Další novinky

Malým pivovarům se nežije lehce

7. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Majitelé malých pivovarů v regionu nemají lehký život. Vydělávat na vaření piva v malém je ve zdejším kraji složité. Ještě před rokem vařily v kraji pivo čtyři malé pivovary. Před dvěma týdny k nim sice přibyl jeden nový ve Štramberku, jenomže v lednu skončil s pivovarnickou živností Jiří Bobek v Rýmařově, kopřivnická firma otce a syna Vaňkových je na prodej a hlučínský pivovar skončil s prodejem lahvového piva v hypermarketech. Přesto se malí pivovarníci shodují v jednom: Minipivovary mají budoucnost. Pokud majitel nečeká velké zisky, provozovat se dají.

Kotelna na biomasu se osvědčila

7. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Šetří nejen životní prostředí, ale i peníze. Nová kotelna na biomasu ve Zruči nad Sázavou se osvědčila. „Jsme spokojeni, palivové náklady se snížily a lidé za teplo ušetřili,“ uvedl starosta Martin Hujer. Kotelna na biomasu má za sebou první topnou sezonu. „Splnily se nám naše představy, a to, že se vyrobilo tolik tepla, kolik jsme potřebovali. Zásoby byly dostatečné, ještě nějaké zbyly,“ řekl vedoucí provozu Ladislav Chaloupka.

V Libereckém kraji přibývá farem, které se věnují agroturistice

7. 6. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

V Libereckém kraji přibývá farem, které se věnují agroturistice. Zatímco ještě před pár lety podnikalo v této oblasti jen 13 farem, dnes jich je dvojnásobek. "Vidíme, že jen zemědělství nás už neuživí, podmínky v Evropské unii jsou velmi tvrdé, a tak hledáme další možnosti, jak podnikání rozšířit," řekla dnes Věra Černáková ze soukromé farmy v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Farma Černákových se dosud věnovala jen chovu zvířat a zemědělské výrobě. "Kvůli nízkým výkupním cenám je to ale stále horší," poznamenala Černáková.

Producenti cukru se obávají reformy cukerní politiky EU

7. 6. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Producenti cukru z rozvojových zemí nemají žádnou alternativu k pěstování cukrové třtiny a obávají se, že je plánovaná reforma cukerní politiky Evropské unie zničí. Své obavy vyjádřili na madridské konferenci o cukerní reformě, napsala agentura Reuters. Současná cukerní politika EU, která se nezměnila od šedesátých let, přinesla zvýšení vnitřních cen cukru na trojnásobek úrovně na světovém trhu. Do 22. června musí Evropská komise oznámit svůj návrh reformy systému, který bude v souladu s požadavky Světové obchodní organizace.

Bobři jsou zpět. Slováci se strachují

7. 6. 2005 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Po více než století se na Slovensku znovu ve velkém objevují bobři, které tam člověk v druhé polovině devatenáctého století vyhubil kvůli kožešině a parfémům. Na jihozápadě země, kam se dostali ze sousedního Rakouska, jich žije už několik stovek. "Na Slovensku se zabydlel tak, že by už vyhuben být neměl," řekl Bratislavan Fedor Čiampor, jenž se výzkumu bobrů věnuje. Zvíře, jež dosahuje až třicetikilogramové hmotnosti, však vyvolává obavy. Lesníci dobře vědí, že bobři mají v oblibě zejména kůru stromů, přičemž dřevinu o průměru dvanácti centimetrů dovedou setnout za půl hodiny. Proto lesníci požadují jejich odstřel. Obdobně se to s bobry má na jižní Moravě.

Pestovanie viacročných krmovín na ornej pôde na Východoslovenskej nížine

7. 6. 2005 | Zdroj: Nasepole.sk | Článek

Viacročné krmoviny na ornej pôde (VRK na o.p.) sú významným zdrojom výroby objemových krmív na Východoslovenskej nížine (VSN). Ďalšiu nemenej významnú funkciu zohrávajú v rastlinnej výrobe ako zdroj dusíkatých látok v rámci osevného postupu a majú aj ďalšie poslanie, ktoré sa dotýka zúrodňovania pôdy, jej štruktúry, obohacovania pôdy o humus a živiny. Dôležitý je aj ich melioratívny, protierozívny a fytosanitárny účinok.

Bionafta z mořských řas možná přinese úspory

6. 6. 2005 | Zdroj: Ekonom | Článek

Začínající americká firma GreenFuel vyrábí palivový olej z vodních řas. Využívá k tomu technologii, která byla vyvinuta v rámci kosmického výzkumu financovaného NASA. Řasy se pěstují v reaktorech, což jsou skleněné trubice, obsahující vodu a řasy. Do trubic se vhání vyčištěný kouř z tepelné elektrárny. Základním principem činnosti celého zařízení je samozřejmě fotosyntéza, přírodní proces, při němž rostlina za pomoci slunečního záření rozloží oxid uhličitý na uhlík (který sama využije) a kyslík (který uvolňuje do ovzduší). A výhodou vodních řas je, že některé z nich obsahují až padesát procent oleje - který se dá po extrakci přečistit například na bionaftu.

Ropná havárie na Nymbursku nezasáhla spodní vodu

6. 6. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Sobotní havárie cisterny u Poděbrad na Nymbursku, kde následně unikly ropné látky a podle informací z České inspekce životního prostředí zasáhly spodní vody v hloubce dvou metrů, nebude mít vliv na kvalitu vody ve studních, ani na dva kilometry vzdálené vrty minerální vody Poděbradka. Poděbradský starosta Jozef Ďurčanský řekl, že specializovaná firma znečištěnou vodu odčerpala a dále pokračuje v sanačních pracích. 1400 krychlových metrů kontaminované zeminy bylo odvezeno na skládku do Šumboru na Nymbursku.

Křivoklátsko Hůlovi vděčí za svoji nádheru

6. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Rozkvětu křivoklátských lesů se věnoval dnes už osmaosmadesátiletý stále čilý bývalý polesný Josef Hůla po celý svůj život. "Měl jsem krásný život, přestože do něho přímo i nepřímo zasáhly obě světové války. Snad právě proto mne mrzí, že si mladí lidé, zdá se, neváží toho, co jim dnešek přináší, a minulost je nezajímá. Přesto se nesmíme vzdát a musíme jim připomínat, co za hrůzy válka nejen našemu národu přinesla," zdůraznil Josef Hůla. Z dob svého dospívání vzpomíná především na První základní školu v Rakovníku."Hodně jsem se v této škole naučil. Především kantor Kratochvíl byl výborným matematikem," konstatoval Josef Hůla.

Česko čeká víc chorob, z údolí zmizí smrkové lesy

6. 6. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Před dvěma lety bylo v Česku víc než stoleté sucho, pršelo nejméně za třicet let, v řekách nebyla takřka voda a téměř na všech stanicích naměřili meteorologové teplotní maxima za dlouhé roky. Bylo to jen rok poté, co se Prahou a dalšími českými městy prohnala rekordní povodeň a způsobila škody za víc než sedmdesát miliard. Právě časté střídání extrémních jevů - záplav i dlouhých období sucha - by už za padesát let mohlo být událostí, nad kterou se lidé ani nepozastaví. Globální klimatické změny by z těchto jevů měly udělat samozřejmost.