Zemědělství

Výnos pšenice jarní a jeho regulace aplikací seminativních látek

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Problematikou možného využití výluhů v regulaci tvorby výnosu obilnin byl sledován vliv výluhů z přírodních materiálů, sušiny vyšších rostlin (špenátu) a řas v letech 1993-1995 převážně u pšenice jarní Sandra, s cílem posouzení aktivity eluátů v regulaci výnosotvorného procesu. Byly srovnávány výluh ze špenátu a výluh z hnědé mořské makrosifonální řasy Ascophytum nodosum, jevící se jako perspektivní náhrada syntetických regulátorů růstu. Výluhem je totiž rostlinám dodávána nejen vyvážená minerální výživa, ale i vyloužené endogenní fytohormony, přítomné v extraktu.

Harmonické hnojení řepky ozimé

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vyrovnanou a harmonickou výživu považujeme v pěstebních technologiích za významný faktor dnešního zemědělství při absenci státní podpory, dotací a garantovaných cen. Řepka ozimá patří mezi náročné plodiny na živiny. Systém výroby řepky (dále SVŘ) od počátku své existence působí na pěstitele řepky, aby používali racionální hnojařské postupy směřující k efektivnímu využívání živin z půdní zásoby a hnojiv. SVŘ si je vědom, že řepka se pěstuje především na půdách s nižším potenciálem přirozené půdní úrodnosti, tzn. v podmínkách citlivých na extrémní hnojařské praktiky. Usiluje o šetrné hospodaření s živinami z pohledu ekologie, životního prostředí, v jeho základní složce - půdě.

Lokální aplikace dusíkatých hnojiv

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Z hlediska ochrany životního prostředí a také i celkové ekonomiky při používání průmyslových dusíkatých hnojiv má prvořadý význam zvýšení přímého využití dusíku z hnojiv rostlinami. Určitá perspektiva se zde ukazuje při použití lokální aplikace N hnojiv. První pokusy s lokální aplikací hnojiv byly uskutečněny v 8O.letech minulého století (Wollny 1885 in Jung 1957). Na začátku 2O.století a především pak po skončení 2.světové války probíhala další sledování. Hlavním důvodem byl nedostatek minerálních hnojiv a také výhodná společná kombinace setí a aplikace hnojiv. V literárních pramenech nacházíme informace z tohoto období u fosforečných hnojiv a u plodin s větší roztečí řádků jako kukuřice, brambory, cukrovka, tabák.

Krycí plodiny k zakládání porostů jetelovin

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Naše nejvýznamnější jeteloviny, vojtěška setá a jetel luční, mají po zasetí pomalý vývin. Při jarním výsevu bez krycí plodiny dávají jeteloviny v roce založení pouze 51 - 55 % výnosu sušiny oproti druhému roku vegetace. Pro vyrovnání výnosového deficitu jsou proto jeteloviny většinou zakládány do pícní krycí plodiny. Sledováním zastínění a vlivu krycí plodiny bylo již dříve prokázáno, že vlastní zastínění jeteloviny krycí plodinou se na celkové produkci sušiny podílí v případě vztahu ovsa a vojtěšky 46 %, u ovsa a jetele 38 %.

Současné poznatky o vlivu alginátů na vývin vojtěšky

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V posledních 5 letech došlo k snížení stavu skotu o více než 40%. Chov skotu se bude v nových ekonomických podmínkách soustřeďovat do vysoce intenzivních provozů na jedné straně a na straně druhé do z dnešního hlediska extenzivních horských oblastí. V nížinných oblastech, kde je dodnes umístěna převážná většina zvířat bude nadále nezbytné zajistit dostatečnou krmivovou základnu, v níž jedna z klíčových plodin je vojtěška setá, která jakožto víceletá jetelovina má zásadní význam i v intenzivní rostlinné výrobě vzhledem ke své předplodinové hodnotě.

Změny v zastoupení plevelů na orných půdách

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Jak je již delší dobu známo z našich polí, postupně se regulace plevelů stává složitější a těžko si můžeme představit hospodaření bez používání speciálních herbicidů nebo jejich směsí ve většině plodin. Je tomu tak proto, že mnohé lehce hubitelné plevelné druhy z polí zmizely a byly nahraženy agresívními druhy, u nichž se za přispění pěstebních technologií podstatně změnily biologické vlastnosti. Nejde jen o tzv. odolné druhy k herbicidům, ale i o změny v rytmu růstu a vývoje během vegetace, prodloužení dormance rozmnožovacích orgánů a prodloužení délky životnosti semen v půdě.

Situace ve šlechtění rostlin a v semenářství Polska na podkladě světového rozvoje semenářství

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Technický rozvoj způsobil, že každá průmyslová, zemědělská či kulturní aktivita může mít celosvětový dosah. To se týká i šlechtění a semenářství, které v zemích Západní Evropy tvoří jeden organický systém zvaný semenářský průmysl. Tento průmysl zahrnuje firmy šlechtitelsko semenářské, které se angažují ve šlechtění a v semenářské produkci, firmy semenářské, které výlučně množí odrůdy, semenářské podniky, které bezprostředně zajišťují malo i velkoobchodní prodej semen. Semenářský průmysl je podporovaný bankami i státními institucemi, aby se vytvořily odpovídající podmínky pro fungování privátních semenářských firem (Podlaski 1994).

Stav polského zemědělství a tendence jeho vývoje

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

polském zemědělství probíhá v poslední době řada reforem a to ve výrobním zaměření v produkci rostlinné i živočišné a v jiných zemědělských činnostech. To se stejnoměrně dotýká soukromých i družstevních hospodářství a státních statků. Příznivý hospodářský rok 1994 pokračuje. Nárůst v roce 1992 se dále urychluje, oživila se zemědělská ekonomika provázáním exportu-importu. Výrazně vzrostl export a jeho efektivnost, ale podíl zemědělství na národním produktu brutto se snižuje. Má velký vliv na celkovou tržní rovnováhu. Zohlednit se musí i vliv zemědělství na úroveň trhu a jeho globální rovnováhu. V roce 1994 se snížila celková zeměddělská produkce. To bylo způsobeno nepříznivými výsledky rostlinné výroby (sucho, malé využití intenzifikačních vkladů, snížení ploch osevů) a obecně tempem inflace.

Stav a perspektivy rostlinné výroby v Polsku

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Výměra zemědělské půdy Polska činí 18,7 mil. ha. Orná půda zaujímá 76,5% (14,3 mil. ha), z toho je 7,7% (1,1 mil. ha) neobdělávané půdy a úhorů. Kolem 80% zemědělské půdy obhospodařují soukromníci. Z asi 2 milionů soukromých farem jen asi 20% získává svůj příjem výlučně ze zemědělství. U ostatních hospodářů se jedná o druhé zaměstnání. Střední výměra hospodářství činí 6,7 ha a vykazuje tendenci růstu (obrázek 1). Předpokládá se, že počet hospodářství se bude snižovat velmi pomalu (o 1% ročně) z důvodu obtíží při obtarávání si náhradní práce.

Význam chovu drůbeže u nás a ve světě

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Chov drůbeže je jedno z nedynamičtěji se rozvíjejících odvětví živočišné výroby ve světě. To může souviset s tím, že není vázán na hospodaření na půdě. Drůbež má také přibližně pětkrát rychlejší reprodukční schopnost než skot, vysoká je i výkrmová schopnost drůbeže. Efektivnější je i přeměna bílkovin krmiva v živočišnou bílkovinu než u skotu a prasat.

NEWSLETTER

Podporujeme