Lesnictví

  • Zobrazit podle
  • Regionu

KALIBRACE RŮSTOVÉHO SIMULÁTORU SILVA 2.2 PRO PODMÍNKY ČR

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Jaroslav Simon Na sklonku loňského roku došlo na základě delšího jednání pracovníků - specialistů z pěti institucí, z toho dvou zahraničních, k dohodě o spolupráci při kalibraci, ověřování a rozpracování růstového simulátoru SILVA 2.2 pro podmínky ČR. Základem byl souhlas se zapojením a poskytnutím algoritmu, metodik a softwarových produktů prof. Dr.

EKONOMICKÁ EFEKTIVITA PRODUKCE SAZENIC V KONTEJNEROVÉ ŠKOLCE NADLESNICTVA RUDY RACIBORSKIE

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Kazimierz Szabla Řada lesních školkařů v České republice se postupně připojuje k evropskému trendu pěstování krytokořenného sadebního materiálu s využitím moderních technologií. Vzhledem k tomu, že se vlastníci lesa budou u nás pravděpodobně čím dál častěji setkávat s těmito výpěstky, považuji za užitečné informovat širší lesnickou veřejnost o velmi zajímavém ekonomickém vyhodnocení použití

ŠKOLKAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Republikový výbor České lesnické společnosti Lesního školkařství se v současné době dotýká několik problémů, které jsou provázané a vzájemně se ovlivňují. Od fruktifikačního potenciálu dřevin přes schopnosti lesního hospodáře produkci sklidit, zpracovat a skladovat až po kvalitně vypěstovanou sazenici uplatnitelnou na trhu sadebním materiálem.

PŘÍČINY POŠKOZENÍ BUKU V LESNÍCH ŠKOLKÁCH

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Jarmila Nárovcová, Marcela Skuhravá V posledních třech letech se v lesních školkách objevil problém snížené kvality nadzemní části sazenic buku lesního. Projevuje se především omezeným přírůstem terminálního výhonu, nadměrným větvením a příznaky nanismu.

JARO V MALOLESÍCH

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Zdeněk Kadlus Rozhodně nelze říci, že by se les v kterémkoli ročním období obešel bez pozornosti a péče se strany svého majitele, i když se jejich zaměření může sezónně měnit. Na jaře vystupuje do popředí zakládání porostů - nové generace lesa.

BUDE VYHLÁŠEN ROK BUKOVÝCH KOTLÍKŮ?

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Eduard Průša V roce 1955 začal Lesprojekt s rozčleňováním porostů k obnově. Účelem bylo řešení obnovy rozlehlých stejnověkých smrkových monokultur tak, aby nepodléhaly plošným kalamitám a aby se mohlo ustoupit od holosečného hospodářského způsobu.

DOBROČSKÝ PRALES - ZDROJ POUČENÍ PRO HOSPODÁŘSKÝ "LES BLÍZKÝ PŘÍRODĚ"

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

DOBROČSKÝ PRALES - ZDROJ POUČENÍ PRO HOSPODÁŘSKÝ "LES BLÍZKÝ PŘÍRODĚ” Milan Košulič st. Sotva lze usilovat o "les blízký přírodě” bez znalostí vývoje skutečného přírodního lesa (dále jen pralesa). Zdaleka tomu není tak dávno, kdy se začala uznávat nutnost tyto znalosti postupně získávat i lesnickou praxí, tj. těmi, kteří les blízký přírodě přímo vytvářejí.

UMĚLÁ OBNOVA LESA NA BLATENSKÉM VRCHU

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

II. Část Oldřich Hrdlička Vytvořením pestré druhové skladby dřevin pionýrského stádia na poloprovozní ploše Blatenský vrch jsme dosáhli určité stability vznikajícího společenstva. Mohli jsme začít se zaváděním klimaxových dřevin.

HODNOCENÍ ZMĚN V LESNÍCH PŮDÁCH V DŮSLEDKU OČEKÁVANÉ KLIMATICKÉ ZMĚNY

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Jiří Kulhavý Nejvážnější změny v lesních půdách odvozené od předpokládaných klimatických změn jsou očekávány v dekompozičních procesech organické hmoty a v kolobězích živin. Pro obě tyto oblasti jsou určující interní procesy v půdě, které zprostředkovávají půdní živočichové a heterogenní mikroorganismy, ale do značné míry je ovlivňuje i člověk svým způsobem hospodaření v lesích.

DOPAD KLIMATICKÉ ZMĚNY NA ZDRAVOTNÍ STAV SMRKOVÝCH POROSTŮ STŘEDOHOR

1. 3. 2002 | Zdroj: Lesnická práce | Článek Článek

Libor Jankovský, Pavel Cudlín Hlavní hospodářská dřevina ČR smrk je z hlediska možného dopadu klimatické změny nejméně stabilní dřevinou. Člověk rozšířil smrk pro jeho produkčním možnosti až k okraji jeho ekologického optima. Lze očekávat, že především smrkové porosty ve 3. a 4. lesním vegetačním stupni (lvs) budou klimatické změny ve zvýšené míře destabilizovat.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info