Venkov

ČSÚ: V Česku za dva roky přibylo přes 300 ekologických zemědělců

11. 9. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

V České republice přibylo od roku 2005 více než 300 ekologicky hospodařících zemědělských podniků. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Ekologičtí farmáři loni hospodařili na 7,5 procenta zemědělské půdy a podíleli se třemi procenty na celkovém počtu zemědělských podniků. Počet ekologických hospodářství tak na rozdíl od běžných hospodářství roste. Na ekologicky obhospodařované půdě převládají trvalé travní porosty. Ty byly v roce 2007 udržovány na téměř 90 procentech půdy a sloužily hlavně k pastevnímu chovu zvířat, zejména ovcí a koz.

Skoro to vypadá, že...

11. 9. 2008 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

tiplíci útočí. Ale, to by byl laciný titulek. Prostě s vlhčím koncem léta a podzimem je savý hmyz aktivnější. A i proto se více šíří jím přenášená onemocnění. Tak před krátkou dobou byla diagnostikována katarální horečka ovcí (bluetongue) v Dánsku, Švédsku, včera opět několik případů na Chebsku (ze 13 sérologických zjištění virologicky potvrzeno 6, a to v jednom hospodářství, kde již bylo potvrzeno ohnisko) a dnes jsme obdrželi informaci, že byl zjištěn případ i na severovýchodě Maďarska.

Pröll: 100 € na každou dojenou krávu

10. 9. 2008 | Zdroj: Cestr.cz |  Článek

Rakouský ministr zemědělství Josef Pröll oznámil v průběhu veletrhu ve Welsu záměr podpořit od roku 2009 chovatele dojeného skotu. Důvodem pro postoj rakouského ministerstva ve věci zavedení přímých podpor pro dojnice je jasný postoj Bruselu k rozpočtu společné zemědělské politiky EU pro roce 2013, kdy bylo opakovaně prezentováno, že zemědělský rozpočet nebude rozhodně patřit k prioritám nové finanční perspektivy. Proto přistoupilo Rakousko k využití možností vyplívajících z nově navrhovaného paragrafu 68 v rámci Health checku a hodlá od příštího týdne, kdy začínají neformální rozhovory o budoucnosti společné zemědělské politiky, prosadit podporu rakouských chovatelů dojeného skotu.

O vakcinaci proti bluetongue ve Švédsku

9. 9. 2008 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Kvůli prvnímu případu bluetongue, který zaznamenali u skotu v jihozápadní části Švédska, začnou v nejbližších týdnech vakcinovat v ochranném pásmu do 150 km. Ani ve Švédsku neberou riziko katarální horečky ovcí (bluetongue) na lehkou váhu a monitorují výskyt tiplíků, přenašečů této nákazy, a vyšetřují dobytek. Právě díky rutinnímu vyšetřování byl objeven a 6. 9. potvrzen první případ bluetongue (virus sérotypu 8) na farmě dojnic na jihozápadě země. Prvním opatřením je vakcinace v zóně 20 km a poté v pásmu do 150 km od ohniska.

Ekologové šlapou chovům na paty

9. 9. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Ochránci chtějí, aby ve velkofarmách bylo méně drůbeže. Starý Petřín - Ekologické organizaci Děti Země se po třech letech bojů s úřady a zemědělci podařilo omezit počet brojlerů v novém velkochovu ve Starém Petříně na Znojemsku. Zemědělské družstvo Petřín v něm chtělo původně chovat na 209 tisíc brojlerů, ekologové však prosadili, že jich bude 147 tisíc. „Při původním počtu zvířat by drůbež neměla dostatečný počet krmítek ani napáječek, brojlerů by na určité ploše bylo více, než povoluje vyhláška,“ uvedl Martin Hyťha z Dětí Země.

5. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova se blíží

9. 9. 2008 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Od 7. do 27. října mohou žadatelé předkládat projekty na pozemkové úpravy, investice do lesů, dále na obnovu a rozvoj vesnic, jejich občanské vybavenosti a služeb nebo na ochranu a rozvoj kulturního dědictví venkova v rámci 5. kola Programu rozvoje venkova. Přijímány k vyhodnocení budou rovněž Strategické plány LEADER. Až do 11. listopadu je pak termín pro žádosti o dotace na realizaci projektů spolupráce v tzv. IV. Ose PRV.

Ekologičtí aktivisté dali na web seznamy, jaké ryby lze "udržitelně" jíst

9. 9. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Ochránci přírody varují, že ve vodách států Evropské unie ubývají určité druhy ryb, třeba některé ančovičky či tuňáci. Aktivisté z britské organizace Marine Conservation Society (MCS) proto na internetu umístili seznamy, jakási doporučení, které ryby je prý ještě možné jíst, aniž tím ohrozíme daný druh, a u kterých by se už lidé naopak kvůli jejich počtům v přírodě měli konzumace vystříhat. Seznam ryb, které lidem aktivisté nedoporučují, obsahuje třeba ančovičky z Biskajského zálivu, tresky obecné, některé sledě, tuňáky bílé ze Středozemního moře či platýse obecné.

Stát chystá nové národní parky: Křivoklátsko a Jeseníky

8. 9. 2008 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Příroda na Křivoklátsku a v centrální části Jeseníků je natolik unikátní, že by si podle ministerstva životního prostředí zasloužila nejvyšší stupeň ochrany. Záměr o vytvoření dvou nových národních parků už schválilo vedení ministerstva. "Do konce roku mám předložit další podklady," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra František Pelc. V Česku zatím existují čtyři národní parky: Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí.

Nemoc šílených krav tu bude dál. Změna krmení nestačí

8. 9. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Téměř detektivní pátrání přineslo nový závěr: nemoci šílených krav (BSE) se zřejmě nikdy úplně nezbavíme. Tak to alespoň naznačují poslední výzkumy. Zatím panovala představa, že BSE se dá vymýtit změnou krmiva. Teď se ukazuje, že zřejmě může být také dědičná a možná vzniká i spontánně. To by však znamenalo, že tato choroba přežije současné lidské pokusy o její odstranění. Nezbude tedy, než pokračovat ve vyšetřeních poražených kusů skotu na jatkách a vylepšovat metody včasného zjištění choroby.

Prší, a přesto je sucho

8. 9. 2008 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Srážek podle vědců není málo, změnila se ale jejich intenzita během roku. Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění. Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví.

NEWSLETTER

Podporujeme