Vědci na Slovensku 25 let zkoumají, zda pole orat, či neorat

Vědci v oboru rostlinné výroby na Slovensku na výzkumném poli nedaleko Piešťan 25 let bádají, zda je lepší půdu orat, či neorat. Zohledňují ekonomické i ekologické hledisko. ČTK to řekl Rastislav Bušo z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Piešťanech. Se svým týmem se dnes účastnil výstavy Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku.

"V rámci ekologizace rostlinné výroby a šetření financí mnoho farmářů přechází na konzervační technologie obdělávání půdy. Je to celosvětový trend z pohledu financí i ochrany životního prostředí," řekl Bušo. Konzervační způsob znamená, že pole neorají.

Na výzkumném poli slovenští odborníci pěstují pšenici, kukuřici, ječmen a sóju. Půdu obdělávají čtyřmi způsoby. Klasicky ji orají, používají disky a radličky, které mají menší záběr. Poslední variantou je setí plodin bez orby. "Zkoumáme 25 let různé způsoby obdělávání půd. Je to hamletovská otázka, orat, či neorat. Ekonomické výsledky dokazují, že technologie bez orby jsou porovnatelné s technologiemi v podobě konvenční orby," řekl Bušo.

Nezoraná půda, kterou stroje nekypří už čtvrt století, má podle výzkumníka lepší fyzikální a biologické vlastnosti. Je v ní víc mikroorganismů a žížal, které půdu kypří. "Pórovitost a objemová hmotnost je příznivější pro plodiny, které na ní pěstujeme," řekl Bušo. Před zasetím je potřeba použít na zničení plevele herbicidy, což není moc ekologické. Přípravky jsou také drahé, ale celkově to není tak nákladné, jako když na pole vyjíždějí traktory s pluhy, dodal.

Jednoznačnou odpověď, která ze čtyř metod je nejlepší, výzkumníci nemají. Každá se hodí pro jinou plodinu a pro jiné podnebí. Pro bezorbové pěstování rostlin by se Bušo rozhodl spíš v nížinách, které jsou na to vhodnější, řekl vědec.

Čím méně těžkých strojů na pole vjede, tím méně ho udusává. Těžké stroje ornou půdu na polích stlačují a zhutňují, není prokypřená a hůř se do ní vsakuje voda. Podle statistik je takto postižena až polovina zemědělské půdy. Odborníci hledají způsoby, jak to zlepšit, řekl ČTK Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze. Na toto téma měl dnes v Nabočanech seminář.

"Voda stéká po zhutněné půdě několinásobně rychleji než na nakypřené. Zhutnění je spojováno s provozem techniky a jejími přejezdy. Dá se to například zlepšit podhuštěním pneumatik. Předejde se působení tlaku na půdu. Pomůže organizování jízd po pozemku a podobně," řekl Kroulík.

Neorat půdu je podle něj téma, o němž se diskutuje i kvůli produkci skleníkových plynů. "Orba se také nahrazuje hloubkovým kypřením bez obracení. Pozemky budou neustále zatížené přejezdy techniky, ale dá se snížit počet přejezdů a četnost jízd," řekl Kroulík.

Jaroslav Dražan, který býval ředitelem kladrubského hřebčína, je zastáncem orání. Pořádá v Nabočanech soutěž v historické orbě, kdy pluhy táhnou koně. "Obiloviny mají kořeny do pěti centimetrů, tak se dá použít metoda bez orby, ale brambory, řepa potřebují porézní prokypřenou půdu. Udusaná půda se dusí," řekl Dražan.