Zvěř nemusí po spásání řepky trpět, tvrdí odborníci

Na článek o možnosti omámení srnčí a jelení zvěře při zvýšeném spásání listů řepky se ozvala řada čtenářů. Myslivci potvrzují neblahé účinky. Po požití většího množství listů se zvěř může nafouknout a trpí kolikou. Během biochemických procesů v těle dojde k určitému odkysličení krve a následně i mozku, a tak se zvěř může motat, jako by požila drogu. Řepka je zaseta na více než 350 000 hektarech a neexistuje způsob, jak vysoké zvěři zabránit v pasení. Určitá řešení podle odborníků existují. "Myslivci mohou poblíž ploch s řepkou rozmístit krmelce se solí, ovsem a senem, nejlépe vojtěškovým nebo jetelovým," radí Zdeněk Nevoránek, odborník na myslivost. "Zvěř nemusí při příjmu řepky trpět, když se jí poskytne dostatek pestré potravy a hlavně hrubé vlákniny," dodává. Doporučuje i takzvaná zvěřní políčka. Jde o plochy, kam se vysazují plodiny vhodné pro spásání. Patří mezi ně například topinambura, kukuřice, slunečnice, čirok nebo kapusta. "Trvalé místo by měla mít zvěřní políčka kolem řepkových polí i tam, kde je menší výměra. Nemusí jít o velké plochy, spíše by měla být četnější a účelně rozmístěna," říká Nevoránek. Tímto způsobem se dá podle něj zabránit i přecházení zvěře přes vozovky za potravou. Právě vyhledávání potravy patří k hlavním důvodům migrace vysoké zvěře přes komunikace, které často přetínají trasy jejího přirozeného pohybu. Zvěř na silnicích představuje zejména při snížené viditelnosti velké nebezpečí pro řidiče.