Orel se vrací Konečně!

Tak to je opravdu dobrá zpráva: orel skalní se vrací do naší krásné vlasti. Přitom se jí celé jedno století vyhýbal. Čas od času se sem zatoulal, ale nehnízdil tady. Důvod? Vyhubili jsme si ho. Přitom zbytek Evropy se pyšní pěti a půl tisíci páry orla skalního. A my nic. To se změní. Ve voliérách Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Moravě již podřimují čtyři opravdová mláďata orla skalního. Vypadají trochu komicky: jako čtyři hromádky pravidelně oddechujícího rozčepýřeného peří.

Blesky fotoaparátu nezvedly orlí mláďata z hnízdiště. Ani nemohly: orlíci ještě neumějí lítat, jsou teprve necelé dva měsíce staří. Fotografa pozorují s očividným nesouhlasem, ale ani se nehnou. Drží polední siestu, ráno a večer jsou aktivnější, hrají si. A jak si vlastně hrají dvouměsíční orli? Tak například se snaží zobákem chytit mouchu, či z legrace vytahují větve z hnízda. A co nevidět začnou trénovat létání: budou horečně mávat křídly, případně se kousíček vznesou a pak spadnou zpět na zobáky. Ta nejvyspělejší z našeho čtyřlístku, samice Cecilka, dokonce už minulý týden mávala křídly. Zbylí se jmenují Anča, Babka a David. Na fotografování a pravidelné natáčení na video si už zvykli. Jsou slavní. Brzy budou převezeni do veliké voliéry v Beskydech. V srpnu dosáhnou věku tří měsíců, kdy orli všeobecně vylétávají z hnízda, a tak je odborníci slavnostně vypustí do volné přírody. Pak už nezbývá než se modlit, aby se sžili s prostředím, ve třech letech aby se seznámili s vhodnými partnery a v pěti letech začali hnízdit. Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd - tak se nazývá vskutku unikátní záchranný projekt, který se připravuje už deset let. A pět let potrvá: ze Slovenska by sem každoročně měla být převezena čtyři mláďata. Bdí nad nimi sám předseda bartošovické záchranné stanice, který se ještě ke všemu jmenuje Orel, a tak je k tomuto jedinečnému projektu skutečně předurčen. Říká s nadšením: " Orel je nádherný majestátní dravec. Lidé jezdí na Slovensko jen se podívat, jak orel krouží. On přitom žije nenápadně, vzdušnou čarou třeba i jen pět set metrů od obcí. Žije tak, aby o něm nikdo nevěděl. Trvá dva tři roky, než najdete orlí hnízdo, skryté ve skalách nebo na vysokých stromech." Slovenští přírodovědci tudíž museli mít zmapovaná hnízda a přesně vědět, kdy orlice vejce snese a kdy se malí budou líhnout. Odebrali čtyři pěti až sedmidenní mláďata ze čtyř hnízd, samozřejmě za použití horolezecké techniky.

Něco velikého letí...

Kdo smutní, že několik orlích maminek přišlo o mládě, neví, jak to chodí v orlích rodinách. Drsně a sparťansky. Orlice snese dvě vajíčka, z nichž se zhruba po padesáti dnech vylíhnou dva malí orli. Ten mladší v devětadevadesáti procentech případů zahyne, neboť ho zabije ten starší. Buď přímo, anebo jej vytlačí na kraj hnízda, kde sourozenec prochladne a zemře. Má to svou logiku: starost o rodinu je náročná a samec dvě mláďata prostě neuživí. A tak nás přirozeně zajímá, zda se tady v záchranné stanici malí orli nepoprali. " Ano, už po sobě šli, už se napadali," připouští Petr Orel. " Teď už ne. Jsou v pohodě, jako by hnízdili venku, jen ten samec k nim nepřilétá. Jejich kontakt s člověkem musí být minimální. Zpočátku jsme je krmili za pomoci atrapy orlí hlavy, ta už se rozpadla. Teď žerou samostatně, samice je pouze přikrmuje." Ano, existuje náhradní matka, orlice v sedmdesátých letech kýmsi postřelená. V záchranné stanici ji odjakživa využívají coby adoptivní matku. " Ale poprvé má pod sebou svůj druh," upozorňuje Petr Orel. " Během pěti minut byla u nich a už je zahřívala, je to pudové. Ji vypustit nemůžeme, vyvěšuje jedno křídlo, nějaký myslivec si na ní zkoušel brokovnici. Ne každému patří do ruky flinta. Řada lidí spatřuje ve velkých predátorech konkurenta. Něco velikého letí, tak na to prostě střelí." Úmrtnost dravců není bohužel malá. Učí se lovit, neodhadnou kořist a špatně skončí. Dalším jejich nepřítelem jsou elektrická vedení a samozřejmě myslivci a pytláci. Ovšem místní myslivci projekt podpořili, a tak musíme věřit, že v dohledné době budeme našim dětem moci ukázat vedle běžných vrabčáků též úchvatného a prý velice chytrého orla skalního, kroužícího nad našimi horami.

Orli u nás

1864 orel skalní byl naposled pozorován v Krkonoších1893 orel skalní naposled pozorován v Beskydech1910 zánik orlí populace u nás2006 orli skalní se v Beskydech objevili po více než sto letech

OREL SKALNÍRychlost v letu střemhlav až 200 km/ hPočet mláďat líhnou se zpravidla dvěPotrava žáby, hraboši, kuny, lišky, zajíci, holubi.Délka života na svobodě až 40 let, v zajetí až 90