Zemědělství

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ REGULÁTORŮ RŮSTU PŘI TVORBĚ VÝNOSU CUKROVKY

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Jednou z možností zvýšení výnosů zemědělských plodin, je využití přírodních a syntetických regulátorů růstu rostlin. Při jejich využití je třeba si uvědomit, že vliv biologicky aktivních látek na produkci řepy je intenzifikační faktor, který může mít své hlavní využití až po uplatnění ostatních, mnohdy významnějších, i méně náročných pěstitelských faktorů. Je třeba zdůraznit, že regulátory růstu nejsou samospasitelné. Mohou být přínosem za předpokladu, že všechna agrotechnická, výživářská, ochranářská a ostatní pěstitelská opatření byla využita v maximální míře.

PĚSTITELSKÉ POŽADAVKY JARNÍHO JEČMENE A VÝZNAM ODRŮD

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Změny v soustavě hospodaření v zemědělství se v různé intenzitě promítají do pěstitelských technologií jednotlivých plodin. U jarního ječmene zůstala základní pravidla pěstování zachována, ale výrazně se změnily podmínky vyplývají z postavení jarního ječmene v osevním postupu. Svýjimkou roku 1995 jsou plochy jarního ječmene stabilní (graf 1).

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PĚSTOVÁNÍ OZIMÉ PŠENICE V ČESKÉ REPUBLICE

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Ozimá pšenice je v České republice od roku 1945 tradičně nejvýznamnější a nejrozšířenější obilninou pěstovanou na ploše kolem 800 tis. ha, což představuje cca 50 % plochy obilnin a cca 25 % plochy orné půdy. Z obilnin nejlépe využívá půdně-klimatické podmínky a nejlépe zhodnocuje vklady do pěstebních technologií. Pěstuje se prakticky ve všech výrobních oblastech a její produkce může být využívána k potravinářským, krmivářským, technickým a energetickým účelům. Účelu využití produkce je nutné uzpůsobit rajonizaci pěstování, výběr odrůd i modifikace pěstebních technologií.

VÝZKUM A TRANSFER V ROSTLINNÉ VÝROBĚ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Od roku 1989 se prakticky nikdo nezabýval hodnocením vývoje v zemědělském výzkumu tak, aby bylo možné navázat na předchozí prognózy a vyhodnotit výsledky. Většina informací je vtomto referátu zveřejněná poprvé. Ze stejného důvodu je potřebné přiblížit se k problému výzkumu v rostlinné výrobě systematicky od nejobecnějších hodnocení až k detailům na závěr.

ÚVAHY NAD ZEMĚDĚLSTVÍM

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Školní zemědělský podnik Nový Jičín je účelovým zařízením VFU Brno. Jeho výměra byla 7tis. ha zemědělské půdy a cílem je přetransformovat podnik k výměře 3 500 ha zemědělské půdy, která je vlastně provedena a sestává z části půdy státní a z části půdy pronajaté ve vztahu na odpovídající živočišnou výrobu jako nedílnou součást zemědělské soustavy. To vše s cílem zabezpečit jednak účelové a jednak produkční cíle kladené na tento podnik. Podnik navazuje na tradice zemědělského školství v Novém Jičíně, které letos oslavilo 130 let působnosti spojené spůsobností různých forem školních hospodářství.

EKONOMICKÉ ASPEKTY STANOVENÍ HRANICE MARGINÁLNÍCH PODMÍNEK ROSTLINNÉ VÝROBY

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Stanovení účelného rozsahu zemědělské výroby ČR v období po podání přihlášky ČR do EU patří k nejdiskutovanějším otázkám souvisejícím nejen se zemědělskou, ale s celou hospodářskou politikou a strategií přípravy ČR na připojení k EU (s trhem EU 400 milionů obyvatel).

SOUČASNÁ ÚROVEŇ OCHRANY ROSTLIN V ČR

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Hlavním záměrem všech systémů ochrany rostlin je zajistit zdárný vývoj pěstovaných kultur vprůběhu vegetace a zabránit ztrátám na sklizené produkci. Snahou pěstitelů je maximálně využít výnosový potenciál odrůd vhodnými technologickými vstupy zahrnujícími mimo jiné preventivní a přímou ochranu před chorobami, škůdci a pleveli. Genetické možnosti stávajících odrůd jsou vpolních podmínkách při vysoké úrovni pěstování využívány přibližně z poloviny, zatímco nedodržováním některého z doporučovaných technologických zásahů klesá využití vysoce produktivních odrůd téměř na pětinu.

PROBLÉMY V OCHRANĚ ROSTLIN VŮČI ŠKŮDCŮM A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Úkolem ochrany rostlin je snižovat ztráty na výnosech zemědělských plodin způsobované škodlivými činiteli a zajišťovat tak v konkrétních podmínkách plnou realizaci genetického potenciálu kulturních rostlin pro tvorbu výnosu. Ztráty působené škodlivými činiteli na kulturních rostlinách jsou v našich podmínkách odhadovány v průměru na 15 % z potenciálu celkové produkce, z toho ztráty působené škůdci se pohybují okolo 5 % bez započítání nákladů na ochranu, při intenzívní chemické ochraně. Při vypuštění ochranných zásahů by ztráty v našich podmínkách překračovaly 50 %, u některých plodin i více. V průběhu transformace českého zemědělství, kdy intenzita ochrany v několika letech poklesla více než o 1/3, se ztráty způsobené škodlivými činiteli u některých plodin výrazně zvýšily. Odstraňování nárůstu ploch zaplevelených vytrvalými pleveli si vyžádá zvýšené náklady v dalších letech a zvýšení ztrát na výnosech v delším časovém období.

REGULACE ZAPLEVELENÍ V PORUŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ SOUSTAVĚ PODNIKU

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Při postupných změnách našeho zemědělství za sedm let od listopadové revoluce můžeme pozorovat některé skutečnosti, které stojí alespoň za zamyšlení. Mám na mysli především problémy se současnou regulací (hubením) plevelů, které se objevily v poslední době a mnohé zemědělské podniky je nemohou snadno překonat. Tím není řečeno, že nemáme podniky, které se s regulací zaplevelení vyrovnávají dobře a mohou si dovolit i nejlepší herbicidy z bohaté nabídky.

K NARUŠENÍ SYSTÉMŮ HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pokud se týká struktury výroby, došlo v souvislosti s výrazným poklesem stavu skotu ke značnému snížení ploch pícnin na orné půdě, což se začíná postupně projevovat na regeneraci půdní úrodnosti, zvláště na méně úrodných půdách bramborářské výrobní oblasti. Rozšíření ploch ozimé řepky nemohlo vliv jetelovin nahradit. Z výsledků polních pokusů víme, že bez jetele lze sice hospodařit, ale na stejný výnos potřebujeme roční dávky průmyslového dusíku zvyšovat o 20 až 25 kg na 1 ha. Jen samotné zařazování jetele lučního 1 x za 6 let nám zvyšuje výrobnost osevního postupu o 7 až 9 obilních jednotek na 1 ha.

NEWSLETTER

Podporujeme