Ekologie

Na Šumavě vracejí tvář rašeliništím

9. 7. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava intenzívně pokračuje v obnově tradičního rázu vzácných rašelinišť, která se nacházejí na území parku. Záchranou podmáčených území a nápravou škod na vodním režimu území se zabývá tým odborníků ze správy parku i mimo ni. Program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť byl vyhlášen v roce 1998. Pro období let 2002 až 2010 jsou jeho prioritou Modravské slatě, slatě u Borových Lad a Vltavský luh.

EK schvaluje státní podporu pro používání biopaliv v ČR

8. 7. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Česká republika chce snížit spotřební daň na směsnou naftu/bionaftu. K tomuto snížení přistupuje ve snaze podpořit používání paliv, která nezatěžují životní prostředí, a přispívají tak k omezení objemu skleníkových plynů. Plánované snížení daně by mělo pokrýt rozdíl mezi náklady na výrobu energie z obnovitelných energetických zdrojů (v daném případě nafty/bionafty) a tržní cenou alternativních fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že se plánovaná podpora omezuje na pokrytí dodatečných nákladů na výrobu směsné nafty/bionafty, jde o skutečné minimum nezbytné pro podporu paliv, která nezatěžují životní prostředí.

Ochránci přírody a dobrovolníci začínají v Bílých Karpatech kosit louky v nedostupných končinách hor

7. 7. 2004 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Ochránci přírody a dobrovolníci začínají v Bílých Karpatech kosit louky v nedostupných končinách hor. Každoroční brigády jsou nutné pro udržení unikátních porostů vzácných rostlin a to především orchidejí. Roman Verner hovořil o letošním sečení s předsedou Českého svazu ochránců přírody ve Valašských Kloboukách, Miroslavem Janíkem.

Čtrnáctidenní bažanty a koroptve

3. 7. 2004 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Čtrnáctidenní bažanty a koroptve odchovává přerovský závod Interlov. Nenápadně zbarvení opeřenci zatím vyžadují především teplé a suché prostředí. Po jejich několikaměsíčním odchovu bude tato pernatá zvěř vypuštěna do přírody. " Přivezli jsme si z líhní šest set koroptví, čtyři tisíce bažantů obecných a pět set bažantů královských. Pro koroptve si k nám na podzim nebo na jaře přijedou myslivci, kteří je vysadí ve svých honitbách. Jeden čas totiž hrozilo, že tento chráněný druh zcela vymizí z přírody," uvedl ředitel Interlovu František Malý.

Myslivcům v Dražni dělá problémy černá zvěř

2. 7. 2004 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Myslivecké sdružení v Dražni má šestnáct členů. Obhospodařují 1064 hektarů pozemků a z toho 464 hektarů lesa. V honitbě mají černou zvěř, jelena siku a srnčí. "Zajíci a bažanti postupem doby nějak došli," přiznává hospodář Mysliveckého sdružení v Dražni Josef SOUKUP. "Černá zvěř dělá velké škody na polích a v lesích jelen sika, zvěř dančí a srnčí. Není v našich silách počty redukovat. Myslím si ale, že to není jen náš problém. Trošku se to vymklo z ruky. Je to smutný pohled na zdevastovanou krajinu, když se po ní přeženou divočáci," dodává Soukup.

Sýkory pomáhají myslivcům.

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Starých stromů ubývá a tím i hnízdních možností pro nejmenší hmyzožravé ptáky, z nichž nejznámější jsou právě sýkory. Jejich užitečnost v zahradách je všeobecně známa, ale jak pomáhají myslivcům? Už v nejstarších učebnicích myslivosti naši nestoři píší o nutnosti rozšiřování potravních možností pro spárkatou zvěř. Například v Žalmanových Základech myslivosti, v kapitole „Co sázíme pro zvěř spárkatou?“, je zmínka o plodonosných dřevinách a jejich produktech jako krmivu. Mezi ně patří i kaštan, plod jírovce maďalu.

Špatní strážci

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Jožin opřel svou kulovnici „pannu“ do kouta, na poličku odložil dalekohled a klobouk, vedle si připravil cigarety a zapalovač, odsunul skla na dvou střílnách kazatelny, které mířily směrem, odkud se dali noční návštěvníci čekat, a s povzdechem se pohodlně usadil na lavici, kterou si přesunul tak, aby z ní mohl bez velkého pohybu střílet. Ten povzdech patřil jeho rozporuplným pocitům.

Chovatelská přehlídka trofejí okresu Žďár nad Sázavou

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Chovatelská přehlídka na Žďársku za rok 2003 byla připravena jako roční vyhodnocení mysliveckého hospodaření s jednotlivými druhy zvěře, které výrazně ovlivňují mysliveckou činnost v honitbách. Jednalo se o zhodnocení loveckých výsledků v lovu zvěře drobné (zajíc, bažant, kachna) a veškerých druhů zvěře spárkaté, které jsou v honitbách Žďárska chovány a následně loveny. Součástí hodnocení byla i kontrola dodržování zákonných norem lovu zvěře v honitbách čtyř regionů působnosti státních správ myslivosti měst s rozšířenou působností, a sice: Bystřice n. P., Nového Města na Moravě, Velkého Meziříčí a Žďáru nad Sázavou.

Srnčí zvěř na Pardubicku

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Původním teritoriem srnčí zvěře byly lesní komplexy. Postupem času, převážně v důsledku rozšiřování zemědělské výroby, docházelo stále častěji k jejímu vycházení do volných ploch stepního charakteru, až, hlavně na začátku minulého století, se začaly vytvářet populace srnčí zvěře, vázané na polní podmínky života. V současné době již hustota populací srnčí zvěře v polních podmínkách dosahuje vyšších hodnot než v původních lesních teritoriích.

O zdárných a ztroskotaných kolonizátorech českých vod

1. 7. 2004 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Příští rok tomu bude už plné století, co podnikavý kníže Colloredo Mansfeld na cestách světem zjistil, že kožešnický průmysl dobře platí za ondatří kožky nazývané „seal-bizam“. Cena se rovnala sobolímu nebo skunčímu bizamu. Vypočetl si, že by to mohl být pro něho dobrý byznys, kdyby vysadil ondatry na svém panství v Čechách, které oplývá nadbytkem rybníků, mokřadů či jiných vod, vhodných k životu ondater. Objednal si tedy roku 1905 u hamburského obchodníka se zvěří 10 párů „bobříků pižmových“, jak se jim přezdívalo a vysadil je na rybník u Staré Huti, poblíž Dobříše.

NEWSLETTER

Podporujeme