Zemědělství

ZAMYŠLENÍ NAD ROSTLINNOU VÝROBOU

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Dne 12.12.1996 již pošesté navazujeme na tematicky shodné konference z 19.6.1991, 8.12.1992, 7.12.1993, 13.12.1994 a 14.12.1995. Jednání tohoto typu - odborně postihnout hlavní otázky rostlinné, případně zemědělské výroby - si získalo řadu příznivců. Nejde jen o agronomy. Na konferenci se účastní předsedové družstev, ředitelé územních odborů MZe. Těší nás účast kolegů ze středních zemědělských škol. „Zamyšlení“, i když ho organizuje ve spolupráci se Zemědělskou společností na ČZU katedra rostlinné výroby, tedy jen složka fakulty či školy má celouniverzitní charakter.

VET/451/96: o výskytu slintavky a kulhavky v JV Evropě

22. 7. 1996 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/451/96 dr. Holejšovský/2768 22.7. 1996 SPEŠNÁ INFORMACE o výskytu slintavky a kulhavky v jihovýchodní Evrope Podle informací Mezinárodního úradu pro nákazy v Paríži byla dne 16.5. 1996 potvrzena slintavka a kulhavka v Albánii /typ A/, dne 27.5. 1996 v evropské cásti Turecka /typ O/, dne 29.

Vliv rozdílného přihnojení N na akumulaci energie u pšenice ozim

28. 5. 1996 | Zdroj: Kalorimetrický seminář |  Článek

Vliv rozdílného přihnojení dusíkem na akumulaci energie u rostlin pšenice ozimé ÚVOD Tvorba biomasy rostlin v zemědělské praxi je ovlivňována především dusíkatou výživou. Neuberg et al. (1989) a Bezděk (1962) aj. konstatovali, že pro dosažení vysokého výnosového potenciálu je nutné zajistit nejen dostatečné hnojeni dusíkem, ale přihlédnout i k nárokům kultivarů v jednotlivých fázích ontogeneze.

VET/197/96 : o výsktu b.s.e ve Velké Británii a Sev. Irsku

27. 3. 1996 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/197/96 dr. Holejšovský/2768 27.3. 1996 INFORMACE o výskytu bovinní spongiformní encefalopatie /BSE/ ve Velké Británii a Severním Irsku S odvoláním na doporucení Stálého veterinárního výboru Evropské komise, Státní veterinární správa Ceské republiky až do odvolání n e p o v o l u j e dovoz

Agrotechnika pupalky dvouleté (Oenothera biennis L.)

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pupalka dvouletá je dnes rozšířena po celé Evropě, jejím domovem je Severní Amerika. U nás roste v teplejších polohách, na suchých stráních a železničních náspech, tedy na chudých půdách. Semena pupalky dvouleté jsou důležitou surovinou ve farmaceutickém průmyslu. Obsahují 20% oleje, s velmi dobrým zastoupením esenciálních mastných kyselin, z nichž jednou z nejdůležitějších je gama linolenová (7-14%). Tato kyselina se též vyskytuje v semenech brutnáku. Komerčně se vyrábějí přípravky ve formě želatinových kapslí. Pupalkový olej se používá k léčení kardiovaskulárních onemocnění (snižuje hladinu cholesterolu v krvi), dále k léčení atopického ekzému, premenstruačního syndromu, těhotenské toxemie a roztroušené sklerozy. Také kosmetické firmy využívají pupalkový olej do krémů a emulzí.

Využití výnosového potenciálu cukrové řepy zdokonalenou technologií pěstování při snížení nákladů na jednotku produkce

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Cílem poloprovozních a provozních pokusů bylo jednak ověření výkonnosti většiny odrůd stávajícího sortimentu v provozních pokusech při zlepšené agrotechnice (tj. kvalitní podzimní a jarní přípravě půdy, při nižším nebo optimálním počtu zásahů a dobré ochraně porostů ). Dalším z cílů bylo ověření nákladů na pěstování cukrovky „bez ruční práce“ s prvky zlepšené technologie (systém podmítka - hluboká orba otočným pluhem, jarní příprava kombinátorem, vynechání plečkování s využitím herbicidů).

Cesty k využití biologicky aktivních látek při regulaci tvorby výnosu cukrovky

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Limitujícím faktorem intenzity produkce cukrovky a cukru na poli a tedy i efektivnosti intenzifikačních vkladů je půda a její úrodnost. Jedním z mnoha možných opatření regulace tvorby výnosu je využití biologicky aktivních látek aplikovaných v průběhu vegetace. V několika posledních letech se zkoumají možnosti jejich využití i u cukrovky. V ČR jsou do cukrovky nově registrovány biologicky aktivní látky zvyšující množství a jakost sklizené produkce (Rastim 30 DKV a Atonik).

Vliv provenience konzumních brambor na stolní hodnotu hlíz

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V ČR je dlouhodobě neuspokojivá kvalita konzumních brambor. Hlavní příčinou špatné kvality je mechanické poškození hlíz při sklizni na kamenitých půdách a jejich infekce skládkovými chorobami.Tento problém se v ČR datuje od sedmdesátých let, kdy se přešlo na mechanizovanou sklizeň a plochy konzumních brambor se vysoce koncentrovaly do vyšších poloh bramborářské výrobní oblasti, kde převládají kamenité půdy. Nadějným řešením problému mechanického poškození u konzumních brambor se jeví přesun části jejich ploch ztradičních bramborářských oblastí do teplejších a úrodnějších oblastí, k němuž od r.1990 spontánně dochází. V těchto níže položených oblastech je dostatek pozemků bez kamenů či skameny bez ostrých hran a vhodnější klimatické podmínky, což obojí je prevence před mechanickým poškozením hlíz při sklizni a posklizňové úpravě. Snižování ploch ve vyšších polohách umožňuje výběr nejlepších pozemků pro sadbu a zbylé konzumní brambory.

Vliv některých přírodních látek na aktivitu glutamátkinázy

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V posledních letech se ve světě i u nás opět věnuje pozornost preparátům s obsahem biologicky aktivních látek. Tyto přípravky se vyznačují regulační aktivitou v metabolismu rostlin. Z hlediska ekologické čistoty je důležitý i jejich přírodní původ. Předložená práce je pokračováním pokusů, v nichž jsme sledovaly vliv alginátového preparátu a rostlinné šťávy ze špenátu na aktivitu enzymu glutamátkinázy (GK) v listech jarní pšenice. Enzym glutamátkináza (E.C.2.7.2.11) je rozhodující pro biosyntézu bílkovinné aminokyseliny prolinu. Aktivita tohoto enzymu je regulována řadou látek a i četnými fyzikálními faktory.

Aplikace cytokininu a výživa dusíkem, výnos obilnin

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Potřeba zkoumat vliv různých dávek dusíku v kvalitativním přihnojení spolu s aplikací cytokininu N6-m-hydroxybenzyladenosinu vyplynula z odlišných výsledků, dosažených v pokusech s obilninami, zejména pšenicí, v bramborářském (Tomanová 1993) a řepařském výrobním typu (Hradecká 1991) a v přesných nádobových pokusech (Trčková 1990). V roce 1991 v řepařské výrobní oblasti již dávka 40 kg N na ha v maloparcelkovém pokuse po obilnině spolu s aplikovaným cytokininem snižovala výnos, zatímco v bramborářské výrobní oblasti se jevila jako vhodná, a stimulovala účinek aplikovaného cytokininu. Pokusy v řepařské výrobní oblasti v letech 1993 až 1995 vedené na České zemědělské univerzitě v Praze si proto vytkly jako cíl porovnání dvou úrovní kvalitativního přihnojení, tj. 40 a 70 kg N na ha, s cytokininem a bez něho.

NEWSLETTER

Podporujeme