Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Obce chtějí lepší ovzduší,nemají ale potřebné peníze

2. 5. 2005 | Zdroj: Boleslavský deník | Článek

O obnovitelných zdrojích jednali zástupci obcí v Hradci Králové. Mezi nimi byl i Vojtěch Krauz, starosta z Mečeříže. V této obci by totiž na obnovitelné zdroje chtěli přejít. "Hlavně v zimě, když tady každý zatopí, tak to stojí za to. Navíc nemůžeme kontrolovat, co lidé všechno spálí,"řekl starosta Krauz. Prvním krokem prý je, aby si všichni, nebo většina obyvatel, uvědomili, v čem je problém. Pokud by se totiž mečeřížskému obecnímu úřadu povedlo získat nějakou dotaci na vybudování vytápění z obnovitelných zdrojů, musela by se na to napojit většina obyvatel.

Ornitologové budou pozorovat ptáky

2. 5. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Čápy bílé, tetřívka obecného, chřástala polního a lelka lesního plánují letos pozorovat ornitologové ve Žďárských vrších. Díky monitoringu zjistí, jaký je vůbec v CHKO výskyt ptačích druhů. „Natura nekončí jen u vyhlášení ptačích oblastí, Evropská unie bude vyžadovat i zprávy o jednotlivých druzích,“ upřesnil mluvčí správy CHKO Žďárské vrchy Jaromír Čejka. Příští rok jsou na řadě dravci a sovy.

Myslivci pomáhají hubit přemnožené hraboše polní

2. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Odkaz Odkaz

Přemnožení hraboši polní přidělávají v těchto dnech starosti většině zemědělských družstev a agropodniků na Olomoucku. S likvidací hlodavců jim už pomáhají i členové mysliveckých sdružení. Na polích osetých obilovinami a řepkou rozmísťovali speciální berličky pro káňata a dravce. Myslivci mohou na tento ekologický způsob likvidace hlodavců získat dotace. Přemnožení hraboši trápí většinu zemědělců hospodařících v okolí Olomouce. " Pěstitelé je vždy na podzim hubí chemickými přípravky. Kvůli příznivému průběhu letošní zimy ale většina hrabošů přezimovala, takže zemědělci museli opatření opakovat i na jaře. Začínají v tomto směru spolupracovat také s myslivci," sdělil ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč.

Vlašimské rybníky postupně získají hezčí vzhled

2. 5. 2005 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

Obnovit vodní plochy v katastru města se chystá vlašimská radnice. Rybníky jsou většinou ve špatném stavu, je třeba sehnat na jejich obnovu finanční prostředky, zjistit majetkové vztahy a vyčistit je. "V loňském roce jsme obdrželi finanční dotaci tři miliony korun na rybník Chocholouš, jehož oprava už probíhá," říká místostarosta MěÚ Vlašim Karel Kroupa a dodává, že se v současnosti připravuje revitalizace Orlinské nádrže a rybníka v Domašíně. Další vodní plocha, která se v budoucnu dočká opravy, je rybník Chobot v Bolině. Na přípravě oprav a rekonstrukcí rybníků se značnou měrou podílejí také pracovníci Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

APHID BULLETIN č.4/2005

2. 5. 2005 | Zdroj: SRS ČR | Článek

17.týden (18.4. - 24.4.)

Systémová regulace pcháče

2. 5. 2005 | Zdroj: Agromanual.cz | Odkaz Odkaz

Význam pcháče osetu se v zemědělství stále zvyšuje. Důvodů je několik. Na některých pozemcích dochází k tak silnému obrůstání, že spolehlivé zasažení je velmi obtížnou a dlouhodobou záležitostí. Na těchto pozemcích je nutné použít dobou strategii regulace, která zajistí maximální účinek při únosných nákladech. Těchto předpokladů lze nejlépe dosáhnout při regulaci pcháče osetu v obilninách.

Geneticky modifikovaná rýže Číňanům svědčí

2. 5. 2005 | Zdroj: Osel.cz | Odkaz Odkaz

Velmi důkladná studie prokázala, že pěstování geneticky modifikované rýže přináší čínským farmářům nejen vyšší úrodu a dramaticky nižší výdaje za insekticidy, ale zároveň jim šetří zdraví. Vědci z čínské akademie věd spolu s americkými kolegy z University of California v Davisu a Rutgers University v New Brunswicku využili „poloprovozních“ zkoušek geneticky modifikované (GM) rýže dvou linií a prověřili nejen ekonomické, ale i zdravotní následky pěstování GM rýže pro čínské farmáře. Konkrétně šlo o linie Xianyou 63 a Youming 86. Obě linie jsou odolné vůči hmyzím škůdcům díky modifikovanému genu pro trypsin inhibitor.

Zemědělci nestojí o dotace na ochranu životního prostředí

2. 5. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zemědělci na Mladoboleslavsku nemají velký zájem o dotace na ochranu životního prostředí. Zažádaly o ně pouhé tři desítky ze zhruba 200 zemědělských subjektů hospodařících v okrese. Podle ředitelky Zemědělské agentury v Mladé Boleslavi Jany Broulíkové je to ale dáno dobrou bonitou zdejší půdy a vhodnými podmínkami pro pěstování obilí a cukrovky na velkých plochách. ezi činnosti podporované touto dotací patří například zakládání travnatých pásů na svažitých půdách, pěstování meziplodin či zakládání takzvaných biopásů.

KVĚTEN V HONITBĚ

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost | Článek

V květnu je nejvyšší čas k asanaci a přemístění krmelců. Tuto práci neodkládejme. Každý déšť a někde i tání posledních zbytků sněhu do okolí, rozplavuje zárodky parazitů. Proto tedy staré seno spálíme a celé okolí desinfikujeme.

Živá příroda i pro budoucí generace

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost | Článek

Člověk je nedílnou součástí živé přírody na Zemi již statisíce let. Živil se zpočátku sběrem plodů, později si rozšířil jídelníček i o potravu živočišnou. Stal se lovcem ryb a zvířat a lovu se postupně přizpůsobily i jeho tělesné disposice. Vztyčil se na zadní končetiny a tím si uvolnil ruce pro lov a také pro výrobu především loveckých nástrojů. Získal tím i na rychlosti a obratnosti a nabyl tím také větší rozhled nad okolním světem. To ho následně vedlo nejen ke vzniku nových loveckých technik a postupů, ale především ke vzniku řeči nezbytné k dorozumívání se při společných lovech a také v rodině. Vyvinul se mu mozek nadaný abstraktním myšlením, který se stal základem následného neustálého lidského pokroku.