozek protestuje proti těžbě dřeva v Tatrách

20. 6. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

V nejcennějších lokalitách Tatranského národního parku (TANAP) by se podle ministra životního prostředí ČR Libora Ambrozka nemělo těžit. Vyplývá to z jeho dopisu, který dnes odeslal svému slovenskému resortnímu kolegovi, Lászlo Miklósovi a o kterém novináře informovala mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. „Na základě zkušeností z Národního parku Šumava Vás mohu, vážený pane ministře, ujistit, že příroda si dovede ztracenou rovnováhu najít sama bez umělých zásahů většinou mnohem lépe než člověk. Proto Vás prosím, abyste podle svých možností zajistil pro TANAP ekologicky akceptovatelný a mezinárodně přijatelný vývoj,“ uvedl Ambrozek v reakci na poslední vývoj při sanaci následků větrné bouře v TANAP.

České peníze postupně pomáhají v Tatrách

20. 6. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Peníze od dárců z Česka na obnovu Vysokých Tater se už začaly používat na první projekty. Sázejí se za ně stromy nebo poslouží k narovnání větrem ohnutých stromů přímo pod Gerlachovským štítem. Většiny peněz z celkově více než třiceti pěti miliónů českých korun se netýká výzva ekologického hnutí Duha. To se přidalo k mezinárodním ochranářským organizacím a kvůli těžbě ve dvou chráněných lokalitách vyzvalo dárce k tomu, aby peníze poslané Státním lesům vzali zpět.

České peníze postupně pomáhají v Tatrách

20. 6. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Peníze od dárců z Česka na obnovu Vysokých Tater se už začaly používat na první projekty. Sázejí se za ně stromy nebo poslouží k narovnání větrem ohnutých stromů přímo pod Gerlachovským štítem.Většiny peněz z celkově více než třiceti pěti miliónů českých korun se netýká výzva ekologického hnutí Duha. To se přidalo k mezinárodním ochranářským organizacím a kvůli těžbě ve dvou chráněných lokalitách vyzvalo dárce k tomu, aby peníze poslané Státním lesům vzali zpět.

Lesáci: Přemnožení hlodavci už nadělali škody za statisíce

20. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Přemnožení hlodavci letos působí starosti zemědělcům i lesákům. Škody, které páchají na plodinách a sazenicích, se šplhají do statisíců korun. Zatímco někde si berou na pomoc dravé ptáky, jinde volí aplikaci chemických prostředků na hubení. "Rozmnožení hlodavců napomohla letošní mírná zima, kterou většina z nich přežila,"uvedl ředitel Správy lesů města Olomouce Roman Šimek. "Norníci a hraboši nám už stačili zlikvidovat kolem dvou hektarů nových sazenic dřevin. Ohryžou jejich kořeny a kmínky, a tím je odsoudí k zániku"posteskl si Šimek.

Příroda na Šumavě bude divočejší

18. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Obce potřebují více civilizace a šumavská příroda více divokosti. Jedno nebude potlačovat druhé. Jak bude vypadat Šumava za deset let by asi hodně lidí rádo vědělo. Těžko se to ale dá odhadnout. Pravděpodobně na Šumavě nedojde k civilizačnímu boomu ani k obnově starých, již zaniklých sídel. Zároveň je ale zřejmé, že "divočina" nepozře člověka a šumavská civilizace nezanikne. Hodně bude záležet na tom, jakou volnost dáme přírodě v národním parku. Varianty jsou dvě: buď na Šumavě půjdeme jakousi polovičatou českou cestou a místo skutečného národního parku budeme tolerovat lesní závod a výrobnu dřeva, nebo tu budeme mít mezinárodně uznávaný národní park. Jiné cesty není.

NEWSLETTER

Podporujeme