Další novinky

Pěstování průmyslové řepky na plochách uvedených do klidu

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Bílá kniha Evropské komise pro společnou strategii a akční plán "Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie" (citace 1) předvídá do roku 2010 pokrýt 12% hrubé vnitřní spotřeby EU obnovitelnými zdroji energie. Iniciativa Evropské komise a Evropského parlamentu pro biopaliva předloží toto stanovisko pro oblast paliv. Do roku 2010 by mělo pocházet přibližně 5,75% spotřeby paliv z biogenních zdrojů (citace 2). V současnosti je to 0,5%. Těchto pár čísel názorně ukazuje, že společenská úloha zemědělství se mění. Doplňkově vedlezajištění výživy obyvatelstva budou přinejmenším v průmyslových zemích nabývat na významu stále více dodávky surovin a energie do průmyslu.

Ochrana ozimé řepky proti škůdcům v Polsku

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Ztráty na výnosu ozimé řepky způsobené škůdci činí v podmínkách Polska 15-50% a někdy jsou i příčinou celkového zničení porostu. Ze škůdců představuje největší ohrožení řepky ozimé: krytonosec řepkový (Ceutorrhynchus napi), blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), krytonosec čtyřzubý (Ceutorrhynchus quadridens), krytonosec šešulový (Ceutorrhynchus assimilis), bejlomorka kapustová (Dasyneura brassicae), mšice zelná (Brevicoryne brassicae), pilatka řepková (Athalia colibri), zápředníček polní (Plutella cruciferum) a osenice (Agrotinae).

Choroby řepky - význam v ČR a ochrana proti nim

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Fomová hniloba řepky je typickou ukázkou rozšíření a zvýšení škodlivosti choroby nad ekonomický práh v souvislosti s nadměrným rozšířením ploch dané plodiny. V učebnici zemědělské fytopatologie z roku 1958 (Baudyš a kol., Zemědělská fytopatologie, 2. díl) se uvádí, že: "O výskytu této choroby na řepce podává zprávu Cunningham (1927) z Nového Zélandu a Neil a Brien (1933) se zmiňují o případu, kdy řepka setá po tuřínu byla tímto patogenem těžce poškozena. V Evropě není tato choroba na řepce dosud uváděna".

Vliv brukvovitých plodin a hnojení sírou na výskyt chorob a škůdců

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě byl v roce 2001 založen maloparcelkový pokus s různými brukvovitými plodinami (ozimá a jarní řepka, ozimá řepice, hořčice sareptská a bílá, ředkev olejná), pěstovanými jako předplodiny pro ozimou pšenici. Cílem je zjištění účinku různých glukosinolátů z různých brukvovitých předplodin proti jejich chorobám a škůdcům a jako předpoklad pro nechemickou ochranu proti chorobám následně pěstované ozimé pšenice, včetně vlivu na její výnos a kvalitu produkce. Na základě zjištěných údajů lze říci, že hnojení brukvovitých plodin sírou nesnižovalo vždy jejich napadení chorobami. Celkově byla nejzdravější hořčice bílá a nejvíce napadenou se stala řepice. Podle odpočtů z Mörickeho misek nalétávali nejvíce: dřepčíci z rodu Phyllotreta a také krytonosec šešulový. Podle výsledků sklepávání vrcholových květenství brukvovitých plodin nejvíce nalétával krytonosec šešulový a blýskáček řepkový. Vyšších výnosů bylo dosaženo u variant hnojených sírou, kromě hořčice bílé.

Využití ochranných obsevových směsí

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Ochranu proti škůdcům lze výrazně biologizovat pomocí biofumigačního působení rozkladných produktů z glukosinolátů. Jedním z řešení, na které jsme se soustředili, jsou obsevy ozimé řepky v šíři 6 m přezimující směsí. Ta je složena z velmi rané řepky ozimé, jarní řepky a bezerukové ozimé řepice. Směs výrazně atrahuje dřepčíky, blýskáčka řepkového, bejlomorku kapustovou a krytonosce šešulového, ale nepůsobí na ostatní krytonosce. Aplikaci insekticidů lze zpravidla zúžit ze 3 celoplošných jarních postřiků na 1 celoplošnou aplikaci a 2 postřiky obsetých okrajů.

Možnosti ovlivnění tržní kvality řepky, máku a hořčice

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Studovány byly možnosti ovlivnění tržní kvality řepky a hořčice. Odrůda vždy je základem kvality. Odrůda u řepky se podílí na její kvalitě 1 4%. Dále velmi významnou úlohu má ročník a pěstitelská oblast (1-3%). Tento faktor není přímo vrukou pěstitele. Ostatní agrotechnická opatření jsou velmi málo významná. V současné době hybridních řepek se dostává opět do popředí obsah glukosinolátů, který je oproti liniovým odrůdám výrazně vyšší. Obsah glukosinolátů liniových ani hybridních řepek v současnosti nějak nelimituje jejich použití v krmivářském průmyslu. Limitujícím faktorem kvality hořčice je vedle odrůdy, obsah šedých a našedlých semen, jejichž množství je dáno především pozdním agrotechnickým termínem setí a dále pak ročníkem, kdy vlhké počasí v době sklizně produkci výrazně poškodí. I tato náchylnost k šedosemennosti se částečně řeší výběrem k ní rezistentních odrůd. Semeno máku není hodnoceno jako olejnina, ale její tržní hodnota jako pochutiny je ve stejnorodosti zabarvení.

Zpráva o trhu ovoce - 7. týden 2003

19. 2. 2003 | Zdroj: SZIF | Článek

Zpráva o trhu ovoce Komoditní zpravodajství K 1.2. 2003 bylo v České republice uloženo ve skladech pěstitelů a skladovatelů celkem 28,3 tis. t jablek, což bylo o 6,7 % více než ve stejném období roku 2002. Největší zásoby jablek byly v regionu východočeském (28 % - 7,9 tis. t), středočeském (27 % - 7,6 tis. t) a v regionu jihomoravském (16 % - 4,6 tis. t).

Ceny vybraných komodit na PBB Brno od 4.2. do 18.2.2003

19. 2. 2003 | Zdroj: Plodinová burza Brno | Článek

PLODINOVÁ BURZA BRNO CENY vybraných komodit - OBCHODY PROMPTNÍ za období od 4.2. do 18.2.2003 Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny. Obchody promptní = s dodávkou do 30ti dnů Parita FCA - místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující Parita DDP - místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo

Agrofert loni s tržbami 61,25 miliardy

19. 2. 2003 | Zdroj: Právo | Článek

Podle předběžných neauditovaných výsledků za rok 2002 dosáhla skupina Agrofert, která zahrnuje 55 společností, tržby ve výši 61,25 mld. Kč. Nekonsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním činil 1,36 mld. Kč. Řekl to generální ředitel společnosti Andrej Babiš. Zásoby a hotovost skupiny ke konci roku činily 7,12 miliard, úvěry 8,45 miliard korun.

Výrobci lihovin se přou o vodku s příchutí švestek

19. 2. 2003 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Mezi dvěma výrobci lihovin se rozhořel vážný spor o práva na výrobu a prodej švestkové vodky. Ta patří mezi stále oblíbenější ochucené alkoholické nápoje a na trhu je k mání pod názvem Plum vodka. S výrobou začala vizovická firma Rudolf Jelínek, která si také nechala značku chránit u úřadu průmyslového vlastnictví. Pod stejným názvem však nápoj začala nabízet i říčanská likérka Dynybyl.