Zemědělství

POUŽITÍ ALGINÁTOVÝCH PREPARÁTŮ K OVLIVNĚNÍ VZCHÁZIVOSTI TRAV

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Při zakládání trvalých travních porostů, ať už pro pícní nebo technické účely, složených z různých druhů trav, je problémem různá konkurenční schopnost jednotlivých druhů ve fázi vzcházení, která spočívá především v jeho různé rychlosti. Pomalu vzcházející a zpočátku pomalu se vyvíjející druhy, jako například lipnice a psinečky jsou ostatními potlačovány, takže jsou poz-ději v porostu zastoupeny mnohem méně než by odpovídalo jejich výsevku.

KLÍČIVOST OBILEK A KONCENTRACE N-NO3- U NĚKTERÝCH PÍCNINÁŘSKY VÝZNAMNÝCH DRUHŮ TRAV

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Trávy jsou rozhodujícími komponenty lučních i pastevních směsí i směsí technických a par-kových. Významnou úlohu mají také polní krátkodobé monokulturní travní porosty i trávy jako složky jetelovinotravních směsí. Lze je dále využít i jako meziplodin či podsevů. Mezi hlavní problémy semenářství trav patří určení správné doby sklizně a tím rozhodujícím způsobem ovlivnit ztráty a kvalitu osiva. Starší používané metody určení zralosti semenářských porostů jsou subjektivní a vyžadují zkušenost. Proto se dnes v zemědělské praxi přechází na ob-jektivnější metody, které snižují riziko špatného posouzení zralosti porostů. Pozdní sklizeň může u některých druhů trav způsobit velké ztráty vypadáváním semen, předčasná sklizeň výrazně sníží biologickou hodnotu osiva.

VLIV ABSENCE N - HNOJENÍ NA VÝNOSY, BOTANICKÉ SLOŽENÍ TRVALÝCH LUČNÍCH POROSTŮ A KONCENTRACI NITRÁTOVÉHO DUSÍKU V LYSIMETRICKÝCH VODÁCH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Na ekologických podmínkách závisí floristické složení travních fytocenóz a jejich pro-dukční schopnost. Ekologické podmínky stanovišť travních porostů jsou mnohem pestřejší než u orných půd a proto také výnosová variabilita je velmi široká (1-15 t.ha-1 suché hmoty). Dlouhodobá aplikace převážně průmyslových N-hnojiv vyvolala podstatné omezení pestrosti botanického složení směrem k vytvoření porostů s výraznou převahou travní složky.

VLIV ÚHRNU DEŠŤOVÝCH SRAŽEK NA DYNAMIKU NÁ-RŮSTU BIOMASY TRAVNÍHO POROSTU NA ORNÉ PŮDĚ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Dešťové srážky jsou rozhodujícím klimatickým faktorem, který ovlivňuje dynamiku nárůstu biomasy a výnosnost porostu (KLESNIL et al.,1982; REGAL, VESELÁ, FOGL, 1984; VELICH et al., 1994 aj.). REGAL, VESELÁ, FOGL (1984) uvádějí, že dynamika nárůstu píce je ovlivněna nejen úhrnem srážek, ale také jejich rozdělením během vegetace. Podle KRAJČOVIČE, REGA-LA (1976) vyprodukuje přírodní travní porost na každý 1 mm srážek 1,5 až 2,0 g.m-2 sušiny. KO-PECKÝ (1928) vymezil podle potřeby vláhy přirozené oblasti pro travní porosty izohietou 650 mm, z čehož 350 mm má připadnout na vegetační období.

KONKURENČNÍ SCHOPNOST JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ V JETELOVINOTRAVNÍ SMĚSI

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Druhové složení jetelovinotravních směsí závisí na přírodních podmínkách stanoviště, délce a způsobu využívání a také na intenzitě hnojení. BERGMANN (1962) doložil, že jetel a trávy mají komplementární biologické a morfologické vlastnosti i nároky na stanoviště. Ke stejným závěrům dospěli i KRAJČOVIČ et al. (1968) a LICHNER et al. (1983). VOLOŠIN (1986) doporučuje pro kvalitní jetelovinotravní směsi kombinaci srhy říznačky, kostřavy luční, jílku vytrvalého i mno-hokvětého vysévané společně s jetelem lučním, jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým.

ZAKLÁDÁNÍ, ÚDRŽBA A VYUŽITÍ DRUHOVĚ BOHATÝCH LUK A PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH LUK

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Úvodem našeho referátu bychom rádi upřesnili termín louka. Je to porost složený z mnoha desítek až stovek druhů rostlin s návazností na další bohatý živočišný a mikrobiální život. Je to rostlinné společenství, které na určitém místě roste a vyvíjí se po mnoho desítek až stovek let v závislosti na pravidelném lidském obhospodařování. Druhové složení louky je pak výsledkem stanovištních podmínek a způsobu obhospodaření. Louky, jako rovnovážné porosty, jsou na úze-mí České republiky většinou výsledkem lidské činnosti.

VLIV RYCHLOOBNOVY LUČNÍHO POROSTU A NÁSLEDNÉ-HO ZELENÉHO ÚHORU NA VYPLAVOVÁNÍ NO3-N

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V současném období nadále probíhající restrukturalizace zemědělství a hledání vyváženého stavu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, jak z hlediska produkce potravin, tak i z hlediska šetrného hospodaření v krajině, dochází k viditelným změnám v hospodaření na loukách a pastvi-nách. Je nesporné, že lze výhodně sladit produkční funkci trvalých travních porostů s jejich funk-cemi mimoprodukčními, především krajinotvornou, půdoochrannou, vodohospodářskou, protie-rozní, ale i rekreační.

VYTRVALOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST PÍCNÍCH ODRŮD TRAV V PODHORSKÝCH OBLASTECH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Travní porost je funkcí stanoviště - jeho odrazem, změnu porostu chápeme jako funkci času a exploatace - jeho využívání. V posledních letech nám tuto teorii prakticky dokazují rozsáhlé porosty (cca 400 tis. ha) lemující pohraničí v horách a podhorách. Pícninářsky nevyužívané porosty mění floristický obraz ve prospěch nežádoucích druhů, vlhkost půdy, únik nitrátů, vododržnost a její využití a protierozní schopnost.

LETNÍ MEZIPLODINY. TVORBA VÝNOSU HOŘČICE BÍLÉ NA ZELENÉ HNOJENÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Náročné ekonomické podmínky v našem zemědělství vedou k tvrdým restriktivním finanč-ním a následně i agrotechnickým opatřením. Jedním z nich je omezování živočišné výroby s ná-sledným hospodařením bez živočišné výroby. Omezování přísunu hnoje do rotace osevního po-stupu může v nedaleké budoucnosti výrazně negativně ovlivnit půdní úrodnost. Tohoto nebezpečí poklesu půdní úrodnosti je si většina agronomů vědoma a proto se mu snaží nějakým způsobem čelit. Dobří agronomové se snaží omezené dodávky hnoje nahradit jinou organickou hmotou do-dávanou do půdy například zaorávkou slámy, chrástu, zeleného hnojení atd.

PĚSTOVÁNÍ MĚSÍČKU LÉKAŘSKÉHO (Calendula officinalis L.) JAKO OLEJNINY PRO PRŮMYSLOVÉ VYUŽITÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Měsíček lékařský je v ČR znám jako léčivá rostlina (květová droga) velmi dávno. Pochází ze západního středomoří. U nás se pěstuje plnokvětá oranžovočervená odrůda Plamen. Účinné látky obsažené v květech mají protizánětlivé a desinfekční účinky. Užívá se v čajových směsích při chorobách žlučníku a žlučovodu, zánětu žaludku a střev, močového měchýře. Zevně se používá proti zánětlivým onemocněním pokožky, při omrzlinách, drobnějších popáleninách. Významné je též použití měsíčku lékařského v léčebné kosmetice jako jsou masky, krémy, pleťové vody, ne-boť čistí zjemňuje a zvláčňuje pleť.

NEWSLETTER

Podporujeme