Zemědělství

KONKURENČNÍ SCHOPNOST JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ V JETELOVINOTRAVNÍ SMĚSI

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Druhové složení jetelovinotravních směsí závisí na přírodních podmínkách stanoviště, délce a způsobu využívání a také na intenzitě hnojení. BERGMANN (1962) doložil, že jetel a trávy mají komplementární biologické a morfologické vlastnosti i nároky na stanoviště. Ke stejným závěrům dospěli i KRAJČOVIČ et al. (1968) a LICHNER et al. (1983). VOLOŠIN (1986) doporučuje pro kvalitní jetelovinotravní směsi kombinaci srhy říznačky, kostřavy luční, jílku vytrvalého i mno-hokvětého vysévané společně s jetelem lučním, jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým.

ZAKLÁDÁNÍ, ÚDRŽBA A VYUŽITÍ DRUHOVĚ BOHATÝCH LUK A PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH LUK

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Úvodem našeho referátu bychom rádi upřesnili termín louka. Je to porost složený z mnoha desítek až stovek druhů rostlin s návazností na další bohatý živočišný a mikrobiální život. Je to rostlinné společenství, které na určitém místě roste a vyvíjí se po mnoho desítek až stovek let v závislosti na pravidelném lidském obhospodařování. Druhové složení louky je pak výsledkem stanovištních podmínek a způsobu obhospodaření. Louky, jako rovnovážné porosty, jsou na úze-mí České republiky většinou výsledkem lidské činnosti.

VLIV RYCHLOOBNOVY LUČNÍHO POROSTU A NÁSLEDNÉ-HO ZELENÉHO ÚHORU NA VYPLAVOVÁNÍ NO3-N

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V současném období nadále probíhající restrukturalizace zemědělství a hledání vyváženého stavu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, jak z hlediska produkce potravin, tak i z hlediska šetrného hospodaření v krajině, dochází k viditelným změnám v hospodaření na loukách a pastvi-nách. Je nesporné, že lze výhodně sladit produkční funkci trvalých travních porostů s jejich funk-cemi mimoprodukčními, především krajinotvornou, půdoochrannou, vodohospodářskou, protie-rozní, ale i rekreační.

VYTRVALOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST PÍCNÍCH ODRŮD TRAV V PODHORSKÝCH OBLASTECH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Travní porost je funkcí stanoviště - jeho odrazem, změnu porostu chápeme jako funkci času a exploatace - jeho využívání. V posledních letech nám tuto teorii prakticky dokazují rozsáhlé porosty (cca 400 tis. ha) lemující pohraničí v horách a podhorách. Pícninářsky nevyužívané porosty mění floristický obraz ve prospěch nežádoucích druhů, vlhkost půdy, únik nitrátů, vododržnost a její využití a protierozní schopnost.

LETNÍ MEZIPLODINY. TVORBA VÝNOSU HOŘČICE BÍLÉ NA ZELENÉ HNOJENÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Náročné ekonomické podmínky v našem zemědělství vedou k tvrdým restriktivním finanč-ním a následně i agrotechnickým opatřením. Jedním z nich je omezování živočišné výroby s ná-sledným hospodařením bez živočišné výroby. Omezování přísunu hnoje do rotace osevního po-stupu může v nedaleké budoucnosti výrazně negativně ovlivnit půdní úrodnost. Tohoto nebezpečí poklesu půdní úrodnosti je si většina agronomů vědoma a proto se mu snaží nějakým způsobem čelit. Dobří agronomové se snaží omezené dodávky hnoje nahradit jinou organickou hmotou do-dávanou do půdy například zaorávkou slámy, chrástu, zeleného hnojení atd.

PĚSTOVÁNÍ MĚSÍČKU LÉKAŘSKÉHO (Calendula officinalis L.) JAKO OLEJNINY PRO PRŮMYSLOVÉ VYUŽITÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Měsíček lékařský je v ČR znám jako léčivá rostlina (květová droga) velmi dávno. Pochází ze západního středomoří. U nás se pěstuje plnokvětá oranžovočervená odrůda Plamen. Účinné látky obsažené v květech mají protizánětlivé a desinfekční účinky. Užívá se v čajových směsích při chorobách žlučníku a žlučovodu, zánětu žaludku a střev, močového měchýře. Zevně se používá proti zánětlivým onemocněním pokožky, při omrzlinách, drobnějších popáleninách. Významné je též použití měsíčku lékařského v léčebné kosmetice jako jsou masky, krémy, pleťové vody, ne-boť čistí zjemňuje a zvláčňuje pleť.

STIMULACE VÝNOSU CHMELE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Český chmel poskytuje hlávky velmi kvalitní, avšak v porovnání s ostatními chmelařskými zeměmi jsou jeho výnosy i obsah alfa hořkých kyselin nižší. Hlavní měrou se na této skutečnosti podílí typ dosud pěstovaného chmele. Nižší výnosy pak ovlivňují i rentabilitu jeho pěstování. Jsou proto ve chmelařské praxi hledány další intenzifikační faktory, zejména nadstavbového cha-rakteru, které by měly tuto skutečnost pozitivně ovlivnit. Mělo by jít především o opatření méně nákladná, šetrnější vůči rostlině i životnímu prostředí.

ZJIŠTĚNÍ PŘÍČIN NAPADENÍ BRAMBOR MANDELINKOU BRAMBOROVOU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V letech 1992 až 95 jsme na pokusné stanici v Uhříněvsi, prováděli pokusy s odrůdovou re-akcí brambor na podmínky ekologického způsobu hospodaření. Cílem bylo vyhodnotit hlavně výnosnost jednotlivých odrůd. V rámci pokusů bylo také zjištěno, že napadení mandelinkou bramborovou je odrůdově selektivní. U některých odrůd byl zaznamenán až 100 % holožír na listech, zatímco některé odrůdy byly téměř bez napadení. Proto jsme chtěli zdokumentovat citli-vost jednotlivých odrůd k napadení mandelinkou, ale hlavně zjistit v čem tato citlivost spočívá.

ODOLNOST K MECHANICKÉMU POŠKOZENÍ U BRAMBOR VYPĚSTOVANÝCH V TRADIČNÍCH BRAMBORÁŘSKÝCH OBLASTECH A V NIŽŠÍCH POLOHÁCH ČR

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Mechanické poškození bramborových hlíz je závažným a dlouhodobým problémem našeho bramborářství. U všech užitkových směrů snižuje výtěžnost tržního zboží, zvyšuje ztráty při zpra-cování brambor na potravinářské výrobky, je příčinou vyšších skladovacích ztrát chorobami a to na hmotnosti i na nutriční hodnotě konzumních brambor. Proto ohrožuje ekonomiku pěstování nebo i prodejnost brambor. V nejškodlivější míře k němu dochází při mechanizované sklizni na kamenitých půdách a při následné posklizňové úpravě (Hamouz, 1994).

VLIV HUSTOTY POROSTU NA TVORBU VÝNOSU ŘEPKY OZIMÉ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Na podzim roku 1996 byl na pokusné stanici AF České zemědělské univerzity v Červeném Újezdu (okr. Kladno) založen pokus ověřující vliv hustoty porostu na tvorbu výnosu. Pro založení a vedení pokusu byla užita agrotechnika Systému výroby řepky.

NEWSLETTER

Podporujeme