Jak omezit choroby rostlin a snížit spotřebu chemických přípravků? Výzkum Simony Rodopské získal první místo v soutěži Věda pro Zemi

Možnou cestu k šetrnější ochraně zemědělských plodin hledá Simona Rodopská, doktorandka oboru Rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Ve své diplomové práci zkoumala využití plazmou aktivované vody při ochraně rostlin bramboru před bakteriální chorobou. Za výsledky svého výzkumu získala první místo v kategorii magisterských prací XI. ročníku soutěže Věda pro Zemi.

Rodopská se tématu začala věnovat už během bakalářského studia, kdy zkoumala působení plazmou aktivované vody na salát setý napadený houbou Botrytis cinerea, původcem plísně šedé. Na tyto zkušenosti navázala v diplomové práci Vyhodnocení vlivu caviplazmované vody na zdravotní stav rostlin. Tentokrát se zaměřila na brambory a bakterii Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum, která způsobuje měkkou hnilobu. „Na bakalářskou práci jsem chtěla navázat a zjistit, jestli může mít plazmou aktivovaná voda podobný potenciál také při ochraně jiné plodiny a proti jinému typu patogenu,“ vysvětluje Rodopská.

Plazmou aktivovaná voda vzniká působením elektrického výboje ve vodě. Během procesu se v ní vytvářejí reaktivní formy kyslíku a dusíku i další sloučeniny, například peroxid vodíku, dusičnany, dusitany či ozón. Ty mohou působit proti některým mikroorganismům a ovlivňovat fyziologické procesy rostlin včetně fotosyntetické aktivity. Její vlastnosti proto zajímají výzkumníky z různých oborů – od zemědělství a potravinářství až po medicínu a odpadové hospodářství. „Zajímá mě, jak by bylo možné plazmou aktivovanou vodu využít v ochraně rostlin jako šetrnější alternativu k syntetickým přípravkům na ochranu rostlin,“ říká Rodopská.

Experiment měl dvě části – laboratorní testování na Petriho miskách a pokusy přímo na rostlinách bramboru. „V laboratoři jsem zkoumala účinnost plazmou aktivované vody samostatně i v kombinaci s bakteriemi využívanými v biologické ochraně rostlin. Její účinek jsem porovnávala také s hydroxidem měďnatým a ověřovala možnost použít jej v poloviční dávce v kombinaci s plazmou aktivovanou vodou,“ popisuje průběh výzkumu Rodopská.

V laboratorních pokusech na Petriho miskách se mezi jednotlivými variantami neprokázaly významné rozdíly. Při pokusech přímo na rostlinách se však ukázaly zajímavé výsledky a byla zaznamenána vyšší fotosyntetická aktivita rostlin. Potenciál bude ale třeba dále ověřit.

Oceněním diplomové práce výzkum nekončí. Rodopská pokračuje v doktorském studiu, kde se chce věnovat vlivu plazmou aktivované vody na pěstování a ochranu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, mezi které patří například levandule, šalvěj, fenykl a koriandr. Do budoucna by plazmou aktivovaná voda mohla být jedním z doplňkových nástrojů ochrany rostlin, například pro zemědělce, zahrádkáře, sadaře či vinaře.

První místo v soutěži Věda pro Zemi si Rodopská převzala 25. září při slavnostním vyhlášení v Národním zemědělském muzeu v Praze. „Ostatním studentům a studentkám bych určitě doporučila, aby se nebáli své práce do soutěží přihlásit. Je to zkušenost a motivace posunout se dál. Každý výzkum může přinést něco nového, ať už jde o velké téma, nebo o zdánlivě malý problém,“ říká Rodopská. Studentské soutěže pomáhají představit výsledky výzkumu širší veřejnosti, zviditelnit práci fakult a výzkumných pracovišť a motivovat studenty k dalšímu bádání.

Kontakt pro bližší informace:

Ing. Simona Rodopská, Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Agronomická fakulta, xrodopsk@mendelu.cz,

Ing. Jana Víchová, Ph.D., jana.vichova@mendelu.cz,  +420 545 133 050, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Agronomická fakulta MENDELU