Ekologie

  • Zobrazit podle
  • Regionu

Někteří šumavští starostové se nemíní mazlit s kůrovcem

12. 2. 2004 | Zdroj: Právo | Článek Článek

Potok v lese

Zatímco nový ředitel šumavského národního parku Alois Pavličko hodlá radikálně změnit postup správy v péči o park a uvažuje o scelení prvních zón, někteří starostové obcí sídlících na území parku mají zájem o zachování režimu nastoleného bývalým ředitelem Ivanem Žlábkem. "Nechceme v parku nadvládu ekologů, kteří u nás nežijí, ale vládu zdravého rozumu. Park je pro lidi a nikoli lidi pro park. Očekávám, že nový ředitel bude pokračovat ve Žlábkově duchu a s námi spolupracovat," řekl starosta Srní Václav Veselý (nez. za KSČM).

Poslanci přijali zákon o přírodě

12. 2. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Les

Poslanci učinili důležitý krok k tomu, aby po vstupu do EU mohly být na českém území vyhlášeny nové typy chráněných území Natura. V prvním čtení přijali novelu zákona o ochraně přírody. Kdyby parlament nestihl normu schválit do 1. května, hrozily by státu sankce a přišel by až o dvě miliardy korun na dotacích od EU.

Nevděčná práce rybářů

10. 2. 2004 | Zdroj: Deník Pojizeří | Článek Článek

Ryba

Prosekávání ledu na rybnících, každodenní probírka plůdků v líhni, rozvoz a vysazování ryb do řek. Práce 365 dní v roce, kterou nikdo nevidí. To je úděl členů místních organizací Českého rybářského svazu. "Je to téměř sysifovská práce. Letos na jaře hodláme do Jizery vysadit asi čtyři tisíce pstruhů a do rybníků asi devět tun kaprů. Přitom kromě práce z toho naši členové nic nemají," řekl Vladimír Müller, předseda místní organizace ČRS Turnov. Turnovští rybáři kromě jiného provozují jednu z největších českých líhní na pstruhy ve vazoveckém údolí. Letos mají připraveno 280 tisíc plůdků, z nichž většinu prodají jiným organizacím. Zisk z prodeje pokryje nanejvýš náklady na krmení.

Podbořany hostí seminář určený pro zemědělce

9. 2. 2004 | Zdroj: Deník Lučan | Článek Článek

Ve středu 25. února pořádají Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha a odbor životního prostředí městského úřadu Podbořany seminář pro zemědělce. Téma je "Nitrátová směrnice - zásady správné zemědělské praxe pro nitrátovou směrnici". Včera o tom informovala Zdenka Lněníčková, vedoucí odboru životního prostředí radnice.

Laboratoř usiluje o licenci EU

7. 2. 2004 | Zdroj: Právo | Článek Článek

Les

Liberecká Národní referenční laboratoř pro vzteklinu (NRL) vstoupí ještě letos mezi evropské špičky. Jako jediná v republice totiž usiluje v rámci akreditace o licenci pro sérologická vyšetření na výskyt protilátek vztekliny v tělech zvířat. To by mělo například výrazně usnadnit pohyb českých zvířat po zemích Evropské unie. Právu to potvrdil ředitel Státního veterinárního ústavu v Liberci Oldřich Matouch, podle nějž má laboratoř už za sebou první kolo akreditačního řízení a pro dokončení procesu musí absolvovat ještě jedno.

Sena je málo, zemědělci nevědí, čím krmit

6. 2. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek Článek

Sucho a vedro způsobily, že úroda pícnin byla nízká. Za škody způsobené počasím však stát vyplatil již loni milardy. Až dvakrát víc peněz za metrák sena? V současné době nic neobvyklého. Zatímco v minulých letech se stávalo, že o seno nikdo neměl zájem, nyní se situace zcela obrátila. Loňská vedra, nedostatek vláhy a také nižší výměra osevních ploch způsobily, že na některých místech republiky - zejména v jihozápadních Čechách a na jihu Moravy - mnozí zemědělci nyní řeší, čím krmit skot.

Přece jen pokrok v ochraně zvířat

5. 2. 2004 | Zdroj: SVS ČR | Článek Článek

Tím, že včera prezident republiky Václav Klaus podepsal novelizovaný zákon na ochranu zvířat proti týrání (č.246/1992 Sb.), nabude tato důležitá zákonná norma počátkem března účinnosti. Po prakticky ročních složitých jednáních se zdá, že touto novelou došlo k přijatelné dohodě. Zajisté nebudou spokojeni všichni a některé z nevládních organizací na ochranu zvířat budou mít i nadále výhrady, je však si třeba uvědomit, že tento zákon se dotýká nejen zvířat, ale i různých zájmů a mnoha živností. Proto bylo nutné najít přijatelného společného jmenovatele.

Vliv návrhu Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2010) na životní prostředí

5. 2. 2004 | Zdroj: MZe ČR | Článek Článek

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zahajuje proceduru posuzování vlivů návrhu Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2010) na životní prostředí. Součástí procedury posuzování je i možnost veřejnosti podávat připomínky a návrhy na úpravu jak předkládané Koncepce tak i jejího Posouzení ve lhůtě 60 dnů (2. února – 2. dubna 2004). Po vypořádání všech obdržených připomínek a návrhů budou oba dokumenty předány Ministerstvu životního prostředí, které na jejich základě vydá Stanovisko, bez něhož nemůže vláda České republiky předloženou koncepci projednat.

Intenzívní zemědělství ohrožuje polní ptactvo v Německu

5. 2. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek Článek

Skřivan, kdysi běžný polní pták, bude možná na německých mezích brzy vzácností, stejně jako například koroptve. Německý Spolek na ochranu přírody zveřejnil studii, v níž varuje, že intenzívní zemědělství ohrožuje polní ptactvo v zemi. "I tak běžné druhy ptáků jako koroptve, skřivani nebo čejky už v některých částech Německa téměř úplně vymizely," komentoval studii ornitolog Hermann Hötker. Na německém červeném seznamu ohrožených druhů je podle něj v současnosti 65 procent všech nestěhovavých druhů ptáků.

Zajíci mizí. Myslivci je začali chovat uměle

5. 2. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Katastrofální stav zajíců přiměl myslivce, aby v některých honitbách upustili od jejich střílení a začali se zabývat jejich umělým odchovem. První stanice odchovu zajíců vznikla před čtyřmi lety ve Lhotách u Potštejna na Rychnovsku. "K založení stanice nás vedly kritické stavy zajíců. Zkušenosti ukázaly, že chov zajíců a jejich následné vypouštění do přírody je úspěšné," říká provozovatel stanice Jaroslav Horáček. V prvním roce činnosti stanice měla každá z patnácti samic průměrně sedm, v následující sezoně už více než jedenáct mláďat. "Stabilně máme patnáct zaječích párů, jejichž potomci putují do různých částí republiky. Další posíláme do chovných stanic, které začaly v poslední době vznikat," říká Horáček.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info