ZTAK: Ryby 1/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Ryby

Rok: 2000

Číslo: 1

Odpovědný pracovník: Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval: Ing. Jan Vacek, CSc.

Redakční uzávěrka:12. 4. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000305, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1. Ryby a rybářství v EU *

1.1 Požadavky na reformu společné rybářské politiky získávají konkrétní podobu *

1.2 Rekordní snížení kvót výlovů v EU pro r. 2000 *

1.3 Ve Spojeném království poprvé v prodeji treska obecná z klecového odchovu *

1.4 Vybrané směrné ceny na rok 2000 u ryb a dalších produktů komerčního rybářství v EU *

2. Ryby a rybářství v ZSVE *

2.1 Objem sladkovodní produkce ryb z akvakulturních chovů v Polsku překonal v r. 1999 zřejmě hranici 30 000 t *

2.2 Předběžné statistiky uvádějí pokles výlovů ruského komerčního rybářství v r. 1999 *

3. Světové rybářství *

3.1 Trendy světového trhu *

3.2 Světová produkce rybí moučky se pozvolna stabilizuje *

3.3 Produkty komerčního mořského rybářství tvoří základ islandského exportu *

Přílohy*

Seznam zkratek

1.

2. Ryby a rybářství v EU

1.1 Požadavky na reformu společné rybářské politiky získávají konkrétní podobu

Evropská komise přijala v lednu r. 2000 dokument, soustřeďující na 65 stranách výsledky konzultací k zásadám společné rybářské politiky (CFP) EU. Veřejné diskuse k principům CFP proběhly v posledních dvou letech ve všech členských zemích EU a kromě profesionálních rybářských organizací se jich zúčastnila také zainteresovaná ekologická hnutí a zájmová sdružení (např. zástupci hnutí Greenpeace). Evropská komise konstatovala, že některé náměty na změny CFP vycházely z protichůdných stanovisek zúčastněných stran a jejich racionální posouzení si proto vyžádá delší časové období. Přes tyto problémy však Evropská komise předpokládá, že první návrh reformy CFP bude k dispozici již na počátku r. 2001.

Rozpory se týkaly především hodnocení účelnosti opatření v rámci tzv. “Shetland Box” (vytváření ochranných pásem), alokace lovišť v teritoriu Severního moře a rozsahu spolupráce mezi rybářskou flotilou EU a třetími zeměmi. Na druhé straně však převažovalo kladné hodnocení zásad, souvisejících s existencí 6 - 12 mílových pobřežních pásem rybolovu a s principy udržitelného rozvoje rybářství (sustainable fishery) včetně zdůraznění ekologických hledisek rozvoje tohoto sektoru.

Evropská komise předpokládá, že při formulaci zásad reformy CFP bude nezbytné věnovat zvýšenou pozornost níže uvedeným “citlivým” bodům, ve kterých se protínají zájmy rybářských flotil členských zemí EU:

Ü Omezený přístup k lovištím v oblasti Severního moře. Diskriminační přístup, který neumožňuje těžit v této oblasti ryby státům, jež vstoupily do EU po r. 1985, jednoznačně odmítlo Španělsko, Portugalsko, Švédsko a Finsko. Pokud dojde ke zrušení tohoto diskriminačního opatření, lze počítat s redukcí národních kvót výlovů všech participujících členských zemí EU.

· Systém celkových přípustných výlovů (TAC) a kvót výlovů je všeobecně kritizován jako málo účinný nástroj k udržení dostatečné početnosti ichtyofauny hospodářsky důležitých druhů ryb, ale prozatím nebyla v rámci EU nalezena žádná vhodnější alternativa.

· Princip obchodovatelných kvót výlovů v rámci EU je sice podporován některými členskými zeměmi (např. Dánskem, Španělskem a Nizozemskem), ale na druhé straně se objevují rovněž regionální obavy ze ztráty pracovních míst a vzniku kartelů rybářských společností.

· Vážným biologickým, technologickým a ekonomickým problémem je značný rozsah nahodilých “souběžných” úlovků hospodářsky méně významných druhů ryb nebo cenných druhů, které nedosahují zákonné lovné míry. Tyto ryby musejí být odděleny od celkového výlovu (total catch) a vráceny zpět do vody. Tato praxe vyvolává kritické reakce u přívrženců ekologických hnutí, kteří upozorňují na poškozování reprodukčních schopností ichtyofauny. Snaha o zohlednění tohoto podílu vrácených a poškozených ryb (tzv. discards) v konstrukci kvót výlovů však naráží na tvrdý odpor všech členských zemí EU. O závažnosti celého problému svědčí údaje FAO, podle kterých lze hmotnost takto vrácených ryb odhadnout pouze v oblasti severovýchodního Atlantiku na 3,7 mil. t ročně.

· Kontrolu intenzity těžby ryb (effort control) považují za nevyhovující především zástupci Nizozemska, Itálie, Řecka a Portugalska. Belgie, Německo a Portugalsko upozorňují na nutnost zpřísnění sankcí proti těm rybářským flotilám, které systematicky překračují limity těžby.

· Mezi další problémové okruhy, související s reformou CFP, zařazuje Evropská komise úpravu tržního řádu pro ryby, dohody o rybářství mezi EU a třetími zeměmi, ekologická a enviromentální kritéria, rozsah podpor v rybářském podnikání a výzkumu a dlouhodobou koncepci rozvoje sektoru akvakultury.

1.2 Rekordní snížení kvót výlovů v EU pro r. 2000

Jednání ministrů rybářství členských zemí EU, které proběhlo v prosinci r. 1999 v Bruselu, vyústilo v bezprecedentní snížení kvót výlovů této organizace. Lze však konstatovat, že původní návrh Evropské komise počítal pro r. 2000 ještě s výraznějším snížením kvót, než bylo později schváleno. Výsledky vědeckých výzkumů, které již dlouhodobě naznačují možnost drastického narušení reprodukce řady hospodářsky cenných druhů ryb, začínají být akceptovány také v politické sféře.

V balíku redukovaných kvót se promítl především odraz kritické situace v severním Atlantiku, kde byl limit výlovů tresky obecné snížen o 37 % a u sledě obecného o 38 %. Za nejohroženější druh je považována sardinka španělská (Sardinella anchovia), pro kterou předložila EK návrh, předpokládající redukci TAC pro oblast Biskajského zálivu o 85 %. Ministři se posléze dohodli sice na kompromisním řešení se snížením TAC tohoto druhu ryby o 51 %, ale i tak “mírnější” kvóta vyvolala protesty francouzského ministerstva rybářství, které odmítlo podpořit doporučený systém redukovaných kvót výlovů.

Největší tlak na snižování limitů přípustných výlovů vyvíjí Komise ICES, která trvale upozorňuje na zhoubné důsledky nadměrného rybolovu především u treskovitých ryb. Regulace celkových výlovů vychází jednak z autonomních opatření v rámci EU, ale kromě toho bere v úvahu úpravy a dohody se třetími zeměmi (např. s Norskem, Islandem a Polskem).

Redukce kvót výlovů vytváří ovšem značné ekonomické a sociální napětí, neboť představuje výrazné snížení příjmů komerčního rybářství v řadě členských zemí EU a omezení pracovních příležitostí profesionálních rybářů. Novým a pozitivním jevem probíhajících jednání je však vzrůstající přesvědčení většiny členských zemí EU o preferenci těch opatření, která přispějí k dlouhodobě udržitelnému vývoji komerčního rybářství v časovém horizontu několika desítek let.

Přes obecně uznávanou nutnost redukce TAC a kvót výlovů nejsou však reakce zainteresovaných stran zdaleka jednotné. Zatímco zástupci WWF tato opatření přivítali jako “tvrdá”, ale nezbytná rozhodnutí, hnutí “Greenpeace” je odmítlo a podrobilo ostré kritice. Podle mluvčího tohoto hnutí převažují v EU stále krátkodobé ekonomické a politické zájmy, přičemž naléhavá potřeba skutečného omezení nadměrného rybolovu je ignorována. Jestliže bude podstata krize v komerčním rybářství EU podle vyjádření Greenpeace nadále opomíjena, povede to ke kolapsu tohoto odvětví v Evropě.

Britské národní sdružení rybářských organizací hovoří o katastrofálních důsledcích redukce kvót výlovů a předpokládá snížení příjmů profesionálních rybářů ve Velké Británii pro r. 2000, ve srovnání s r. 1999, až o 82 mil. EUR (pokles o 7,5 %).

1.3 Ve Spojeném království poprvé v prodeji treska obecná z klecového odchovu

Rybářští specialisté ve Spojeném království dosáhli velkého odborného úspěchu, neboť se jim podařilo poprvé v evropských podmínkách prakticky realizovat odchov tresky obecné (Gadus morhua) prostřednictvím klecového odchovu a zajistit dodávky této ryby do obchodní sítě. Treska je nabízena od poloviny ledna r. 2000 v 30 supermarketech obchodního řetězce Marks & Spencer.

Poloprovozní fáze kontrolovaného chovu tresky byla financována z prostředků projektu, jehož cílem je snížení závislosti trhu ve Spojeném království na dodávkách treskovitých ryb, získávaných prostřednictvím komerčního mořského rybolovu. Významným faktorem, který přispěl ke schválení uvedeného projektu je postupné narušování reprodukce ichtyofauny různých druhů tresky a následná redukce kvót výlovů.

Současný trh ve Spojeném království ročně absorbuje přibližně 170 000 t tresky, přičemž podstatná část z tohoto objemu (110 000 t) je dovážena z Islandu, Norska, Ruska a Kanady. V r. 2000 se předpokládá, že v obchodní síti bude prodáno pouze 50 t tresky, produkované prostřednictvím klecového odchovu, ale v dalších letech, po ověření koupěschopné poptávky, má toto množství vzrůst na řádově tisíce tun. Technologicky je zvládnuta rovněž inkubace tresčích jiker v líhni, vybudované v oblasti West Highlands (Skotsko). Z marketingových průzkumů trhu vyplývá, že spotřebitelé preferují tresku o hmotnosti přibližně 2 kg, což odpovídán 2letému produkčnímu cyklu.

Odborníci předpokládají, že v důsledku přísnějších a důsledněji kontrolovaných limitů těžby ryb v mořích bude nutné poloprovozně ověřit a zavést akvakulturní technologie chovu také pro jiné hospodářsky významné druhy, které jsou zatím výlučně objektem mořského komerčního rybářství.

1.4 Vybrané směrné ceny na rok 2000 u ryb a dalších produktů komerčního rybářství v EU

Obdobně jako v minulých letech přijala Evropská komise v prvém čtvrtletí tohoto roku návrh směrných cen (guide prices) pro čerstvé, chlazené a mražené ryby a další produkty, které jsou objektem komerčního rybářství EU.

Směrné ceny ryb a dalších produktů komerčního rybářství EU jsou konstruovány na základě průměrných hodnot tržních cen v jednotlivých členských zemích v průběhu předcházejících tří let. Nejdůležitější informací, z které návrh nové ceny vychází, je cenový trend pro daný rybí produkt v období let 1997 - 1999. Zohledněny jsou rovněž vývojové změny v kvótách výlovů a výkyvy v oblasti nabídky a poptávky. Úroveň směrných cen by měla přispět k zajištění stability trhu a optimalizaci úrovně zásob.

Při hodnocení meziročních změn (r. 2000/1999) nejsou patrné významnější výkyvy směrných cen u většiny zařazených produktů s výjimkou sledě a makrely. Meziroční pokles směrných cen těchto druhů ryb by se mohl zdát překvapivý, neboť sleď a makrela jsou dlouhodobě zasaženy důsledky nadměrné těžby a v některých lovných zónách (např. severní Atlantik) dochází k narušení jejich reprodukce. Rozhodujícím faktorem je však přesun spotřebitelské poptávky od těchto druhů ve prospěch cennějších produktů (lososovité ryby, korýši, atd.) získávaných prostřednictvím těžby, nebo z akvakulturních chovů.

Tab. 1: Přehled vybraných směrných cen u ryb a dalších produktů v rámci komerčního rybářství EU

Pramen: Eurofish Magazine, 2000, č. 1, s. 14

1.

2. Ryby a rybářství v ZSVE

2.1 Objem sladkovodní produkce ryb z akvakulturních chovů v Polsku překonal v r. 1999 zřejmě hranici 30 000 t

Oficiální statistiky uvádějí, že objem sladkovodní produkce ryb z akvakulturních chovů se v Polsku v r. 1998 přiblížil hranici 30 000 t a v r. 1999 tuto úroveň pravděpodobně překonal. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem sladkovodních ryb je dlouhodobě kapr, přičemž produkce lososovitých ryb (především pstruha duhového) se od r. 1994 více než zdvojnásobila a její podíl v rámci akvakultury se nyní pohybuje kolem 30 %.

Tab. 2: Vývoj akvakulturní produkce ryb v Polsku (t)

* odhad

Pramen: Eurofish Magazine, 2000, č. 1, s. 68

Vzrůstající produkce lososovitých ryb je odrazem změn konzumních preferencí polských spotřebitelů a příznivějších možností vývozu těchto druhů ryb. Kolem 35 % objemu produkce je exportováno do Německa, především ve formě vakuově balených vyuzených filetů.

2.2 Předběžné statistiky uvádějí pokles výlovů ruského komerčního rybářství v r. 1999

Ruský státní výbor pro rybářství uvedl, že na základě analýzy předběžných statistik lze výlovy komerčního rybářství v Rusku pro r. 1999 odhadnout objemem 4,3 mil. t, což je takřka o 7 % méně než v r. 1998. Tato situace byla vyvolána snížením výlovů v oblasti Dálného Východu, kde se počítá s meziročním poklesem o 357 000 t.

V důsledku nadměrného rozsahu rybolovu došlo k narušení reprodukce ichtyofauny u tresky polak v Ochotském a Beringově moři, takže kromě snížení výlovů tohoto druhu ryby v r. 1999 byly pro r. 2000 redukovány i příslušné odlovné kvóty. Ve všech ostatních oblastech lze počítat s růstem objemu výlovů.

Rybářská flotila v oblasti Severní provincie se sídlem v Murmansku odlovila pravděpodobně více než 900 000 t ryb a dalších mořských produktů, což ve srovnání s r. 1998 představuje více než 8% přírůstek. V důsledku zpřísněné ochrany ichtyofauny bude v povodí Kaspického moře zřejmě zaznamenán meziroční přírůstek výlovů o 23 % na očekávaných 180 000 t v r. 1999.

Podle prognózy pro r. 2000 lze očekávat, že výlovy komerčního rybářství v Rusku dosáhnou úrovně 5 mil. t. V této souvislosti se počítá s rozšířením aktivit rybářské flotily v oblasti volných moří a rozsáhlejším využitím pobřežních lovných zón na základě dvoustranných rybářských smluv s Argentinou, Angolou, Mosambikem, Mauritánií a Marokem.

3. Světové rybářství

3.1 Trendy světového trhu

Ř Na trzích lze očekávat posílení cen tuňáka

Dlouhodobá převaha nabídky nad poptávkou vedla k tomu, že v prosinci r. 1999 klesly ceny tuňáka na 25-leté minimum. V důsledku této situace řada států úplně přerušila hospodářské odlovy některých druhů tuňáka (např. rybářské flotily Spojených států, Francie, Jižní Koreje a Tchaj-wanu). Mrazírenské kapacity jsou zcela vytíženy, ale vzhledem k zájmu konzerváren o zpracování tuňáka očekávají odborníci v jarních měsících r. 2000 větší odběr suroviny ke konzervaci, což povede také k posílení cen.

Ř Trh s treskovitými rybami pod tlakem nižších kvót výlovů

Nadměrná intenzita hospodářského odlovu treskovitých ryb se promítla do snížení kvót výlovů pro r. 2000. Vzniklá situace se týká všech hlavních odlovovaných druhů (treska obecná, treska polak, treska skvrnitá, treska aljašská, štikozubec obecný - hejk, atd.), takže lze očekávat snížení dodávek na světové trhy a vzestup cen. Vzhledem k tomu, že trend růstu cen treskovitých ryb má dlouhodobější charakter, odborníci upozorňují na možnost přesunu zájmu konzumenta na jiné druhy ryb, které jsou nabízeny v příznivějších cenových relacích (losos, atd.).

Ř Vývojové změny na trhu s krevetami

Zlepšení ekonomické situace v Asii vede k postupnému oživení trhu s krevetami. Pozitivní změny probíhají především na japonském trhu, který se postupně stává největším odbytištěm tropických krevet. Americký trh stagnuje a trpí nižší nabídkou kvalitních druhů krevet. Do nákupů v Evropě se promítly nepříznivé důsledky oslabení EURa vůči USD.

Ř Větší objem rybího oleje nabízen za nižší ceny

Světová produkce rybího oleje vzrostla v r. 1999 na 1,2 mil. t, což je o 0,4 mil. t více než v r. 1998. Vyšší nabídka je spojena se snížením cen tohoto produktu. Patrné jsou také důsledky poklesu nebo stagnace cen konkurujících rostlinných olejů.

Ř Trh s hlavonožci vykazuje známky nestability

Vzhledem k tomu, že nebyla obnovena bilaterální rybářská smlouva mezi EU a Marokem, nabídka hlavonožců z odlovů v pobřežních marockých vodách se snížila. Tradiční japonský trh stagnuje a jeho částečné oživení očekávají odborníci až v dubnu. Při pobřeží Jižní Afriky, kde jsou bohatá loviště hlavonožců, prozatím převažuje orientace na jiné produkty komerčního rybolovu.

3.2 Světová produkce rybí moučky se pozvolna stabilizuje

Předběžné statistické údaje naznačují, že v r. 1999 bude v celosvětovém měřítku zaznamenán vzestup produkce rybí moučky. Podle odhadů časopisu Globefish Highlights se pro r. 1999 počítá globálně s objemem produkce rybí moučky 5,7 mil. t, což ve srovnání s r. 1998 představuje zvýšení o 0,9 mil. t. Ke zlepšení situace přispěl především růst výlovů v rámci komerčního rybářství Peru a s tím související přírůstek produkce rybí moučky v této zemi. Oficiální statistické údaje uvádějí pro r. 1999 odhad objemu výlovů peruánského komerčního rybářství na úrovni 7,3 mil. t, což představuje ve srovnání s r. 1998 přírůstek 3 mil. t. Objem peruánské produkce rybí moučky v r. 1999 se stabilizuje na standardní dlouhodobé úrovni 1,4 - 1,6 mil. t a překoná tak zřejmě více než 3 x výsledky r. 1998.

Vývoz rybí moučky z Peru v prvých deseti měsících r. 1999 dosáhl úrovně 1,2 mil. t, což odpovídá 3,5 násobku objemu r. 1998. Nejvýznamnějšími destinacemi jsou Čína a Japonsko, přičemž významným odběratelem se stává rovněž Tchajwan. V důsledku příznivých exportních možností byly koncem r. 1999 takřka všechny zásoby peruánské rybí moučky vyprodány.

V průběhu r. 1999 vzrůstala cenová konkurenceschopnost rybí moučky na světových trzích. Zatímco v listopadu 1998 byla 1 t rybí moučky prodávána v průměru za 600 USD, v r. 1999 tato cena klesala od 400 USD v prvém čtvrtletí až k 330 USD ve druhé polovině roku. Ceny rybí moučky jsou zároveň pod tlakem ochablého trhu mouček rostlinného původu.

V průběhu r. 2000 je očekávána stabilizace produkce rybí moučky přibližně na úrovni r. 1999. Redukce kvót výlovů a zpřísnění kontroly intenzity těžby ryb v mořích však může vést k omezené dostupnosti suroviny pro výrobu rybí moučky. Všeobecně se předpokládá, že dojde k mírnému zotavení cen rybí moučky, ale značná konkurence mouček rostlinného původu neskýtá velký prostor pro trvalejší cenový růst.

3.3 Produkty komerčního mořského rybářství tvoří základ islandského exportu

Statistické údaje prokazují vysokou výkonnost komerčního mořského rybářství Islandu a mimořádnou exportní angažovanost tohoto sektoru ekonomiky. Přesto, že výlovy Islandu překonaly v r. 1998 a 1999 hranici 2 mil. t, tento úspěšný sektor, který zajišťuje v hodnotovém vyjádření více než 70 % celkového exportu země, zaměstnává pouze 10 % všech ekonomicky aktivních osob. Podle objemu produkce na 1 pracovní sílu v rámci mořského komerčního rybářství zaujímá Island ve světovém měřítku vedoucí postavení.

Vývoz ryb a dalších produktů se v letech 1998 a 1999 přiblížil hranici 1,5 mld. USD, přičemž nejvýznamnějším teritoriem je EU (65 % podíl exportu), dále USA (18 %) a Asie (především Japonsko se 16 %).

Ve struktuře výlovů zaujímají největší podíl hlaváček severní (capelin), sleď a treska obecná.

Tab. 3: Výlovy mořského komerčního rybářství Islandu v r. 1999*

* předběžné údaje

Pramen: Eurofish Magazine, 2000, č. 1, s. 33

Přílohy

Příloha 1a: Dovoz ryb do ČR v lednu až únoru 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Příloha 1b: Dovoz ryb do ČR v lednu až únoru 1999

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Příloha 2a: Vývoz ryb z ČR v lednu až únoru 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Příloha 2b: Vývoz ryb z ČR v lednu až únoru 1999

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: Jitka Ševčíková

Zpracoval Ing. Jan Vacek, CSc.