Další novinky

Zákon č. 285/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších

18. 7. 2005 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Vláda chce zrušit povinné účtenky při nákupu nad 50 Kč

18. 7. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny | Článek

Vláda chce zrušit povinnost vydávat účtenku ke každému nákupu nad 50 korun. Podle mluvčiho ministerstva financí Marka Zemana půjde návrh v září do Poslanecké sněmovny. Povinnost vydat tištěnou nebo ručně psanou stvrzenku mají všichni čeští podnikatelé od července a v případě opakovaného porušení jim hrozí pokuta až dva miliony korun.

Zrušení výběrového řízení SZIF – termín zveřejnění v Hospodářských novinách 17. června 2005, termín uzávěrky VŘ 27. června 2005

18. 7. 2005 | Zdroj: SZIF | Soubor Soubor

Státní zemědělský intervenční fond oznamuje, že bylo zrušeno výběrové řízení na výběr osob, které na základě smlouvy o skladování zajistí pro SZIF činnosti spočívající v provádění intervenčních nákupů pšenice, ječmene a kukuřice, skladování těchto obilovin a činnosti s tím související a vyskladnění těchto obilovin, které bylo zveřejněno v Hospodářských novinách a na www.szif.cz dne 17. června 2005 s termínem uzávěrky 27. června 2005. Výběrové řízení bylo zrušeno v souladu s podmínkami výběrového řízení, bodem 1.12.

Tisícovky farmářů protestovaly v Bruselu proti reformě cukru

18. 7. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Několik tisíc farmářů z různých evropských zemí, včetně České republiky, demonstrovalo dnes v centru Bruselu proti chystané "cukerné" reformě v Evropské unii, počítající s prudkým snížením zaručených výkupních cen cukrové řepy i cukru v příštích letech. Skandováním hesel a transparenty požadovali od ministrů zemědělství EU, aby Evropa nezlikvidovala jejich hospodářství a uchránila evropské pěstitele a cukrovarníky před dovozem cukru z třetích zemí. "Snížení cen je příliš brutální. Za to, co dostaneme, se nedá přežít. Nezbude na investice, ani na obdělávání," řekl ČTK Neutkens Puijenbroek, který jako několik stovek dalších farmářů dorazil ze sousedního Nizozemska.

SZIF zastavuje intervenční nákup másla od 16. července 2005

18. 7. 2005 | Zdroj: SZIF | Soubor Soubor

SZIF zastavil intervenční nákup másla získaného od schváleného výrobce za 90% intervenční ceny. Nákup je zastaven na základě Nařízení Komise č. 1145/2005, kterým se pozastavují nákupy másla v některých členských státech s platností od 16. července 2005.

S blížiacou sa žatvou klesajú ceny obilnín

18. 7. 2005 | Zdroj: Agroportal.sk | Článek

V najjužnejších regiónoch západného Slovenska začali poľnohospodári v prvom júlovom týždni zberať ozimný jačmeň a niektoré odrody skorých pšeníc i repky. Každoročne dozrieva repka prvá, ale v tomto roku zreje pomalšie ako inokedy, a tak sa jej zber prekrýva so za t v on hustosiatych obilnín. Dozrievanie porastov nie je vyrovnané, pretože pôda na jednotlivých parcelách je rozdielna. Stav porastov naznačuje dobrú úrodu obilnín a repky, ale nepriaznivé počasie v 28. týždni neumožňuje pestovateľom vyjsť s kombajnmi do poľa.

Známé/neznámé (9): Mučenka (maracuja)

18. 7. 2005 | Zdroj: Jidelny.cz | Článek

Mučenka nebo cizím slovem maracuja patří mezi chutné druhy ovoce i mezi velmi ozdobné rostliny. Máte-li zájem, čtěte dál a seznamte se s touto rostlinou podrobněji. Tato rostlina pochází z Jižní a Střední Ameriky. Již za dob našich babiček to byla velmi rozšířená a velice dekorativní květina. Nyní, po mnoha letech, se znovu vrací do našich domovů. I když má své kouzlo coby okrasná rostlina, hlavním důvodem pěstování jsou její plody. Nazývají se maracuja nebo také granadilla. Patří mezi vynikající druhy stolního ovoce. Můžeme z nich připravit i sirupy, koktejly, zmrzliny či bonbony. Největší význam však plody mučenky mají při zpracování na šťávy, neboť jejich výrazná chuť a vůně umožňují ochucování jiných, často fádních ovocných šťáv.

Krkonoše zežloutnou cykloznačkami

18. 7. 2005 | Zdroj: Haló noviny | Článek

Žlutými cykloznačkami, které odpovídají zavedenému značení cyklotras v ČR, začali vybavovat Krkonoše pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). "Tento systém odpovídá standardnímu značení cyklotras, na které jsou cykloturisté v Čechách zvyklí. K nynějšímu speciálnímu značení krkonošských cyklotras v podobě dřevěných čtvercových tabulek se symbolem cyklisty a číslem cyklotrasy nyní na důležitých křižovatkách přibudou nové plechové ukazatele," přiblížil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Díky novému značení se cykloturisté v terénu dozvědí i bez mapy, po jaké trase mohou pokračovat a jak daleko mají do cíle. V Krkonoších bude těchto značek instalováno přes 280.

Svijanské pivní slavnosti mají rekord: 17 200 návštěvníků

18. 7. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Kdyby sázkové kanceláře nabídly možnost vsadit si na počasí při pivních slavnostech ve Svijanském Újezdě, brzy by zkrachovaly. Teplo a polojasno, nikoliv však vedro. Pro pití piva ideální počasí, které se na zdejším koupališti objevuje rok co rok právě ve chvíli, kdy jsou slavnosti. I díky tomu letošní šestnáctý ročník skončil v sobotu dalším návštěvnickým rekordem: přišlo se podívat 17 200 lidí, o dvě tisícovky více než loni. „Ani nevím, jak to s tím počasím děláme, že nám vždy tak přeje. Všude okolo občas sprchlo, jen u nás ne,“ pochvaloval si starosta Blahoslav Kratochvíl. Lidé proudili do Svijanského Újezdu od oběda, hlavní nápor zažil ale areál koupaliště navečer. „Místy tu bylo naprosto k nehnutí. Hlavně když hrály skupiny Turbo a Tři sestry. Lidi lezli i na stoly, pod některými praskly,“ popsal jeden návštěvníků Zdeněk Doležal. „Při Turbu byl opravdu zážitek sledovat publikum. Čtyřicátníci ožili a pařili, jak by to nikdo nečekal,“ podotkl Michal Pavlata z Liberce.

Vichřice v Rakousku napáchala značné škody

18. 7. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny | Článek

Prudká vichřice doprovázená vydatným deštěm, která zasáhla jižní část Rakouska Korutany, způsobila značné škody. Hasičské sbory zasahovaly na stovce míst a nejčastěji odstraňovaly ze silnic polámané stromy a čerpaly vodu ze zhruba padesátky zatopených sklepů. Nejvíce postižena byla oblast Klagenfurtu (Celovce), části metropole spolkové země se ocitly na několik hodin bez dodávek elektrického proudu. Podobně tomu bylo rovněž v oblasti Ebenthalu, kde se navíc uvolnily podmáčené svahy a kamení a bahno zatarasily v délce deseti metrů průjezd na silnici u Miegereru.