Prší, a přesto je sucho
08.09.2008 | Lidové noviny
Srážek podle vědců není málo, změnila se ale jejich intenzita během roku.
Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění.
Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. I když podle něj hydrometeorologové naměří za měsíc stejně srážek jako třeba před dvaceti lety, les je stále sušší. Například červenec byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu srážkově v dlouhodobém horizontu zcela „normální“, přesto to sucho v lesích nijak výrazně neovlivnilo. „Srážky jsou intenzivnější, ale kratší a rychle odtečou, aniž by vláha zůstala v půdě,“ tvrdí Vrška. Spolu s dalšími odborníky tak potvrzuje například takzvanou krizi smrku, tedy dřeviny, která k životu potřebuje chladnější a vlhčí klima. Zatímco ale nárůst teplot, který smrkům nesvědčí, je v posledních 50 letech snadno doložitelný, se srážkami je to složitější. „Prší totiž daleko častěji formou přívalových nebo hodně intenzivních dešťů, které lesní půda nedokáže rychle zachytit. Mnohem výhodnější jsou pro les mírnější, ale déle trvající srážky,“ vysvětluje Vrška.
Jeho slova potvrzuje i pražský klimatolog Luboš Moravčík. „Některé studie předpokládají, že celkové množství ročních srážek dokonce vlivem oteplování stoupá. Teplejší vzduch totiž pojme více vlhkosti,“ říká Moravčík. Protože se ale podle něj skutečně mění intenzita a rozložení srážek v určitém časovém období, voda, místo aby zavlažila krajinu, z krajiny rychle mizí. Vydatné a prudké srážky nemají z hlediska zavlažování potřebný účinek. Podle Víta Květoně, vedoucího oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu, má na vysychání krajiny velký podíl činnost člověka. Jako příklad uvádí narovnávání koryt řek.
Další články v kategorii Venkov
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Je libo maliny? Plantáž u Telče nabízí samosběr, lidé o něm příliš nevědí (26.06.2025)
- Vyšebrodský klášter chce opravit zchátralý pivovar za stovky milionů korun (26.06.2025)
- Slatiňany slaví 80 let chovu starokladrubských vraníků v hřebčíně (26.06.2025)
- V ČR byl po deseti měsících potvrzen africký mor prasat u uhynulého divočáka (25.06.2025)
- Zelenina ze hřbitova: Vídeň podporuje netradiční městské zahradničení (23.06.2025)
- Pravidla pro cestování se zájmovými zvířaty do zahraničí (23.06.2025)
- Rybář vytáhl z řeky vzácnou "upíří rybu". Tohoto tvora při koupání potkat nechcete (23.06.2025)
- Žena v Anglii zemřela na vzteklinu. Nejspíš se nakazila od psa v Maroku (19.06.2025)
- Průzkum: Přítomnost domácích mazlíčků v kanceláři pomáhá zvládat stres (19.06.2025)