Další novinky
Výnos pšenice jarní a jeho regulace aplikací seminativních látek
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Problematikou možného využití výluhů v regulaci tvorby výnosu obilnin byl sledován vliv výluhů z přírodních materiálů, sušiny vyšších rostlin (špenátu) a řas v letech 1993-1995 převážně u pšenice jarní Sandra, s cílem posouzení aktivity eluátů v regulaci výnosotvorného procesu. Byly srovnávány výluh ze špenátu a výluh z hnědé mořské makrosifonální řasy Ascophytum nodosum, jevící se jako perspektivní náhrada syntetických regulátorů růstu. Výluhem je totiž rostlinám dodávána nejen vyvážená minerální výživa, ale i vyloužené endogenní fytohormony, přítomné v extraktu.
Současné poznatky o vlivu alginátů na vývin vojtěšky
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V posledních 5 letech došlo k snížení stavu skotu o více než 40%. Chov skotu se bude v nových ekonomických podmínkách soustřeďovat do vysoce intenzivních provozů na jedné straně a na straně druhé do z dnešního hlediska extenzivních horských oblastí. V nížinných oblastech, kde je dodnes umístěna převážná většina zvířat bude nadále nezbytné zajistit dostatečnou krmivovou základnu, v níž jedna z klíčových plodin je vojtěška setá, která jakožto víceletá jetelovina má zásadní význam i v intenzivní rostlinné výrobě vzhledem ke své předplodinové hodnotě.
Situace ve šlechtění rostlin a v semenářství Polska na podkladě světového rozvoje semenářství
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Technický rozvoj způsobil, že každá průmyslová, zemědělská či kulturní aktivita může mít celosvětový dosah. To se týká i šlechtění a semenářství, které v zemích Západní Evropy tvoří jeden organický systém zvaný semenářský průmysl. Tento průmysl zahrnuje firmy šlechtitelsko semenářské, které se angažují ve šlechtění a v semenářské produkci, firmy semenářské, které výlučně množí odrůdy, semenářské podniky, které bezprostředně zajišťují malo i velkoobchodní prodej semen. Semenářský průmysl je podporovaný bankami i státními institucemi, aby se vytvořily odpovídající podmínky pro fungování privátních semenářských firem (Podlaski 1994).
Strukturální změny v chovu ovcí v ČR
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Po roce 1989 dochází k závažným změnám v českém zemědělství. Podmínky tržního hospodářství výrazně ovlivnily také chov ovcí. Důsledkem je značný pokles početních stavů chovu ovcí - viz grafy. Uvedený pokles byl způsoben ekonomickými problémy v odbytu vlny, kde došlo k výraznému snížení nákupních cen (chov ovcí v ČR byl zaměřen na produkci vlny) a chov ovcí je ztrátový. Také byla neuváženě provedena masová likvidace chovů na Maedi-visnu. V podstatě byly zlikvidovány chovy vysoce kvalitních merinových ovcí a chovy adaptovaných plemen pro podhorské a horské oblasti s vysokou užitkovostí (zušlechtěná valaška, cigája a šumavská ovce).
Názory, které mohou v budoucnu ovlivnit chov skotu
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Živočišná výroba jako celek prodělává významné změny kvalitativního i kvantitativního charakteru. V chovu skotu došlo v posledních letech k významnému poklesu chovaných krav. Na druhé straně je dováženo velké množství zvířat specializovaných plemen. Jsou budovány nové a adaptovány staré ustajovací prostory. Nově budované stáje představují značné investiční náklady, které budou plnit svoji úlohu v příštích několika desítkách let.
Problematika chovu prasat v ČR
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Úrovní chovu prasat jsme již od 30. let tohoto století patřili mezi chovatelsky vyspělé státy Evropy. Spotřebou 45.6kg vepřového masa na kosti na 1 obyvatele v roce 1994 se Česká republika řadí na jedno z předních míst v Evropě. Naši zemědělci již hospodaří na bázi soukromých vlastnických vztahů, přičemž se podařilo vytvořit řadu specializovaných farem s výborným managementem chovu prasat, kde dosahované parametry užitkovosti našeho genofondu prasat jsou již srovnatelné se zahraničím. Výrazně se však nezměnily naše potravní zvyklosti a vepřové maso se nyní podílí více jak 55 % na celkové roční spotřebě masa na 1 obyvatele v ČR.
Zamyšlení nad zeleným zlatem
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Je jistě potěšitelnou skutečností, že společnost projevuje takovýto zájem o plodinu, kterou nazýváme zeleným zlatem a která proslula na celém světě. Pojem žatecký chmel (Saaz Hop) je symbolem kvalitní suroviny pro piva špičkové kvality. Je neoddělitelně spojen s plzeňským pivem, které jako charakteristický typ piva je znám na celém světě. Bez nadsázky lze uvést, že plzeňské pivo finalizovalo prvotřídní suroviny jako je žatecký chmel a český slad spolu se specifickou technologií ve výrobek - kvasný nápoj nebývalého významu a úrovně.
Udržíme české bramborářství při stagnaci výnosů a kvality?
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Brambory nejsou v České republice pěstovány na velké výměře (zaujímají asi 2,6% orné půdy), ale v naší společnosti jsou základní potravinou, bez níž si jídelní stůl v našich domácnostech nedovedeme představit. Pozornost si zaslouží i jako surovina a zlepšující plodina v osevním postupu. Spotřeba brambor v ČR je přibližně na úrovni většiny evropských zemí, tj. cca 80 kg na obyvatele a rok. Bohužel, brambory jsou v naší republice také plodinou, která se v celé vertikále (pěstování - skladování - zpracování - odbyt) potýká s největším množstvím problémů. Ty musíme naléhavě řešit, chceme-li udržet naše bramborářství konkurenceschopné. Pokusme se blíže charakterizovat současný stav našeho bramborářství a nastínit řešení.
Inovační tendence v obilnářství
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Za nejlevnější prvky v inovaci pěstování obilnin byly považovány změny v druhové a odrůdové skladbě. Jejich přínos u nás i v jiných zemích byl nesporný. Dnes však se druhová skladba s malými odchylkami v ročníku u nás postupně stabilizuje a přizpůsobuje situaci v našem zemědělství.
Regulace ochranných opatření pro zajištění konkurenceschopnosti rostlinných produktů
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Liberalizace obchodu zemědělskými produkty ovlivňuje zemědělské produkční systémy v celém světě. V důsledku toho musí být konkurenceschopnost českého zemědělství nově orientována tak, aby byly v plné míře využívány zdroje národního bohatství. V našem případě jde o to, jak co nejlépe využít zemědělskou půdu, a u nově orientované produkce zvýšit její kvalitu.