Generální ředitel zemědělského fondu Dlouhý končí z osobních důvodů ve funkci

Generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petr Dlouhý končí v čele fondu, chce věnovat více času rodině a soukromému životu. Fond o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Zemědělský fond rozděluje mezi zemědělce evropské i národní dotace, od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) řeší premiérův možný střet zájmů. Podle Dlouhého ale kauza s jeho odchodem nesouvisí.

V přechodném období do ukončení výběrového řízení na pozici nového ředitele povede fond Filip Sova, dosavadní zástupce Dlouhého.

"Rozhodnutí odejít nebylo jednoduché a předcházelo mu dlouhé zvažování. Po letech ve vedoucích funkcích cítím, že nastal čas změnit pracovní prostředí a více se věnovat rodině i svému zdraví. Chci zároveň jednoznačně zdůraznit, že se jedná výhradně o mé osobní rozhodnutí, které není výsledkem jakýchkoliv politických tlaků ani jiných okolností," uvedl Dlouhý. Zemědělství by se Dlouhý rád věnoval i ve svém dalším profesním působení.

Fond uvedl, že Dlouhý se během svého působení v SZIF podílel mimo jiné na jeho rozvoji a modernizaci, zavedení systému AMS, který využívá data z družic ke kontrole zemědělských ploch pro účely dotací, zefektivňování služeb pro klienty i posilování komunikace se zemědělskou veřejností.

Babiš vlastnil holding Agrofert do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Následně letos v únoru s cílem vyřešit střet zájmů vložil Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu RSVP Trust, čímž považoval střet zájmů za vyřešený. Evropská komise nicméně minulý týden po důkladném posouzení dospěla k závěru, že se Babiš nachází v potenciální situaci střetu zájmů v souvislosti se správou kohezních a zemědělských fondů. Komise rovněž již dříve uvedla, že RSVP Trust nepovažuje za dostatečné řešení střetu zájmů, a jako jeden z důvodů uvádí fakt, že potenciální příjemci fondu jsou Babišovi potomci.

SZIF po jmenování Babiše premiérem vyplácení dotací Agrofertu pozastavil, následně ale na základě nezávislých analýz začal fond firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem letošního dubna. Fond běžně podpory poskytuje ze svého rozpočtu a následně do Bruselu zasílá zprávu o vyplacených podporách, přičemž například květnové dotace EU firmám z Agrofertu proplatila. Platby se nicméně podle tehdejšího vyjádření komise vztahovaly k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše do čela vlády.

Začátkem září pak Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok tehdy komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů.

Seznam Zprávy v pondělí informovaly, že si stát nechává v současnosti vypracovat posudek, zda má vymáhat národní dotace po Agrofertu, posudku však chybí termín dokončení. Podle vyjádření fondu je času na vypracování dost, protože případné promlčení připadá v úvahu až v prosinci 2027. Skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) nicméně už dříve navrhla zkrácení lhůty pro přezkum a případné vymáhání dotací na čtyři roky.

Vymáhat dotace po Agrofertu se snažil i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého měl holding vrátit dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, tedy kdy byl Babiš rovněž premiérem, ve výši více než sedm miliard korun. Fond na základě analýz rozhodl, že k vrácení není důvod.