Lesnictví

Houbaři mají sezónu celoročně

26. 9. 2003 | Zdroj: Právo |  Článek

Mnozí houbaři označují tuto sezónu za jednu z nejhorších, kterou za svůj život zažili. Zkušení mykologové, kteří nehledají v lesech pouze hříbky a křemeňáky, si však nestěžují. Hub je i na jejich zvyklosti sice minimum, ale prakticky nikdy se domů bez nějakého úlovku nevracejí. Někteří dokonce chodí do lesa nejraději v zimě.

Chtějí snad starostové připravit Šumavu o peníze?

26. 9. 2003 | Zdroj: Plzeňský deník |  Článek

Do lesů se vrací původní zvěř i stromy

25. 9. 2003 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Lesnické práce tvoří velkou část současných činností v národním parku. Největším problémem jsou invazivní druhy rostlin borovice vejmutovka, křídlatka japonská a netýkavka. Proti křídlatce a netýkavce je postup koordinován v celé republice.

Národní park láká milovníky i vandaly

25. 9. 2003 | Zdroj: Děčínský deník |  Článek

Celé Českosaské Švýcarsko je jednou z tradičních a nejznámějších turistických oblastí ve střední Evropě. Lidé jeho krásy začali objevovat již v druhé polovině 18. století. Ve třicátých letech 19. století byl na Labi zahájen provoz parníků mezi Drážďanami a Děčínem. Vedle nákladních lodí zde začaly jezdit i výletní parníky. V roce 1851 byla dokončena železnice z Drážďan do Děčína. To znamenalo začátek rozvoje turistiky, který, kromě válečných období, trvá dodnes. Dnes je území národního parku protkáno sítí značených turistických cest a cyklotras a třemi naučnými stezkami.

Těžaři pochybili a čekají na vyměření pokuty

25. 9. 2003 | Zdroj: Moravskoslezský den |  Článek

Nedovolené použití chemikálií a poničení dřevin rostoucích mimo les. T ak se podle Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří (CHKO) provinila firma Frenštátská lesní při kácení stromů v Bartošovicích na Novojičínsku. Dřevaři káceli před třemi týdny stromy napadené kůrovcem a přitom bez povolení shodili i na dvě desítky listnáčů. N a černou těžbu posléze upozornila starostka Bartošovic Kateřina Křenková a vedení CHKO.

EKOLOGIE: Dopis z Šumavy

25. 9. 2003 | Zdroj: Neviditelný pes |  Článek

Žiji na Šumavě, na území ,které bylo v r.1964 tehdejším Ministerstvem kultury vyhlášeno za Chráněnou krajinnou oblast Šumava .Místo svého bydliště jsem si zvolil naprosto dobrovolně,vyměnil jsem pohodlný život v tehdejším okresním městě ,za méně pohodlný,ale dle mého názoru zajímavější a bohatší život v přírodě.

Obce pomalu získávají zpět svoje pozemky

25. 9. 2003 | Zdroj: Sokolovský deník |  Článek

Přibližně sedm set dvacet hektarů pozemků v současné době obhospodařuje a vlastní město Žlutice. Jde o historický i přídělový majetek obce. "Ještě máme nárok minimálně na dvě stě hektarů. To však půjde pomaleji, čekáme nyní na novelu zákona o státním majetku. Spolupracujeme při uplatňování našich nároků se stále vlivnějším Sdružením vlastníků obecních lesů, které připomínkuje připravovanou novelu," informuje starosta Žlutic Jaroslav Vojta.

Valaši chrání přírodu po svém. Koupí bažinu a založí rezervaci

25. 9. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ochránci přírody na Valašsku vykupují pozemky a zakládají soukromé přírodní rezervace. Jako jedni z prvních v České republice nespoléhají Valaši na byrokraticky pomalého státního šimla a dávají raději přednost efektivnější ochraně v rámci soukromého vlastnictví.

Bulletin KBP č. 58

25. 9. 2003 | Zdroj: Komoditní burza Praha |  Soubor

Masivní nárůst u komodit z dřevní sekce a posílení u nově zavedených komodit ze sekce jatečně opracovaná těla, výjimkou je pouze komodita hovězí čtvrtě kompenzované - býk, která zaznamenává prudký pád,tak bychom mohli charakterizovat dnešní burzovní den.V sekci krmiv není zaznamenána žádná změna a obdobná situace se nachází v jateční sekci, pouze vepřová komodita oslabuje. Produkty rostlinné výroby mírně posilují, semeno řepky dosahuje letošního historického maxima 8.000,00 Kč. Dnešní burzovní den převažovala poptávka nad nabídkou.

Kůrovec se namnožil rychleji, než vyrostou houby po dešti

24. 9. 2003 | Zdroj: Českobudějovické listy |  Článek

Letošní velmi teplé počasí vytvořilo ideální podmínky pro vývoj a rozmnožení lýkožrouta smrkového i ostatních druhů kůrovců. Místo tří učebnicových generací vyvedl čtyři generace potomků. Silně progresivní generační nárůst škůdce ovlivnily i loňské povodně. Lesní odborníci na zdejší správě říkají: přirozenou imunitu stromů narušila voda, kdy porostům uhnilo kořenové vlášení. Dále se na ní podepsaly poslední polomy. V suchém jaru se nevytvořily plísně a houby, které dokáží brouka zničit.

NEWSLETTER

Podporujeme