Venkov

Stavy dobytka na jihu Čech neustále klesají

28. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Dlouhodobý pokles stavů skotu a prasat v Jihočeském kraji pokračuje. Za posledních pět let se stavy snížily o více než desetinu na dvě stě jedenáct tisíc krav a tři sta padesát tisíc prasat. Zemědělcům se dobytek přestává vyplácet.

Tradice českých strakatých krav nezmizí

28. 6. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Hospodářství v krkonošském podhůří nemusí jít cestou likvidace tradičních plemen. Primát českého strakatého skotu v Podkrkonoší spolu s umem zdejších chovatelů potvrdil tradiční Chovatelský den v Úbislavicích na Jičínsku. Chovatelský festival demonstroval možnost hospodařit v tvrdých podmínkách hor formou velkochovu tradičních plemen a neskončit likvidací. „Český strakatý skot produkující kvalitní mléko a maso sem patří. Nemyslím, že někdy v budoucnu ho nahradí jiné plemeno,“ tvrdí ředitel letos pořadatelského podniku Agrochov Stará Paka, a. s., Otakar Ruml.

Chovatelé na Semilsku marně čekají na odškodnění za BSE

28. 6. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Chovatelé Agrodružstva vlastníků (ADV) v Libštátu a Zemědělského družstva v Košťálově na Semilsku už téměř dva roky marně čekají na vyplacení náhrad za nucenou porážku dobytka v souvislosti s prokázaným případem takzvané nemoci šílených krav (BSE) v Lomnici nad Popelkou na podzim roku 2003. Hasičská vzájemná pojišťovna (HVP) odmítá vyplatit náhrady s tím, že na ně chovatelé nemají nárok. Zatímco firmě ZEOS Lomnice nad Popelkou, odkud zvíře nakažené BSE pocházelo, vyplatila Česká pojišťovna náhradu bez jakýchkoli průtahů a odškodnila i družstvo v Miletíně na Jičínsku, které muselo rovněž část stáda vybít, zemědělci z Libštátu a Košťálova se svých peněz domáhají marně.

Veleba: Utrácení zvířat kvůli BSE zbytečně snižuje stavy skotu

28. 6. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Vybíjení zvířat kvůli požadovaným vyšetřením na takzvanou nemoc šílených krav (BSE) podle předsedy Agrární komory Jana Veleby zbytečně snižuje již tak nízké stavy skotu. Zatímco Rakousko má podle něj v přepočtu 28 krav na 100 hektarů zemědělské půdy, v Česku jich je pouze 13. "Jednoznačně jsme na začátku maďarské cesty, tedy vysokých zásob obilí, mizení skotu a chybějících peněz," řekl dnes Veleba v Brně novinářům. Regionální rozdíly v Česku jsou přitom patrné, například na Sokolovsku krávy zmizely téměř zcela.

Farmár dostane za kg syra 5,7 eur, vo Viedni ho kúpite za 15

28. 6. 2005 | Zdroj: Slovenskychov.sk |  Článek

Voralbergský alpský syr vyrábajú z mlieka dojníc plemena braunvieh pasených v nadmorskej výške 1 700 metrov. Zatiaľ čo sa na Slovensku chov dojníc paradoxne presúva do nížinných oblastí, v susednom Rakúsku nie je zvláštnosťou vidieť pasúce sa stáda, dokonca i dojníc, aj vo vysokohorskom teréne. Zrejme to má nielen historické dôvody, a je na nás, aby sme našli riešenie ako posunúť aj na Slovensku chov dobytka do oblastí, kam patrí. A produkovať nielen mlieko, ktorého spotreba stagnuje a je ho na našom trhu nadbytok, ale pokúsiť sa ponúknuť trhu artikel, po ktorom by mohol byť väčší dopyt.

Hygienici: Koupání v přírodě přináší řadu zdravotních rizik

28. 6. 2005 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Kvalita vody se navíc vlivem teplého počasí může v následujících dnech velmi rychle zhoršit. Citlivým lidem hygienici již nedoporučují koupání v Brněnské přehradě. Množství sinic v této jinak turisticky atraktivní vodní nádrži vzrostlo natolik, že je jakost vody na hranici zdravotní nezávadnosti. " U vnímavých jedinců by již mohla způsobit zdravotní potíže," řekla včera Anna Žádníková z krajské hygienické stanice.

INFORMACE O IBR

27. 6. 2005 | Zdroj: ČSCHMS |  Článek

Bovinní herpesvirus typ 1 (BHV-1) je ekonomicky významný patogen skotu. Tento virus je primárně spojován s infekcí respiračního traktu a vyvolává postižení, které je známé pod označením infekční bovinní rinotracheitída (IBR). Infekční bovinní rinotracheitída (IBR) představuje celosvětově rozšířenou nákazu probíhající zpravidla enzooticky. Jako samostatná nosologická jednotka byla poprvé definována v padesátých letech v USA. U nás byl virus poprvé izolován na konci 60 let.

Kľúčové je znižovanie nákladov

27. 6. 2005 | Zdroj: Slovenskychov.sk |  Článek

V dánskej spoločnosti Pigagro, s.r.o., Jesenské považujú za prvoradý ukazovateľ úspešnosti chovu ošípaných rentabilitu. Na Slovensku pôsobia už tri a pol roka. Doteraz preinvestovali 850 miliónov Sk (700 mil. Sk z úverov). Ročný obrat firmy predstavuje 350 miliónov Sk. Ten vytvára 75 zamestnancov, ktorí pracujú jednak v chove ošípaných s uzavretým obratom stáda (2 600 prasníc), ale aj v rastlinnej výrobe (výmera prenajatej pôdy 3 500 ha). V druhej polovici apríla sme prijali pozvanie konateľa spoločnosti Pigagro Jesenské pána Stena Hansena. Počas našej návštevy v stredisku nás sprevádzal aj manažér pre chov ošípaných pán Peter Munk Laursen a zmluvný súkromný veterinárny lekár pán MVDr. Jozef Malček.

Stezky pro jezdce a jejich koně za milion korun brzy povedou i Žďárskými vrchy

24. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Pro milovníky jezdecké turistiky bude na celé Vysočině vybudována síť stezek. Jejich část také povede oblastí Žďárských vrchů, které jsou pro jezdce s koňmi vyhledávanou lokalitou. "Pohyb koní po Žďárských vrších samozřejmě vítám, les přece plní i funkci rekreační,"řekl Jaromír Čejka, mluvčí správy této chráněné krajinné oblasti. S pomocí finančních prostředků z Evropské unie vyznačí a upraví kraj Vysočina několik desítek kilometrů cest vhodných pro koně. Trasy by se měly napojit na podobné projekty v Jihočeském, Jihomoravském, Pardubickém kraji, a pak do zahraničí (Rakousko, Polsko, Slovensko). "Předpokládané náklady na projekt činí 998 tisíc korun - z krajského rozpočtu 199 tisíc, ze státního 50 tisíc a zbytek financují fondy Evropské unie,"uvedla Lucie Oháňková z odboru regionálního rozvoje kraje Vysočina. Ideou projektu je umožnit jezdcům a jejich koním putování po kraji bez starosti, kde přespat a bezpečně ustájit koně.

Krkonoše nabízejí řadu novinek

24. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Prázdniny jsou za dveřmi a za pár dnů zaplaví Krkonoše tisíce domácích i zahraničních turistů. I na letošní letní sezonu připravili místní radnice, podnikatelé a správci Krkonošského národního parku pro návštěvníky řadu novinek, které je mají pobavit a zpříjemnit jim pobyt v našich nejvyšších horách.

NEWSLETTER

Podporujeme