Podnikání

Je třeba krávám uřezávat rohy?

5. 3. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Josef Kacerovský, ředitel ZD Chudenice: Než jsme pro krávy loni v červenci připravili volné ustájení, zjišťovali jsme, jak funguje jinde. Kolegové nám hned doporučili, abychom zvířata odrohovali. Říkal jsem, že je to hloupost, ale když jsem potom viděl, jak si vzájemně velmi vážně ubližují, změnil jsem názor. Proto jsme zákrok v lokálním umrtvení provedli. Sledoval jsem jej. Krávy byly naprosto klidné, po odřezání rohů se šly některé rovnou nažrat. Jejich produkce mléka byla druhý den stejná, což ukazuje, že rozhodně nebyly ve stresu.

Zlínsko bude na zemědělských veletrzích zastoupeno minimálně

5. 3. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Jen minimální zastoupení budou mít na trojici zemědělských veletrhů, která na brněnském výstavišti začínají 28. března, firmy ze Zlínského kraje. Na výstavách Techagro, Animal Vetex a Silva Regina jich zřejmě nebude více než patnáct. Celkem se tam přitom bude prezentovat přes 500 vystavovatelů. Novináře o tom dnes ve Zlíně informoval manažer veletrhů Petr Navrátil.

Zemědělci nevzdávají spor o akcie mlékárny Madeta

4. 3. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Družstvo se inspirovalo arbitráží kolem Novy a je připraveno jít k evropským soudům. Za poradce má skupinu Penta. Zatímco Ministerstvo zemědělství tvrdí že prodej balíku akcií největší české mlékárny Madeta je uzavřen, Mlékařské a hospodářské družstvo Jih dělá vše, aby tomu tak nebylo. Nevyjde-li jeho žaloba u Městského soudu v Praze, podaná vloni v září, chce družstvo věc hnát až k evropským soudům. »Inspirovali jsme se kauzou kolem televize Nova a myslíme to smrtelně vážně,« říká předseda představenstva Jihu Karel Bednář. Jen na právnících má záležet, zda doporučí arbitráž nebo soudní žalobu a na jakou instituci se obrátit.

Vinaři poslední možnost nevyužili

4. 3. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Poslední žádosti o výsadbu vinic před vstupem do EU, které podávali čeští vinaři, měly v regionu jen malou odezvu. Roudničtí vinaři říkají, že jsou takzvaně "na svém" a připravují se na působení v nových tržních podmínkách. "Současná rozloha vinohradů dostačuje našim požadavkům. Máme připravených ještě zhruba 6 hektarů, kde v příštích letech budeme obnovovat odrůdu Müller thurgau," uvedl vinař Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roman Marek.

Nechme krávy dožít, navrhují veterináři

4. 3. 2004 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Okamžité vybíjení stovek krav kvůli BSE je podle veterinářů zbytečné. Lepší by bylo nechat krávy dožít a hospodářsky využít. Opatření šitá na míru českým velkochovům však nebude snadné v Bruselu prosadit, konstatovala minulý týden Komora veterinárních lékařů. "Komora i veterinární správa navrhují prostřednictvím ministerstva hospodářské využití zvířat, která jsou vytypována k vybití. V EU jsme s tímto požadavkem zatím sami," informoval ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Josef Král. Opatření by prý spočívala v označení vytypovaných dojnic a jejich odděleného dožití a vydojení během produktivního věku. Zabránilo by se tak milionovým ztrátám chovatelů, neboť těm stát sice uhradí náklady na nucenou likvidaci krav, ale o zisk za mléko přijdou.

Skoro polovině zemědělců stále chybí doklad o půdě

4. 3. 2004 | Zdroj: Listy Jindřichohradecka |  Článek

Ještě necelá polovina zemědělců v okrese, kteří podali žádosti o "české" dotace, nemá doklady o takzvaných půdních blocích. Přitom je to součást žádosti, bez které nemůže být zemědělci vyplacena podpora na ornou půdu. Konečný termín podávání žádostí byl již minulý pátek, ale kvůli opoždění státní instituce zemědělské agentury přijímaly i žádosti bez potřebných dokumentů. O dotace v okrese usiluje jako každý jiný rok přes 300 zemědělských subjektů.

Odrohovávání dospělých krav svědčí o necitlivosti

4. 3. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Je možné vyslechnout celou řadu argumentů, proč je dobré, aby neměly krávy rohy, zejména sestavují-li se stáda ze skupin z různých míst, či dojí-li se v dojírnách. To je sice pravda, ale to nevědí někteří naši chovatelé s takovým předstihem, že musejí pak najednou odrohovat několik desítek dospělých krav? I když je dodržen stanovený postup a je provedeno znecitlivění, jedná se u takových zvířat o stres.

SZIF zkrátí mléčné kvóty jednotlivě za nečerpání, pak asi plošně

4. 3. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Státní zemědělský intervenční fond bude pro rok 2004/2005 krátit mléčné kvóty jednotlivým producentům, kteří je nevyčerpali, a poté možná plošně kvůli splnění limitu, jež byl vyjednán s Evropskou unií. Dnes to řekla mluvčí fondu Jitka Sluková s tím, že současné rozdělené množství 2,77 miliardy litrů výrazně převyšuje národní limit zhruba 2,6 miliardy litrů, který EU Česku přiřkla. SZIF podle Slukové v současné době zaznamenává lavinovité podávání žádostí o nesnížení produkční kvóty mléka. Zemědělci se odvolávají na to, že byli postiženi loňským suchem a nemohli zajistit dostatek krmiva.

Zemědělci stojí před osudovým rozcestím, říká Hricová

4. 3. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ředitelka Jihočeské agrární komory upozorňuje na změny po vstupu do Evropské unie. Od 1. května se změní jihočeským zemědělcům život. Dotknou se jich totiž předpisy Evropské unie, na které zatím nejsou zvyklí. Budou konkurovat výrobcům potravin například v Rakousku a Německu, ale také v Polsku. Na druhé straně jim unie může přinést i výhody. Na novinky se připravuje i Jihočeská agrární komora. "Trendem v jižních Čechách by mělo být pastevectví," říká její ředitelka Hanka Hricová.

EK se dohodla na strukturálních fondech pro ČR na období 2004-2006

4. 3. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Koncem loňského roku, 18. prosince 2003, se úspěšně uzavřela jednání o podobu strukturálních fondů (SF) pro Českou republiku na období let 2004 až 2006. Tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá vyjednávání o strategii pro implementaci SF v české republice, jež vyústila v dohodu o prioritách strategie hospodářského a sociálního vývoje v ČR, které budou v letech 2004 až 2006 podpořeny prostředky ze strukturálních fondů. Česká republika v tomto období získá ze spolufinancování Evropských společenství částku ve výši 1,525 miliard EUR (v přepočtu víc než 47 miliard korun), jež bude možno použít na spolufinancování projektů regionálního rozvoje za předpokladu, že budou plně v souladu s legislativou Evropské unie.

NEWSLETTER

Podporujeme