Venkov

Nemoc šílených krav tu bude dál. Změna krmení nestačí

8. 9. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Téměř detektivní pátrání přineslo nový závěr: nemoci šílených krav (BSE) se zřejmě nikdy úplně nezbavíme. Tak to alespoň naznačují poslední výzkumy. Zatím panovala představa, že BSE se dá vymýtit změnou krmiva. Teď se ukazuje, že zřejmě může být také dědičná a možná vzniká i spontánně. To by však znamenalo, že tato choroba přežije současné lidské pokusy o její odstranění. Nezbude tedy, než pokračovat ve vyšetřeních poražených kusů skotu na jatkách a vylepšovat metody včasného zjištění choroby.

Prší, a přesto je sucho

8. 9. 2008 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Srážek podle vědců není málo, změnila se ale jejich intenzita během roku. Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění. Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Vakcíny poskytují ochranu i plodům

7. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Pro zajištění ochrany plodů před přenosem BVD z organismu jejich matek jsou na trhu k dispozici 4 druhy vakcín. Cílem vakcinace proti BVD u skotu je v první řadě zabránit rozšíření virové infekce v početních stavech skotu, zmírnit klinické symptomy a omezit vylučování virů. Kromě toho je možné tímto preventivním opatřením dosáhnout doplňkové ochrany plodu před přenosem virů z organismu matky. Na vývinu vakcíny, která by splňovala všechny tyto požadavky v současné době pracuje stále více výrobních firem. Tak i živá vakcíny firmy Merial s obchodním názvem Vacoviron FS nyní obdržela povolení pro zajištění fetální ochrany.

Vědci: Včely nosí v těle značné množství pesticidů

6. 9. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Včely pilně nosí do úlů pyl a nektar, ale spolu s nimi také širokou paletu pesticidů, tvrdí vědci z Pennsylvánské státní univerzity. Výzkumníci analyzovali vzorky pylu, larev, dospělých včel a vosku a výsledky prezentovali na 236. setkání Americké chemické společnosti ve Filadelfii. Výsledky ukazují bezprecedentní úroveň pesticidů fluvalinátu a coumaphosu používaných k hubení roztočů způsobujících varroázu - a to jak jak v plástech, tak ve voskové základně. Byla rovněž zjištěna nižší hladina 70 dalších pesticidů a jejich metabolitů obsažených v pylu a tělech včel.

Průjem telat způsobují převážně směsné infekce

5. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Aktuální německý výzkum prokázal, že u 49,5 % případů nemocných telat se jednalo o vzájemnou součinnost více původců průjmových onemocnění. Kryptosporidie a rotaviry jsou nejfrakventovanějšími choroboplodnými zárodky vyvolávajícími vznik průjmových onemocnění u čerstvě narozených telat. Tuto skutečnost potvrdily výsledky aktuálního výzkumu univerzity se sídlem v německém Giessenu. Vědci analyzovali v rámci výzkumu vzorky exkrementů 265 telat postižených průjmovým onemocněním. V 55 % případech se jednalo o kryptosporidiovou a v 33,4 % o rotavirovou infekci.

Z drůbežích chovů mizí salmonely

5. 9. 2008 | Zdroj: Agris |  Článek

Salmonelóza u lidí je velmi nepříjemné onemocnění, které může být v některých případech pro lidi i velmi nebezpečné. Bohužel se s ním stále poměrně často setkáváme. Jako nejčastější zdroj infekce se u lidí nejčastěji udávají potraviny živočišného původu a z nich především pak vejce a drůbeží maso. Základní prevencí u tohoto onemocnění je dodržování základních hygienických pravidel při skladování, zpracování a konzumaci potravin, u kterých hrozí zvýšené riziko kontaminace salmonelou. Aby se minimalizovalo riziko možné kontaminace potravin salmonelou, je třeba dbát na to, aby se salmonela nevyskytovala v chovech drůbeže.

Beskydské lesy se zalíbily václavkám a kůrovci

4. 9. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Ani kdyby letos na podzim houbaři brali václavky po deseti kilech, nezabránili by zřejmě dalšímu nekalému působení této dřevokazné houby v lesích. Jeden z nejzákeřnějších škůdců lesů parazituje na desítkách druhů stromů, oslabuje je a ony jsou pak méně odolné vůči výskytu dalších škůdců, zejména kůrovců. V pomyslném žebříčku oblastí, které jsou v Česku nejvíce postiženy kůrovcem a václavkou, patří severní Morava k favoritům. Proč se v něm těmto lesním škůdcům tak daří?

Startuje kampaň na podporu spotřeby sladkovodních ryb

1. 9. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Ministerstvo zemědělství chce zvýšit spotřebu sladkovodních ryb domácí produkce. Proto od září spustí kampaň, která má podpořit zájem českých spotřebitelů o tuzemské rybí produkty. Vyplývá to z informací zveřejněných na webových stránkách ministerstva zemědělství. Přestože ČR patří v Evropě k předním producentům sladkovodních ryb, jejich spotřeba podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče zaostává za evropským průměrem. Projekt se zaměří na tři tuzemské dominantní ryby: kapra, amura a tolstolobika. Náklady 150 milionů korun uhradí EU z příslušných fondů.

Skrytá města uprostřed pralesa

29. 8. 2008 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

V amazonských pralesích, kde podle dosavadních představ žili před příchodem Evropanů lidé na úrovni doby kamenné, kdysi kvetly vesnice a městečka propojené sítí silnic. Po bájných městech v amazonské džungli s bohatou architekturou a spoustou zlata pátrali mnozí. Také britský cestovatel plukovník Percy Fawcett (1867-1925?), údajná předloha postavy Indiana Jonese. Skutečnost je zřejmě prozaičtější než pohádkové Eldorado, avšak neméně zajímavá. Z důkazů, které shromáždil mezinárodní tým vědců, plyne, že v dnešní džungli na horním toku řeky Xingu v Brazílii, kde se ztratila Fawcettova výprava, existovala před a těsně po příchodu Evropanů do Nového světa integrovaná městečka a vesnice.

Co trápí zrající ovoce

29. 8. 2008 | Zdroj: novinky.cz |  Článek

Chloubou každého zahrádkáře je pěkné a zdravé ovoce. Různé choroby, škůdci nebo klimatické nepříznivé vlivy mu však v tom mohou klást značné překážky. Mezi nejčastější vady patří např. fyziologická skvrnitost jablek. U náchylných jablečných odrůd (např. Dukát, Coxova, Šampion, Rubín, Vanda) se během dozrávání plodů na stromě nebo až při uskladnění objevují na slupce 2 až 6 mm velké tmavěji zbarvené okrouhlé, mírně propadlé skvrnky. Pod nimi se v dužnině do hloubky 1 až 1,5 cm tvoří ostrůvky odumřelého hnědavě zbarveného pletiva nahořklé chuti, podle níž se chorobě výstižně říká hořká skvrnitost nebo pihovitost.

NEWSLETTER

Podporujeme