Další novinky
VLIV ODRŮD NA SKLIZŇOVÉ ZTRÁTY CUKROVKY
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Pokusy jsou prováděny poloprovozně v ZD Slatiny již od roku 1994. U dvanácti odrůd měříme biologický výnos, počet jedinců, cukernatost, technický výnos, výnos polarizačního cukru, sklizňové ztráty propadem, nevyoráním a celkové a tržby přepočtené na jeden hektar. Všechny odrůdy jsou zasety i sklizeny stejnými stroji. Při setí byl použit secí stroj BECKER a při sklizni sklizeč HOLMER. Jedna odrůda je zaseta na parcelce o šíři 48 řádků, což představuje čtyři záběry secího stroje. Jednotlivé parcelky se nacházejí na stejném pozemku vedle sebe a pěstitelská technologie je u všech odrůd stejná.
AGROTECHNIKA A POTRAVINÁŘSKÁ JAKOST HYBRIDNÍHO ŽITA
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Po dvacetiletém šlechtitelském úsilí se dostávají i na naše pole hybridní odrůdy žita, u kterých je využíván heterózní efekt podobně jako u kukuřice a jiných hybridů. Výnosy těchto odrůd jsou ve srovnání s dosavadními populačními odrůdami o 10 - 20 % vyšší, což představuje cca jednu tunu a více na 1 ha. Produkce hybridního osiva je složitá a osivo je tedy dražší než u populačních odrůd. Navíc se hybridní odrůdy vyznačují ve srovnání s klasickými populačními určitými odlišnostmi vtvorbě výnosu a reakci na vnější podmínky.
VÝNOSOVÉ A JAKOSTNÍ UKAZATELE PŠENICE ŠPALDY
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
S pšenicí špaldou (Triticum spelta L.) a produkty z ní je možné se setkat především v německy hovořících zemích. Je pěstována zejména ve vyšších, drsnějších polohách a extenzívnějších podmínkách Německa, Rakouska a Švýcarska (předhůří Alp). Pro její pěstování platí obdobné zásady jako pro pšenici obecnou, je však skromnější, nenáročnější a odolnější vůči nepříznivým podmínkám. Proto je velmi vhodnou plodinou pro ekologické (organické) zemědělství.
OBSAH TANINŮ V ŘEPKOVÉM ŠROTU
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
aniny jsou polymery fenolických sloučenin a řepkový extrahovaný šrot jich obsahuje cca 2-3%. Tanin tvoří rozpustné i nerozpustné komplexy s proteiny, které mohou mít antinutriční efekt. V komplexu s kovy, se chovají stejně a tím se zhoršuje jejich využitelnost vedoucí až k omezení růstu (VOHRA et al., 1966).Vedle toho má všechny negativní vlastnosti shodné s fenolickými sloučeninami včetně inhibice enzymů, které vytvářejí blok v metabolismu trimethylaminu (TMA) - inhibicí TMA oxidázy, který konvertuje TMA na nezapáchající, ve vodě rozpustný TMA-oxid. Toto způsobuje rybinovitý zápach vajec, při krmení nosnic, (obr.1) jejichž vejce mají hnědou skořápku řepkovými šroty (GRIFFITH et al., 1979).
MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ REGULÁTORŮ RŮSTU PŘI TVORBĚ VÝNOSU CUKROVKY
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Jednou z možností zvýšení výnosů zemědělských plodin, je využití přírodních a syntetických regulátorů růstu rostlin. Při jejich využití je třeba si uvědomit, že vliv biologicky aktivních látek na produkci řepy je intenzifikační faktor, který může mít své hlavní využití až po uplatnění ostatních, mnohdy významnějších, i méně náročných pěstitelských faktorů. Je třeba zdůraznit, že regulátory růstu nejsou samospasitelné. Mohou být přínosem za předpokladu, že všechna agrotechnická, výživářská, ochranářská a ostatní pěstitelská opatření byla využita v maximální míře.
PĚSTITELSKÉ POŽADAVKY JARNÍHO JEČMENE A VÝZNAM ODRŮD
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Změny v soustavě hospodaření v zemědělství se v různé intenzitě promítají do pěstitelských technologií jednotlivých plodin. U jarního ječmene zůstala základní pravidla pěstování zachována, ale výrazně se změnily podmínky vyplývají z postavení jarního ječmene v osevním postupu. Svýjimkou roku 1995 jsou plochy jarního ječmene stabilní (graf 1).
AKTUÁLNÍ OTÁZKY PĚSTOVÁNÍ OZIMÉ PŠENICE V ČESKÉ REPUBLICE
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Ozimá pšenice je v České republice od roku 1945 tradičně nejvýznamnější a nejrozšířenější obilninou pěstovanou na ploše kolem 800 tis. ha, což představuje cca 50 % plochy obilnin a cca 25 % plochy orné půdy. Z obilnin nejlépe využívá půdně-klimatické podmínky a nejlépe zhodnocuje vklady do pěstebních technologií. Pěstuje se prakticky ve všech výrobních oblastech a její produkce může být využívána k potravinářským, krmivářským, technickým a energetickým účelům. Účelu využití produkce je nutné uzpůsobit rajonizaci pěstování, výběr odrůd i modifikace pěstebních technologií.
ÚVAHY NAD ZEMĚDĚLSTVÍM
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Školní zemědělský podnik Nový Jičín je účelovým zařízením VFU Brno. Jeho výměra byla 7tis. ha zemědělské půdy a cílem je přetransformovat podnik k výměře 3 500 ha zemědělské půdy, která je vlastně provedena a sestává z části půdy státní a z části půdy pronajaté ve vztahu na odpovídající živočišnou výrobu jako nedílnou součást zemědělské soustavy. To vše s cílem zabezpečit jednak účelové a jednak produkční cíle kladené na tento podnik. Podnik navazuje na tradice zemědělského školství v Novém Jičíně, které letos oslavilo 130 let působnosti spojené spůsobností různých forem školních hospodářství.
REGULACE ZAPLEVELENÍ V PORUŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ SOUSTAVĚ PODNIKU
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Při postupných změnách našeho zemědělství za sedm let od listopadové revoluce můžeme pozorovat některé skutečnosti, které stojí alespoň za zamyšlení. Mám na mysli především problémy se současnou regulací (hubením) plevelů, které se objevily v poslední době a mnohé zemědělské podniky je nemohou snadno překonat. Tím není řečeno, že nemáme podniky, které se s regulací zaplevelení vyrovnávají dobře a mohou si dovolit i nejlepší herbicidy z bohaté nabídky.
K NARUŠENÍ SYSTÉMŮ HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Pokud se týká struktury výroby, došlo v souvislosti s výrazným poklesem stavu skotu ke značnému snížení ploch pícnin na orné půdě, což se začíná postupně projevovat na regeneraci půdní úrodnosti, zvláště na méně úrodných půdách bramborářské výrobní oblasti. Rozšíření ploch ozimé řepky nemohlo vliv jetelovin nahradit. Z výsledků polních pokusů víme, že bez jetele lze sice hospodařit, ale na stejný výnos potřebujeme roční dávky průmyslového dusíku zvyšovat o 20 až 25 kg na 1 ha. Jen samotné zařazování jetele lučního 1 x za 6 let nám zvyšuje výrobnost osevního postupu o 7 až 9 obilních jednotek na 1 ha.
