Venkov

Veleba: V Česku letos skončí desítky či stovky chovatelů prasat

18. 5. 2007 | Zdroj: ČTK |  Článek

Desítky až stovky tuzemských zemědělců letos skončí podle odhadů vedení Agrární komory ČR (AK) s chovem prasat. K rozhodnutí je donutí zejména nízké výkupní ceny vepřového, řekl dnes ČTK na výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Přerově prezident AK Jan Veleba. Očekává, že se kvůli tomu klesne letos soběstačnost Česka v produkci vepřového pod 80 procent. "V prvním čtvrtletí roku sice opticky šlo na jatka více prasat, je to ale právě tím, že se začínají likvidovat střední chovy. Tam si myslím, že dojde k výraznému poklesu. Tento obor už začíná být na hraně," uvedl Veleba.

Malé obce zřejmě nebudou moci vypouštět odpadní vody bez čištění

17. 5. 2007 | Zdroj: Ekolist.cz |  Článek

Malé obce se zřejmě nedočkají delší výjimky na vypouštění odpadních vod z kanalizace bez čištění. Sněmovní výbor pro životní prostředí dnes doporučil Poslanecké sněmovně zamítnout novelu zákona o vodách, se kterou přišel Zlínský kraj a která měla malým obcím odsunout povinnost zajistit přiměřené čištění odpadních vod o tři roky na konec roku 2010.

Pražské Klementinum - aneb nejstarší meteorologické měření u nás

14. 5. 2007 | Zdroj: Priroda.cz |  Odkaz

Pokud se vydáte na procházku po Starém městě v Praze, určitě si nenechte ujít Klementinský komplet a speciálně potom Klementinskou hvězdárnu. Právě tady bylo už v roce 1752 zahájeno pravidelné meteorologické měření, které pokračuje dodnes.

Kořenový systém trav a jeho vliv na kvalitu trávníku

11. 5. 2007 | Zdroj: Zahradaweb.cz |  Článek

Kořenová biomasa představuje 60 – 90 % čisté primární produkce travních ekosystémů. Vytvoření většího množství aktivních kořenů (včetně většího množství zásobních látek) znamená i vyšší odolnost porostů proti změnám vnějších podmínek a odolnost vůči stresovým vlivům.

Prima: Ve více než polovině drůbežáren se vyskytuje salmonela

10. 5. 2007 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

V šesti z deseti drůbežáren v Česku byl zjištěn výskyt nebezpečné bakterie salmonela. Podle dnešního zpravodajství televize Prima to vyplývá z posledního průzkumu hygieniků. Výskyt bakterie podporují zejména špatné podmínky v drůbežárnách a nevhodné skladování a doprava vajec. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna je to varování a signál k tomu, aby byla přijata příslušná opatření. Salmonelózou ročně v Česku onemocní asi 30 tisíc lidí. Nyní je situace kritická na jižní Moravě, kde se výskyt onemocnění zvýšil o třetinu.

Některá omezení kvůli ptačí chřipce stále trvají

10. 5. 2007 | Zdroj: Agris |  Článek

Státní veterinární správa ČR (SVS) sice k 1. 5. zrušila zbývající mimořádná veterinární opatření týkající se chovu drůbeže a ostatních ptáků chovaných v zajetí, která byla kvůli nebezpečí ptačí chřipky dosud v platnosti s tím, že obecnější zásady nadále platí, a to na základě vyhlášky č. 296/2003, která byla novelizovaná 19. 1. 2007.

Jakou cestou se bude ubírat prevence BSE?

9. 5. 2007 | Zdroj: Holstein.cz |  Článek

Když se u skotu vyskytne nemoc šílených krav, tak jako je tomu právě teď v Kanadě, už se o tom ani nepíše. Pro media to je vyšumělá záležitost. Prionové choroby totiž nejsou jen u skotu, jsou rozšířené i u dalších druhů zvířat a případů je po světě hodně. Otřepanou záležitostí je toto téma i proto, že všechny články musí končit naprosto stejně: Proč se stále objevují nové případy BSE? Nevíme! Umíme poznat nemoc už v jejím raném stádiu? Neumíme! Víme jak ji léčit? Ne! Jakoby to nestačilo, tak se nedávno ukázalo, že priony u skotu mají více kmenů. Zda všechny jsou pro nás rizikem, jak jinak, taky nevíme. Jde tedy o typicky „negativní“ zprávu, na jaké by komerční vydavatel brzo „dojel“.

Rostliny metan neprodukují

9. 5. 2007 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Nizozemští vědci vyvrátili jeden z nejpřekvapivějších objevů poslední doby. Před rokem vzrušila svět zpráva německých odborníků, kteří naměřili, že zelené rostliny uvolňují do ovzduší velké množství metanu. Tato studie vědce šokovala, protože metan patří k velmi silným skleníkovým plynům. Ohřívá zemskou atmosféru až 70krát účinněji než oxid uhličitý. Za hlavní zdroj metanu považovali vědci bakterie žijící ve volné přírodě, např. v bažinách. Významnou měrou však k produkci tohoto plynu přispívá i člověk. Velká množství metanu se dostávají do ovzduší ze skládek odpadu nebo z rýžovišť zatopených vodou. Do ovzduší jej uvolňují i hospodářská zvířata. V některých zemích, např. na Novém Zélandu, připadá na vrub domácích zvířat plná polovina produkce tohoto skleníkového plynu.

BBC: Jižní Pacifik se vzdá vlečných sítí

8. 5. 2007 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Čtvrtina světových oceánů bude chráněna před rybolovem prováděným pomocí vlečných sítí, odsouhlasily si to státy v jižním Tichém oceáně. Tento způsob rybolovu podle odborníků ničí korálové útesy a víří usazené sedimenty na dně moří, což likviduje lokální mořské živočichy i rostliny, píše internetové zpravodajství BBC. Oblast jižního Tichého oceánu skrývá poslední oblast nezasaženého mořského ekosystému. Chráněnné oblasti se rozkládají na obrovské ploše, od rovníku až k Antarktidě a od Austráli po západní pobřeží Jižní Ameriky. Aby se rybářské lodi nedostaly blíže než na vzdálenost pěti námořních mil od chráněného pásma má zajistit monitorovací a výstražný systém.

V Českém Švýcarsku počítají s radikální změnou podoby lesa

7. 5. 2007 | Zdroj: ČTK |  Článek

Les v Národním parku České Švýcarsko by měl v budoucnu vypadat zcela jinak než v současné době. Správa parku chce totiž jeho složení radikálně změnit. Zmizet má především smrk, který dnes tvoří téměř dvě třetiny všech porostů. ČTK to řekl mluvčí parku Antonín Votápek. V budoucnu by se les měl co nejvíce podobat původnímu porostu. Změna zalesnění nebude nijak rychlá. Podle Votápka bude probíhat tam, kde jsou stromy staré a bude je třeba vykácet. Na volnou plochu pak bude vysazen porost nový, který bude tvořit základ lesa. Součástí plánu je ponechat les, aby se vyvíjel přirozenou cestou bez zásahu člověka. Na některých místech parku se tak již děje. Návrat do stavu, jaký si přejí ochranáři, může však trvat až 200 let.

NEWSLETTER

Podporujeme