Další novinky
PŘÍJEM PÍCE SKOTEM PERSPEKTIVNÍCH DRUHŮ TRAV KONZERVOVANÉ ZAMRAŽENÍM
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V České republice se v současné době jeví užitečným nahradit část osevní plochy kukuřice kvalitními vytrva-lými travami. Jako perspektivní se vedle mezirodových hybridů ukazují Festuca arundinacea, (FA), Bromus uniloides, (BU), a Dactylis polygama, (DP), mající řadu předností, jako vyšší vytrvalost, větší koncentraci energie a lepší flexibilitu v systému obhospodařování. Z testovaných druhů byl nejvyšší VI stanoven u BU a DP, mírně nižší u FA a nejnižší u trvalého travního porostu. Východiskem pro sériové hodnocení příjmu, jakožto základní charakteristiky kvality píce, se stává technika NIRS, dovolující změření vzorků během 2 minut, přičemž postačí vzorek o hmotnosti ca 5 g (za předpokladu, že je dostatečně reprezentativní a homogenní). Rostlinný materiál se při měření nespotřebovává.
MNOŽENÍ ZAHRANIČNÍCH ODRŮD TRAV A JETELOVIN
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Spotřeba osiv trav a jetelovin v České republice stále nedosahuje úrovně osmdesátých let, a to i přes proklamace, že hory a podhory je nutno zatravnit. Je to dáno především značným úbyt-kem polygastrů a nerealizací jejich přesunu z nížinných oblastí do vyšších poloh. Při tom seme-nářství trav mělo u nás nejen svou tradici, ale i materiálně-technické a personální zázemí. Této skutečnosti jsou si vědomy významné semenářské firmy v západní Evropě a snaží se u nás tyto své odrůdy množi
POUŽITÍ PSINEČKU VÝBĚŽKATÉHO (Agrostis stolonifera ssp.stolonifera) NA PLOŠE JAMKOVIŠŤ S NÁSLEDNOU ÚDRŽBOU
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Z kultivarů psinečku výběžkatého se pro plochy jamkovišť na golfových hřištích nejčastěji používají: Penncross Bentgrass, Penneagle a Pennlinks. Vhodné jsou i kultivary Carmen, Cobra, Emerald, Regent a směsky psinečků výběžkatých PennTrio Blend a Pennway Blend. Nejstarším kultivarem je Penncross Bentgrass, který je na plochy jamkovišť používán od konce padesátých let. Ostatní kultivary jsou používány od konce osmdesátých let tohoto století. První tři kultivary jsou původem ze Severní Ameriky a mají atest standartu travnatých povrchů mistrovských golfových hřišť
CITLIVOST VYBRANÝCH DRUHŮ TRAV KE GRAMINICIDŮM
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V současné době zůstávají plevele stále nejškodlivějším činitelem, který každoročně snižuje a znehodnocuje produkci pěstovaných rostlin. Problémy však nepůsobí jen typické plevelné rostli-ny, ale i rostliny kulturní, které zaplevelují následné porosty. Tyto zaplevelující rostliny většinou působí jako činitel ztěžující sklizeň pěstované rostliny a zároveň znehodnocující hlavní pro-dukt. K těmto problémům dochází i v porostech kulturních trav pěstovaných na semeno, kde se mimo planých druhů trav stávají i nežádoucími všechny ostatní druhy trav kulturních. Z tohoto důvodu jsem se zaměřoval na sledování citlivosti vybraných druhů trav ke graminicidům, protože na základě její znalosti by bylo možné využít těchto přípravků v semenářských porostech trav.
VYTRVALOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST PÍCNÍCH ODRŮD TRAV V PODHORSKÝCH OBLASTECH
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Článek
Travní porost je funkcí stanoviště - jeho odrazem, změnu porostu chápeme jako funkci času a exploatace - jeho využívání. V posledních letech nám tuto teorii prakticky dokazují rozsáhlé porosty (cca 400 tis. ha) lemující pohraničí v horách a podhorách. Pícninářsky nevyužívané porosty mění floristický obraz ve prospěch nežádoucích druhů, vlhkost půdy, únik nitrátů, vododržnost a její využití a protierozní schopnost.
ODOLNOST K MECHANICKÉMU POŠKOZENÍ U BRAMBOR VYPĚSTOVANÝCH V TRADIČNÍCH BRAMBORÁŘSKÝCH OBLASTECH A V NIŽŠÍCH POLOHÁCH ČR
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Mechanické poškození bramborových hlíz je závažným a dlouhodobým problémem našeho bramborářství. U všech užitkových směrů snižuje výtěžnost tržního zboží, zvyšuje ztráty při zpra-cování brambor na potravinářské výrobky, je příčinou vyšších skladovacích ztrát chorobami a to na hmotnosti i na nutriční hodnotě konzumních brambor. Proto ohrožuje ekonomiku pěstování nebo i prodejnost brambor. V nejškodlivější míře k němu dochází při mechanizované sklizni na kamenitých půdách a při následné posklizňové úpravě (Hamouz, 1994).
VLIV HUSTOTY POROSTU NA TVORBU VÝNOSU ŘEPKY OZIMÉ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Na podzim roku 1996 byl na pokusné stanici AF České zemědělské univerzity v Červeném Újezdu (okr. Kladno) založen pokus ověřující vliv hustoty porostu na tvorbu výnosu. Pro založení a vedení pokusu byla užita agrotechnika Systému výroby řepky.
ANALÝZA SEMENÁŘSKÝCH HODNOT U NEOŠETŘENÉHO A DETERIOROVANÉHO OSIVA HRACHU
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Stárnutí je výsledný průběh deteriorace spojený s porušováním metabolismu buněk, který ve-de ke zhoršení osevních a nutričních vlastností semene a ke ztrátě životaschopnosti. Ke stárnutí dochází před sklizní, při skladování semen po sklizni a je hlavním faktorem úrov-ně klíčivosti a fyziologické kvality.
KUKURICA AKO ENERGETICKÝ AKUMULÁTOR
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Energeticko - akumulačná schopnosť kukurice sa natoľko pozdvihla, že dnes je v jednom kukurič-nom zrne viac výživných látok, ako v celom klase divej kukurice. Mohutný asimilačný aparát kukurice dokáže veľmi efektívne pretranspirovať vodu, ktorej sa viac dostáva so stúpajúcou nadmorskou výškou a preto kukurica vytláča ovos zo zemiakárskej, ale aj podhorskej oblasti.
ODRŮDOVÁ SKLADBA JARNÍHO JEČMENE
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Jarní ječmen a ozimá pšenice jsou nejdůležitějšími obilninami našeho zemědělství a rentabilita jejich produkce rozhodujícím způsobem ovlivňuje hospodářské výsledky prvo-výroby a navazujícího zpracovatelského průmyslu. Základem úspěšné pěstitelské techno-logie a následného uplatnění produkce na trhu je cíleně volená odrůdová skladba. Platí to v plné míře i o jarním ječmeni, kdy se v nových odrůdách odráží efektivní vývoj šlechtění orientovaný na účelovou kvalitu, odolnosti proti chorobám i dalším stresovým faktorům na př. suchu, resp. schopnosti ve velmi krátkém vegetačním období využít živin k jejich maximálně efektivnímu využití.
