Další novinky

Trnkobraní bude letos největší akcí regionu

18. 8. 2004 | Zdroj: Zlínské noviny | Článek

Dosud v nevídaném rozsahu se uskuteční letošní ročník populárního festivalu Trnkobraní. Oproti minulým rokům se tradiční akce koná v téměř všech prostorech rozsáhlého areálu vizovické společnosti Jelínek. Pořadatelé letos přichystali na předposlední srpnový víkend celkem sedm hudebních scén, na kterých se představí desítky nejznámějších českých i zahraničních interpretů. Vyvrcholením Trnkobraní pak bude soutěž v pojídání švestkových knedlíků.

Plíseň okurková zatím pěstitele tolik netrápí

18. 8. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Jedna z nejzávažnějších houbových chorob okurek, plíseň okurková, zatím pěstitele na Semilsku tolik netrápí. Podle informací Marie Beerové, vedoucí Státní rostlinnolékařské správy v Semilech, mají s chorobou první problémy na jižní Moravě. Postižení se pozná na listech, kde zpočátku vznikají žlutohnědé skvrny. Napadané pletivo listů postupně hnědne a rostliny následně hynou.

Dřepčíci likvidují zeleninu

18. 8. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Brukvovitou zeleninu, ředkvičky nebo vysetou hořčici napadli v posledních týdnech malí černí brouci dřepčíci. "Dřepčíci se objevují každý rok, ale letos je jejich invaze strašně silná," upozornila odborná referentka Českého zahrádkářského svazu Věra Chodorová. Důvodem tohoto nájezdu je velmi teplé počasí a především sucho. "Sucho mají dřepčíci rádi," doplnila Chodorová. Tím také naznačila, jak se těmto dva až tři milimetry malým broukům bránit. "Tam, kde se pravidelně zavlažuje, se dřepčíci vyskytují v podstatně menší míře. Nejdůležitější je proto voda a postřik," doplnila.

Pěstitele z jihu Moravy trápí levné dovozy zeleniny z Polska

18. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Zemědělci na jižní Moravě mají letos potíže s odbytem zeleniny. Mnoho pěstitelů totiž drtí tlak na cenu poté, co se na trh dostává levná zelenina z Polska. Řada produktů je tak kvůli velkorysé dotační politice polského státu neschopná konkurence. Obdobná je i situace na Slovensku, které je tradiční zelinářskou velmocí. "ZD Bulhary na Břeclavsku zaoralo čtyři hektary raného zelí a květáku, protože byly neprodejné," řekl ČTK šéf představenstva Agrární komory v Břeclavi Jan Hajda. Poláci jsou schopni podle něj dodávat do Prahy květák včetně dopravy za pět Kč, zatímco tuzemští pěstitelé požadují minimálně osm korun. Ceny i ostatních druhů zeleniny jsou nastaveny velmi nízko.

BBC: Hladový svět musí jíst méně masa

18. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Vodní zdroje na planetě Zemi nejsou natolik bohaté, aby si naši potomci mohli užívat tolik jídla jako dnešní bohaté země. Prohlásili to vědci na Světovém týdnu vody ve Stockholmu. Podle nich je další růst produkce v mlékárenství a chovu zvířat na maso neudržitelný. Zvířata potřebují pro svůj život více vody než pěstování obilovin při stejném objemu budoucích potravin. To spolu se špatnými stravovacími návyky obyvatelstva bude vyžadovat stále více vodních zdrojů. Vědci říkají, že svět bude muset změnit svoje spotřebitelské návyky a přiblížit se reálnější představě o možnostech výživy.

Loňský zisk nechali akcionáři Setuzy nerozdělený

18. 8. 2004 | Zdroj: Agris | Článek

Po povinném pětiprocentním přídělu do rezervního fondu ve výši 1,777 milionů korun zůstává zbytek loňského zisku akciové společnosti Setuza ve výši 33,766 milionů korun v kolonce nerozděleného zisku minulých let. Informovala o tom na základě závěrů valné hromady společnosti ze dne 17. srpna letošního roku mluvčí Setuzy Marie Logrová. Valná hromada podle jejích údajů schválila výroční zprávu za rok 2003, zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku za stejné období a v neposlední řadě i vyjádření dozorčí rady k předneseným zprávám.

Hovězí na novém maximu

18. 8. 2004 | Zdroj: Colosseum | Článek

Nejaktivnější říjnový futures kontrakt feeder cattle (hovězí dobytek na výkrm) se během včerejšího obchodování na burze Chicago Mercantile Exchange dokázal vyšplhat na nové kontraktní maximum. Feeder cattle si během pondělí polepšil o 37 centů a uzavřel na ceně 114,92 dolaru za librový cent. Obchodníci z burzovního parketu včerejší vývoj na trhu s touto komoditou charakterizovali jako klidnou konsolidaci. Objem včerejších obchodů s futures kontrakty hovězího dobytka je odhadován na 10 tisíc lotů.

Mléko a maso buvolů přichází do módy

18. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

V Evropě je chováno asi 40 000 buvolů (Bubalus bubalis), především v Itálii a na Balkáně. Je uvedena informace o německé farmě s 90 kusy buvolů. Mléko obsahuje 8,5 % tuku, 4,5 % bílkovin a 17,5 % sušiny. V západosasském Chursdorfu je již pět let hospodárně využíván nadbytek luk k pastvě buvolů (Bubalus bubalis). Zvířata jsou méně náročná než domácí skot a mají robustní konstrukci. Vzhledem k rozdílům v trávicím traktu (silnější bachor a kratší tenké střevo než u domácího skotu) jsou buvoli schopni lépe využít energeticky chudou stravu.

Bez úprav krajiny se populace zajíců a syslů nevzpamatují

18. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Dříve, když místo velkých lánů byla krajina rozdělena na menší pole, byli zajíci zvyklí na pestřejší stravu a jídelníček nemuseli nikdy měnit radikálně. Další příčinou ubývání zajíců je zamoření prostředí těžkými kovy a pozůstatky umělých hnojiv používaných v 60. letech. Nemalou měrou se na úhynech podílí také doprava. Bez úprav krajiny a jejího postupného vyčištění od starých ekologických zátěží neexistuje podle zoologa Miloše Anděry naděje na zvýšení populací zajíců a syslů. Oba druhy začaly ubývat v druhé polovině minulého století. Syslové, kteří byli v 50. letech pohromou pro zemědělce, už žijí pouze v izolovaných vymírajících koloniích. O počtech zajíců výmluvně svědčí čísla odstřelů. "Zatímco v 70. letech to byl milion ročně, v současnosti je to desetina," řekl zoolog ČTK.

Ekonomika pěstování chrastice rákosovité

18. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

V České republice se stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není potřebná k produkci potravin. Jednou z významných variant využití této půdy je pěstování energetických a průmyslových plodin. Jako energetické plodiny lze využívat jak tradiční zemědělské plodiny (pšenice, tritikale apod.), tak i netradiční víceleté rostliny, které dávají vysoké výnosy sušiny (např. chrastice rákosovitá, šťovík Uteuša). V článku je popsána ekonomika pěstování chrastice rákosovité a dále náklady na její zpracování do různých forem vhodných k vytápění - balíků, řezanky, briket a pelet. Ve výpočtech se počítá s pěstováním chrastice po dobu 10 let.