Čtvrtým rokem za sebou se v lesích snížil objem smrkových kůrovcových těžeb

Strnady – 28. srpna – Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě, zahrnující cca 70 % plochy lesů v ČR, dosáhl v roce 2024 celkový objem nahodilých těžeb téměř 4,6 mil. m3. Z toho celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví činil 1,436 mil. m3, což meziročně představuje pokles o téměř tři pětiny. V roce 2023 se jednalo o 3,201 mil. m3 (2022: 5,558 mil. m3; 2021: 9,540 mil. m3; 2020: 14,894 mil. m3).

Když se objem evidovaný v roce 2024 přepočítá na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 70 % rozlohy), dostaneme hodnotu více než 2 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví.

Působením všech biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2024 poškozeno přibližně 1,73 mil. m3 dřevní hmoty. Meziročně se jedná o pokles o polovinu, neboť v roce 2023 se jednalo o 3,42 mil. m3 (2022: 5,79 mil. m3; 2021: 9,78 mil. m3; 2020: 15,41 mil. m3; 2019: 14,86 mil. m3). Prakticky výhradně se jednalo o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem.

Rok 2024 byl vysoce nadprůměrný teplotně (odchylka +2,0 °C) a nadprůměrný srážkově (113 % normálu; pokud by ale nebylo započítáno „povodňové“ září, jednalo by se jen o 96 %).

Letovou aktivitu lýkožroutů nastartoval extrémně brzy mimořádně teplý přelom března a dubna. V polovině měsíce však byla na dva týdny přerušena silným ochlazením, po kterém opět pokračovala. Absence vícedenní periody s teplotami nad 25 °C omezila a zpomalila letovou aktivitu lýkožroutů.

Vrchol jarního rojení nastal již začátkem května. Brouci dceřiné generace začali poletovat v druhé polovině června a jejich letová aktivita vrcholila s vlnou veder v polovině července. Extrémní srážkové úhrny v polovině září definitivně ukončily letovou aktivitu lýkožroutů v roce 2024.

Dostatek srážek, byť nerovnoměrně rozložených, zachoval a posílil na většině území ucházející fyziologickou kondici smrku. Vývojová stadia lýkožroutů současně trpěla zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou jak vnitro-populačními konkurenčními vlivy, tak vnějšími abiotickými a biotickými faktory.

Pro celkové pochopení situace je však důležité zmínit, že prakticky na celém území se lýkožrouti na smrku pořád vyskytují v kalamitním stavu. V přepočtu reprezentuje hlášený objem kůrovcového dříví v průměru přibližně 1,7 m3/ha smrkových porostů všech věkových stupňů v Česku. Jedná se tak o více než osminásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu lýkožroutů 0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., v aktuálním znění.

Podle evidence bylo v roce 2024 provedeno toto množství obranných a ochranných opatření proti kůrovcům na smrku: bylo položeno cca 293 tis. m3 lapáků a cca 30 tis. ks otrávených lapáků, instalováno bylo cca 23 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty bylo odkorněno cca 172 tis. m3 a chemicky bylo asanováno cca 256 tis. m3. Před odvozem tak bylo v lesních porostech nebo na skládkách přímo asanováno cca 30 % vytěžené kůrovcové hmoty.

Podle krajů byly v roce 2024 nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v krajích Plzeňském (309 tis. m3; 2023: 700 tis. m3), Moravskoslezském (197 tis. m3; 2023: 167 tis. m3) a Olomouckém (193 tis. m3; 2023: 392 tis. m3). Více než 100 tis. m3 bylo dále evidováno v krajích Jihočeském (122 tis. m3; 2023: 238 tis. m3) a Zlínském (112 tis. m3; 2023: 183 tis. m3).

Podle okresů byly v roce 2024 nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v okresech Klatovy (125 tis. m3; 2023: 241 tis. m3) a Šumperk (101 tis. m3; 2023: 131 tis. m3).

Nad 50 tis. m3 bylo dále evidováno v okresech Bruntál (95 tis. m3; 2023: 104 tis. m3), Frýdek-Místek (93 tis. m3; 2023: 52 tis. m3), Tachov (87 tis. m3; 2023: 219 tis. m3), Vsetín (68 tis. m3; 2023: 67 tis. m3), Prachatice (65 tis. m3; 2023: 133 tis. m3), Jeseník (58 tis. m3; 2023: 183 tis. m3) a Karlovy Vary (54 tis. m3; 2023: 78 tis. m3).

Hlavním druhem lýkožrouta aktuální kůrovcové kalamity je po celou dobu lýkožrout smrkový. Doprovodnými druhy jsou lýkožrout lesklý a lýkožrout severský. Všechny tři druhy se vyskytují velice často společně na každém stromě, a to už i na většině území Čech. V rámci jednoho stromu obvykle dominuje v bazální a kmenové části l. smrkový, kdežto l. severský a l. lesklý obsazují nejčastěji tenčí korunové partie, které jsou pro l. smrkového méně atraktivní.

Zejména na severovýchodě země, postiženém komplexním chřadnutím smrku a dlouhodobými kůrovcovými gradacemi z posledních dekád, kde se smrk v nižších a středních polohách vyskytuje zpravidla již jen ve velmi rozvolněných porostech s nízkým zakmeněním, dosahuje l. severský často vyššího zastoupení než l. smrkový.

Podle hlášení se lýkožrout severský podílel na objemu kůrovcového dříví v roce 2024 v meziročním srovnání přibližně o polovinu nižším objemem, když bylo evidováno cca 65 tis. m3 (2023: cca 135 tis. m3). Jde však jen o orientační údaj, neboť jeho šíření a nárůst významu stále pokračuje.

Závěr

Na postupném zlepšení kůrovcové situace v posledních čtyřech letech se podílejí zejména tyto faktory: příznivější klimatické podmínky, lepší situace na trhu s dřevní hmotou, stabilizace cen dříví, navýšení těžebních, odvozních a zpracovatelských kapacit. Významné je také snížení potravní nabídky způsobené úbytkem pro lýkožrouta smrkového nejatraktivnějších starších smrkových porostů v nižších a středních polohách během aktuální kůrovcové kalamity. I přes opakované meziroční zlepšení situace však stále ještě nelze hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.

V roce 2025 se první brouci objevili v polovině dubna, ale naplno se rojení rozběhlo na přelomu dubna a května. Podle modelů rychlosti vývoje lze tedy v případě l. smrkového pro letošek počítat opět s jednou úplnou generací v nejvyšších polohách a dvěma všude jinde.

Srážkové úhrny hluboce pod dlouhodobým průměrem v průběhu zimy i první poloviny letošního roku vytvářejí periody opakujícího se sucha, což by v souběhu s dalšími vlivy mohlo opět ústit v nástup gradace lýkožroutů. Pravděpodobněji se však v roce 2025 bude jednat o podobný trend jako v předchozích čtyřech letech. Časný nástup rojení ve spojení s několika různě dlouhými přerušeními představuje ve výsledku spíše pozitivní průběh, který dává více času na zpracování napadené dřevní hmoty.

(V tiskové zprávě jsou prezentovány údaje vycházející z hlášení o výskytu lesních škodlivých činitelů, která Lesní ochranná služba obdržela od vlastníků a správců lesních majetků z rozlohy reprezentující cca 70 % celkové výměry lesů v Česku.)

Více informací o biotických škodách v lesích naleznete v publikaci „Zpravodaj ochrany lesa – Supplementum 2025“, která je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/06/ZOL_Suppl_2025_web.pdf

Autorem kapitoly „Kůrovci na smrku“, podle které byl zpracován text tiskové zprávy, je Ing. Jan Lubojacký, Ph.D., e-mail: lubojacky@vulhm.cz

Podle originálu připravil Ing. Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz