Venkov

Střelená zvěř se sváží do kafilérie

4. 5. 2005 | Zdroj: Kladenský deník |  Článek

Škodnou zvěř musí každoročně střílet myslivci, aby v lese a na polích nehubila ostatní drobné obyvatele. Tak se myslivci vypravují na lišky, kuny, ale i vrány černé, šedé a straku obecnou. Pokud se přemnoží, hrozí menší zvěři a ptákům pohroma. Zastřelená zvířata se musí urychleně přemístit na veterinární stanici, z níž je záhy převážejí do kafilerie VAPO v Podbořanech u Loun. Další možností je zvíře zakopat a zasypat vápnem.

Slováci nevědí, jak utratit milióny vybrané na obnovu Tater

4. 5. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Obnova Vysokých Tater poničených loni v listopadu vichřicí se komplikuje. Díky sbírkám se podařilo shromáždit 106 miliónů slovenských korun, zatím však chybějí projekty na využití darovaných peněz. Utratit se z nich dosud podařilo jen necelých 14 miliónů, a to na práce spojené s likvidací následků vichřice. Důvody, proč se zatím s obnovou hor nepokročilo, jsou tři: dlouhá zima, která nedovolila začít některé práce, nedostatek dobře připravených projektů a také to, že zatím není jasné, jakým směrem by se měl ubírat další rozvoj regionu.

Polští rybáři odmítají respektovat nařízení EU na hájení tresky

3. 5. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Polští rybáři odmítají respektovat nařízení Evropské unie ohledně hájení tresky. Od neděle platí v polských revírech Baltského moře čtyřiapůlměsíční zákaz jejího lovu. Polští rybáři ale nadále vyjíždějí na moře. Za porušení zákazu jim přitom hrozí pokuty a mohou přijít dokonce o licence. Rybáři tvrdí, že se v případě restrikcí budou bránit a zablokují přístavy. Za porušení předpisů hrozí Polsku vysoké sankce. Tamní ministerstvo zemědělství se proto snaží přimět rybáře k jejich respektování finančními kompenzacemi.

Hovězí maso podraží až o deset korun za kilo

3. 5. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Stavy skotu jsou dnes v Česku nižší než v roce 1836. Zemědělci varují - hovězího masa je málo. Letos je proto bude nutné dovážet ze zámoří a cena masa na českém trhu zřejmě stoupne až o deset korun za kilogram živé váhy. To se promítne i v růstu cen v obchodech. „Roční produkce hovězího klesla v Česku na 190 tisíc tun. Máme nižší stavy než v roce 1836,“ upozorňuje prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. V Česku by se mělo ideálně ročně vyprodukovat kolem 250 tisíc tun hovězího. Přitom právě skot je podle agrárníků základním kamenem celé zemědělské soustavy a je potřeba mu věnovat zvláštní péči.

Nové vinařství zahájil v Drnholci výstavbu svého nového centra

3. 5. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Výstavbu nového výrobního centra, vinotéky a degustační místnosti zahájila včera v Drnholci na Břeclavsku akciová společnost Nové vinařství. Investice včetně technologií se blíží 50 milionům Kč a umožní zaměstnat 25 lidí. Roční plán produkce činí přibližně 350.000 lahví převážně bílých vín, řekl ředitel firmy Marek Špalek. Budoucí vinařství s názvem Dům Na Výsluní má zpracovávat hrozny ze 102 hektarů vlastních vinic v regionu. Vinice Slunečný vrch má 40 hektarů, zbytek připadá na Langewarte poblíž Nového Přerova. Celkem mají 380.000 hlav a firma chce dbát na mimořádně šetrný sběr včetně malého zatížení keřů hrozny.

KVĚTEN V HONITBĚ

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

V květnu je nejvyšší čas k asanaci a přemístění krmelců. Tuto práci neodkládejme. Každý déšť a někde i tání posledních zbytků sněhu do okolí, rozplavuje zárodky parazitů. Proto tedy staré seno spálíme a celé okolí desinfikujeme.

Živá příroda i pro budoucí generace

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Člověk je nedílnou součástí živé přírody na Zemi již statisíce let. Živil se zpočátku sběrem plodů, později si rozšířil jídelníček i o potravu živočišnou. Stal se lovcem ryb a zvířat a lovu se postupně přizpůsobily i jeho tělesné disposice. Vztyčil se na zadní končetiny a tím si uvolnil ruce pro lov a také pro výrobu především loveckých nástrojů. Získal tím i na rychlosti a obratnosti a nabyl tím také větší rozhled nad okolním světem. To ho následně vedlo nejen ke vzniku nových loveckých technik a postupů, ale především ke vzniku řeči nezbytné k dorozumívání se při společných lovech a také v rodině. Vyvinul se mu mozek nadaný abstraktním myšlením, který se stal základem následného neustálého lidského pokroku.

Moje poznatky o černé zvěři

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

V únoru 2005 jsem se zúčastnil odborného semináře na téma ,,Současná problematika černé zvěře“, který se konal v Brně. Tohoto semináře jsem se zúčastnil víceméně ze zvědavosti, protože nepocházím z oblasti, kde by černá dělala nám myslivcům a také zemědělcům nějaké problémy. A nejsem ani odborník na problematiku černé zvěře. Mám pouze určité praktické zkušenosti s divočáky v naší specifické oblasti. Nepatřím ani mezi ty lovce černé, kteří mají na svém kontě stovky ulovených kusů. Můj sumář úlovků čítá okolo 40 kusů převážně selat a lončáků a taky jednoho bronzového kňoura z Libavé.

Kostitřasy v honitbě

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Přibližně již 100 let si každý motorista pod názvem „Kostitřas“ představí předchůdce dnešních korábů silnic, původního „dědečka automobil“. Ten v době svého vzniku řádně protřepával kosti pasažérů na neupravených silnicích, protože jezdil na kolech od původního vozu žebřiňáku, opatřených železnými obručemi. V prvopočátku výroby aut kola postrádala vynález pana Dunlopa pneumatiky. Hlučící monstra byla bez pérování a tak první cestovatelé v autech cítili každý kamínek silnice na svém těle, jako princezna hrášek pod peřinami. Tvrdá auta tvrdě třásla kostmi pasažérů.

ŽIVOT SE ŠELMAMI

1. 5. 2005 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Malíře, fotografa, spisovatele a chovatele šelem Ludvíka Kunce znají starší a snad i mladší čtenáři Myslivosti z mnoha jeho článků o šelmách žijících v našich a slovenských lesích a horách. Životní náplní se mu stal především výzkum chování rysa. K profesi chovatele a zoologa jej přivedla touha malovat zvířata, protože právě výtvarná činnost v ostravské zoologické zahradě byla jeho oficiální původní profese. Napsal a ilustroval několik knih, namaloval mnoho obrazů a dodnes malbou zdobí lovecké chaty. Ilustroval knihy, časopisy, podílel se na tvorbě naučných stezek a fotografoval.

NEWSLETTER

Podporujeme