Další novinky

Centrum Veronica v Hostětíně už je připraveno na první hosty

25. 10. 2006 | Zdroj: Agris | Článek

Sedm měsíců trvala výstavba pasivního domu, který při svém provozu šetří 90 procent obvyklých energetických nákladů, v Hostětíně v Bílých Karpatech. Jak přitom informovala mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Karolína Šůlová, včera tak mohla být tato u nás unikátní stavba - pobytové středisko environmentálního vzdělávání Centrum Veronica Hostětín slavnostně otevřeno. Přestřižením slavnostní pásky provoz symbolicky zahájili ředitelka Centra Jana Tesařová, náměstek hejtmana Zlínského kraje Vojtěch Jurčík, ředitel odboru vnějších vztahů MŽP Jakub Kašpar a předseda ZO ČSOP Veronica, tedy investora stavby [1], Antonín Buček.

Austrálie podpoří stavbu největší elektrárny na sluneční energii

25. 10. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Australská vláda finančně podpoří výstavbu největší elektrárny světa, která bude primárně zpracovávat sluneční energii. Australané chtějí novou strategií přispět k boji proti globálnímu oteplování. Informovala o tom agentura AP. Vláda čelí kritice za to, že odmítla podepsat Kjótský protokol, který upravuje postup, jak snížit emise plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt.

Lesníci se připravují na zimu

25. 10. 2006 | Zdroj: Silvarium | Článek

Lesníci se připravují na zimu. Hlavně na horách je nutné zajistit včas zásoby krmiva pro zvěř. Kvůli sněhu jsou často cesty ke krmelcům neprůjezdné.

Distributor mražených potravin Provio zkrachoval

25. 10. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Společnost Provio, která patří mezi významné české distributory mražených potravin, zkrachovala. Konkurz na firmu, která má závod v Černožicích nad Labem na Královéhradecku, prohlásil v září Městský soud v Praze. Konkurzním správcem soud jmenoval Martina Litvana. ČTK to dnes zjistila na stránkách www.justice.cz. Podnik má podle informací ČTK asi 50 zaměstnanců. Návrh na konkurz Provia podala v srpnu společnost Cosmina, v září se k němu připojilo i Provio. Firma má podle soudu desítky závazků splatných již v letech 2003 až 2005. Provio má závazky a úvěry ve výši 212 milionů korun, a naproti tomu eviduje pohledávky za 46 milionů korun a disponuje majetkem za 110 milionů korun, uvedl soud.

Australská úroda nejnižší za 12 let

25. 10. 2006 | Zdroj: Colosseum | Článek

Australská produkce pšenice má být podle státní monopolní exportní firmy AWB Ltd. kvůli suchům nejnižší za posledních dvanáct let. Produkce je odhadována na 9 až 11 miliónů tun. Oproti září AWB snížilo svůh odhad produkce v probíhající sezóně až o 40 procent. V minulé sezóně byla sklizeň 25,1 miliónů tun. Sucha mají podle informací AWB pokračovat, a to kvůli El Niňo, klimatickému jevu ovlivňujícímu počasí na planetě. Přetrvávající sucha by mohla zvýšit tlak na další růst cen pšenice na světových trzích, tedy i na amerických burzách v Chicagu či Kansas City.

Výzkum v EU zaměřený na ptačí chřipku

25. 10. 2006 | Zdroj: vetweb.cz | Článek

Evropská komise uveřejnila podrobnosti o 17 nových výzkumných projektech zaměřených na ptačí a pandemickou chřipku. Na projekty bude vynaloženo více než 28 milionů EUR, na jejich řešení se budou podílet i země mimo Evropu a země, ve kterých došlo k výskytu ptačí chřipky. Projekty byly vybrány pro financování na základě speciální výzvy v 6. rámcovém programu V & V. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se ptačí chřipka objevila od roku 2003 u 256 osob na světě, z toho 151 osob zemřelo. V EU nebyl hlášen žádný případ výskytu ptačí chřipky u lidí, onemocnění se vyskytlo ve 14 členských státech u ptáků (http://ec.europa.eu/research/press/2006/pr0702en.cfm).

Stát nabídne rybářům přes čtyři miliardy

25. 10. 2006 | Zdroj: iHNed.cz | Článek

Do českého rybníkářství nateče v následujících šesti letech přes 4,5 miliardy korun. Program připravuje Ministerstvo zemědělství a jeho hlavním posláním je zbavit rybníky bahna a vylepšit jejich technický stav včetně hrází. Vyčištěné a opravené vodné plochy by pak měly v krajině zadržovat mnohem víc vody než nyní. "Jde o součást preventivních opatření, která mají předcházet někdy dost tragickým následkům povodní," uvedl včera Pavel Punčochář, náměstek ministryně zemědělství. Ten o novém projektu informoval na Dni českého produkčního rybářství, jehož hostitelem bylo Školní rybářství Protivín. Nepřímo by se však tím posílil i chov ryb, protože do pročištěných rybníků by se mohlo dávat víc ryb.

Kaprů bude dost, ceny se zřejmě nezvednou

25. 10. 2006 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Úlovky přinejmenším stejné nebo i lepší než vloni hlásí rybáři. „Rybám svědčil hlavně teplý podzim, takže dobře žraly a více narostly,“ řekl Zdeněk Horák z Rybářství Uničov – Nová Dědina. Na vánočním trhu o ryby tedy zřejmě nouze nebude. Cena za kilogram kapra by měla zůstat zhruba stejná jako před rokem, kdy v obchodech stál výběr 75 korun a kapr první třídy 68 korun. I když podle některých rybářů se v ní přece jen odrazí náklady na benzin a energie. Velkoobchodní ceny jsou zhruba o desetikorunu nižší. Kdo chce ušetřit, má možnost získat levnější šupináče přímo na sádkách. Například Rybářství Chlumec nad Cidlinou hodlá zachovat loňské ceny, přímo na sádkách podniku lidé zaplatí za kilogram kapra první jakosti 55 korun. Dalším místem, kde se dají ryby pořídit levněji než v obchodě, jsou přímo hráze rybníků při výlovu.

Nizozemští farmáři váhají s přechodem k ekologickému zemědělství

25. 10. 2006 | Zdroj: APIC-AK | Článek

V Nizozemsku se v prvním pololetí 2006 snížil počet ekologických farem o 2 %. Příčinou je ekonomická recese a neuspokojivé ceny ekologických produktů. Počet ekologických farem v Nizozemsku se v prvním pololetí letošního roku snížil o 2 %. V současné době jich na celém území působí 1 345. Celková výměra 48 700 ha ekologicky obhospodařované půdy však zůstala stabilní. K úbytku počtu ekologických farem v Nizozemsku došlo letos poprvé za posledních deset let.

Tichomořské ostrovy počítají s migrací kvůli změnám klimatu

25. 10. 2006 | Zdroj: iHNed.cz | Článek

Nízko položené ostrovy jižního Pacifiku vyzvaly sousední státy, aby se připravily na vlnu emigrantů všech ostrovních obyvatel. Stalo by se to, pokud v důsledku globálního oteplování stoupne hladina moře a voda zaplaví jejich domovy. Prezident Kiribati Anote Tong, jehož souostroví sestávající z 32 atolů s 92.500 obyvateli má většinu území maximálně tři metry nad mořem, prohlásil, že o přijetí ekologických uprchlíků regionu požádá Austrálii a Nový Zéland. "Jestliže se objevují zprávy, že se naše ostrovní státy do deseti let potopí, musíme jednoduše najít místo, kam se odebereme," řekl Tong na pondělní tiskové konferenci před schůzkou šestnáctičlenného Jihotichomořského fóra.