Venkov

  • Zobrazit podle
  • Regionu

Také zimní houbaři si stěžují, že zažili tragickou sezónu

3. 1. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

„Vy jdete na houby?“ divili se kolemjdoucí, když jim ředitel ústeckého archivu Vladimír Kaiser oznamoval cíl svého silvestrovského výletu. Nešlo o žádnou recesi, houbařit chodí v tuto dobu každý rok už po dvacet let. „Teď rostou hlavně penízovky sametonohé. Jsou výborné do polévky se smetanou, a kdyby jich bylo více, udusil bych je na másle s pepřem. Ale najít se dají také hlívy nebo jidášova ucha. I ty jsou velmi chutné třeba do guláše a hodí se i do čínské kuchyně,“ prozradil zanícený houbař.

ČSÚ: Cena prasat začala v závěru roku stoupat

2. 1. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek Článek

Vepř z blízka

V závěru roku se chovatelům zřejmě podařilo zvrátit trend klesající ceny prasat. Jak vyplývá z šetření Českého statistického úřadu, vepři v posledním týdnu roku zdražili o 29 haléřů na 26,45 koruny za kilogram. I tak ale zůstává kilogram vepřového pod úrovní 30 korun, kterou chovatelé považují za minimální. Nižší výkupní ceny jsou podle nich likvidační. Chovatelé se již delší dobu bouří proti nízkým cenám a v prosinci přestali dodávat vepřové na jatka za cenu pod 30 korun. Většina zpracovatelů ale nebyla ochotná za vepřové připlatit a chovatelé proto přistoupili k prodeji půlek vepřů na kontrolovaných místech přímo na farmách. Ceny ostatního jatečného dobytka na konci roku klesaly.

Trhy pro chovatele začnou za devět dnů

2. 1. 2004 | Zdroj: Orlické noviny | Článek Článek

Členové organizace Českého svazu chovatelů chtějí pořádat každou druhou neděli v měsíci "choceňské trhy". Tato setkání pro chovatele drobného zvířectva se vloni osvědčila. Letos bude prvním dnem 11. leden, závěrečným datem v kalendáři chovatelů 12. prosinec.

Tetřev na návštěvě železáren

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Dne 10. listopadu 2003 jsem obdržel několik telefonátů mých kolegů, kterým jsem zpočátku ani nevěřil. V areálu Třineckých železáren byl údajně odchycen poraněný tetřev hlušec a předán do opatrování myslivci Karlu Maroszovi z obce Nebory u Třince. Neváhal jsem a zmiňovaného myslivce ještě tentýž den navštívil. V duchu jsem očekával všelico, kromě tetřeva. Vždyť kdo jen trochu ví, v jakém prostředí tetřev žije, ten by zajisté nevěřil informaci o výskytu a následném odchytu tohoto vzácného ptáka v průmyslovém areálu železáren. Jaké však bylo moje překvapení, když v improvizované narychlo zbudované voliérce, jsem spatřil skutečně živého kohouta tetřeva hlušce. Samozřejmě, že jsem se začal ihned zajímat o jeho osud.

Jak na to s Rudolfem Hrušínským

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Svoji tvář magazínu pro myslivce a rybáře Jak na to na obrazovce České televize propůjčil v roli moderátora Rudolf Hrušínský, mediálně známý člen herecké dynastie. Za Rudolfem Hrušínským jsem se proto vypravila na Kavčí Hory, kde jsem ho zastihla v polední přestávce mezi natáčením dalších dílu magazínu Jak na to. Přestože čas vymezený na přestávku nebyl nijak zvlášť dlouhý, velmi ochotně svolil k rozhovoru. zatímco se ve studiu přelepovaly dekorace z rybářských na myslivecké, rozhovor v předsálí se nesl v příjemném neformálním tónu, který znáte z hercova provázení pořadem. I proto jsem ho pro zachování autentičnosti nijak neupravovala.

Motolice velká u spárkaté zvěře

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Motolice jsou parazitičtí hlísti s plochým nečlánkovaným tělem a s typickými kruhovými přísavkami. Pomocí přísavek se přichycují na sliznice různých orgánů hostitelů. Jsou to vnitřní parazité všech skupin obratlovců a některé z nich jsou původci závažných onemocnění zvířat i člověka. Vývojové cykly motolic jsou složité a zahrnují jako mezihostitele různé bezobratlé živočichy. Evropská spárkatá zvěř může být napadena různými druhy motolic a jednou z nich je motolice velká Fasciloides magna Bassi, 1875.

Brašnářka z Valašska

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Před několika lety jsem se na setkání nožířů seznámil s usměvavou Miladou Chromelovou, tvořící rytím a malbou zdobené lovecké brašny, opasky, popruhy na zbraně a rozličná pouzdra z kůže. Cestou po Severní Moravě jsem nedávno zaklepal na dveře její dílny.

POSTŘELENÝ

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Na lov černé jsem se vždy vypravil rád, a tak jsem ani chvilku nezaváhal, když se ve schránce na dopisy objevilo pozvání od mého dávného spolužáka. Kraj v podhůří Jeseníků, kde jsme spolu lovili již několikrát, má své zvláštnosti. Projevilo se to i tentokrát. Zatímco v údolí bylo celkem mírné počasí, nahoře v lesích jsme byli v zajetí tuhé zimy se vším, co k ní náleží. Její krása si nezadala s Ladovými obrázky. Těšil jsem se, neboť jsem znal krásné lesní partie této honitby, husté porosty a koláče pasek, ideální místa pro setkání s mými oblíbenými černými rytíři.

Odborné besedy lektorů a zkušebních komisařů

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Myslivecká rada a KPK ČMMJ se přípravou lektorů a zkušebních komisařů zabývala již od roku 1999. Z důvodu změny složení KPK po II. sjezdu ČMMJ v roce 2000, a následovně po změně zákona o myslivosti a prováděcí vyhlášky, se tento úkol začal realizovat až v roce 2003.

Jak obelstít divočáky?

1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek Článek

Musím se přiznat, že s přibývajícím množstvím článků v Myslivosti o problematice černé zvěře se začínám lovu černé zvěře věnovat i více teoreticky. Sháním různou odbornou literaturu, listuji časopisy, cestuji po internetu. Zajímám se zejména o to, jak divočáky přivábit, jak je obelstít a přilákat k posedu, neboť samostatný lov na čekané je z hlediska kvalifikovaného odlovu černé zvěře skutečně nejvhodnější. Mrzí mě, že tyto znalosti měly zcela jistě již generace myslivců dávno před námi, v dobách dřívějšího hojného výskytu černé v našich zemích. Vždyť dokázali v tereziánských časech s tehdejšími technickými prostředky v poměrně krátké době černou zvěř ve volné přírodě zčásti pochytat a zčásti vyhubit. Díky téměř dvěstěleté pauze ve výskytu černé ve volné přírodě se mezitím na tyto poznatky bohužel pozapomnělo.

Odkazy

Přidat odkaz
  • EVYNA - Internetové kurzy pro ženy na mateřské dovolené
    EFEKTIVNÍ NÁVRAT EKONOMICKY VZDĚLANÝCH ŽEN NA TRH PRÁCE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ 2015 -Internetové kurzy pro ženy na mateřské dovolené
  • eLovci.cz
    Portál eLovci.cz je zaměřen na individuální inzerci a prezentaci firem v oblasti myslivosti z České republiky a Slovenska.
  • Turistika
    Internetové centrum cestovního ruchu. Jeden z nejrozsáhlejších internetových projektů zaměřených na problematiku turistiky, cestování a aktivního trávení volného času přináší svým návštěvníkům informace a zajímavosti již déle než 5 let Rozsáhlá inovace, kterou server prochází, je zaměřená na lepší propojení databází, snazší orientaci v systému a na podporu nových služeb, které budou postupně zaváděny. Na následujících stránkách jsou podrobně popsány jednotlivé sekce se všemi možnostmi a funkcemi, které projekt Turistika.cz nabízí.
  • Rybareni.com
    Portál věnovaný převážně sportovnímu rybaření - Denně aktualizované informace nejen" pro rybáře.
  • Architektura zahrady
    Firma nabízející zpracování návrhu zahrady u Vašeho rodinného domu a následné zajištění realizace těchto úprav. Na stránkách dále naleznete články s danou problematikou.
  • Zivotnistyl.cz
    Internetový portál o bydlení, zahradě, stavbě, hobby a životním stylu. Denně nové články, tipy, zajímavosti.
  • Kozí farma v Zásadě u Kadaně
    Od roku 1999 držíme prestižní certifikát „Ekologicky hospodařící zemědělec“ a námi produkované kozí mléko obdrželo opakovaně certifikát „Produkt ekologického zemědělství / Bioprodukt“.
  • Česká vědecká společnost pro mykologii
    Česká vědecká společnost pro mykologii (ČVSM) (dále Společnost) je dobrovolná výběrová organizace, která byla založená v roce 1946 jako Československý mykologický klub, navazující na činnost Mykologického klubu vzniklého v meziválečném období okolo prof. J. Velenovského. Působí jako vědecká společnost a je podporována Akademií věd České republiky.

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info