ŽIVOTNÍ CYKLUS ZBOŽÍ A POJMENOVÁNÍ S NIMI SPJATÝCH

Le cycle de vie de marchandises et leur denomination

PhDr. Slavomíra Ježková, CSc.

Adresa autora:

Katedra jazyků, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita, Praha - Suchdol

Anotace:

V příspěvku se porovnávají životní cykly zboží a slov, která je pojmenovávají a používají se během výroby daného zboží. Přestane-li se určitý výrobek vyrábět, zanemná to i postupný zánik slova, které je s ním spojeno. V životě výrobku je zájem na co nejdelším trvání fáze nejvýhodnější pro výrobce. Ten s sebou nese, jak je ukázáno na francouzských vínech AOC oblasti Burgunska, díky zvláštním právním postupům i výjimečné uchování nářeční slovní zásoby, která by za jiných podmínek velmi rychle zanikla. Některá ze slov se dostala do národního jazyka. Nacházíme i slova, která převzala do své slovní zásoby i čeština.

Resumé:

L´auteur compare le cycle de vie de marchandises et leur dénomination au point de vue d´une situation bien atypique - celle de la réglementation de produits agro-alimentaires typiques et traditionnels en France et en Bourgogne - des vignobles, productions viticoles et vinicoles. Certaines expressions ont été acceptées et reçues par le français comme langue nationale et męme par les langues étrangčres, dont le thčque.

Summary:

The author compares the life cycle of goods and noming with legal adjustments of typical and traditional agricultural-foodstuff products of France and Burgundy - vineyards and viticulture products from a not very typical of view. Some expressions have been accepted in leterary French and even in foreign languages, among with belongs also Czech.

Klíčová slova:

životní cyklus zboží, pojmenování, regionální slovní zásoba, spisovný jazyk.

Key words:

life cycle of goods, noming, regional vocabulary, literary language

I. Úvod

V učebnicích, pojednáních i praktických úvahách výrobců, distributorů i prodejců se běžně setkáváme s členěním životního cyklu zboží do čtyř či pěti etap. První etapa znamená zrod nového výrobku, jeho vývoj od nápadu ke konkrétní podobě. Druhou etapu charakterizuje uvedení nového výrobku na trh a snaha získat co největší zisk. Třetí etapa bývá charakterizována tím, že trh výrobek plně akceptuje, výrobek se dobře prodává. Maximum zisku a maximum odbytu je znakem čtvrté etapy. V páté fázi začíná odbyt klesat, mění se postavení výrobku na trhu. Nakonec přijde čas ukončení jeho prodeje a tím vlastně i zánik výrobku. Takto více méně schematicky popisují životní cyklus zboží různí autoři (J. Vaško a kol., 1997, L. Lagrange, 1995, který však uvádí pouze čtyři fáze: Zavádění, rozvoj, fázi zralosti a ústupu výrobku.). Je pochopitelné, že snahou výrobce je dostat se co nejdříve do fáze zralosti a tuto pak udržet co nejdéle.

II. Výrobek a jeho pojmenování

Obvykle s novým výrobkem v širokém slova smyslu přichází i nové slovo, pojmenování. Tento fakt potvrzuje i vývoj zemědělských výrobků. Dříve se sela, sklízela a spotřebovávala směs pšenice a žita, francouzsky zvaná “méteil”. Poměr pšenice a žita byl různý, také názvy byly různé a početné: gros méteil, blanc méteil, bis méteil, passe méteil, méteil maigre, méteil brun, petit méteil. Ovšem nazývala se i jinak: Second blé, mitoyen, conseigle, conseau, cormau, miliard, méton, glandon, métillon, métaille, conssegal, mestroil. To je celkem 19 slov a jak uvádí Marcel Lachiver (1997), existovalo ještě asi dvacet dalších. S rozvojem genetiky, šlechtění a hybridizace vznikla pouze jedna obilnina - triticale. Je to vlastně také “méteil”, ale její název odpovídá nové situaci. I z hlediska jazykového je hybridem: triticum dal “triti” a secale poskytlo “cale” - z toho tedy triticale. Můžeme tedy schematicky shrnout: nový výrobek, nové pojmenování, nové slovo, které se postupně s novým výrobkem začleňuje do používané slovní zásoby.

III. Vztah výrobku a jeho pojmenování

Nyní si na přikladu francouzských reálií uvedeme příklad, kdy je snahou výrobce udržet se co nejdéle ve fázi zralosti výrobku, a všimneme si, jaký má tato snaha vliv na “život” slov či slovní zásoby.

Snaze výrobce - v případě zemědělsko-potravinářských výrobků - výrazně napomáhá označení původu, ve francouzštině “Appellation d´origine contrôlée” (AOC). Francouzský zákon z 6. července 1966 je definuje takto: “AOC se rozumí zeměpisné pojmenování země, kraje nebo lokality, které slouží k pojmenování výrobku, který odtud pochází a jehož kvalita nebo charakteristika jsou dány výlučně nebo převážně geografickým prostředím, jež zahrnuje přírodní faktory a lidského činitele.” Z toho vyplývá, že výrobek odpovídající této definici musí být vyráběn v souladu s místními zvyky, poctivými a ustálenými zvyklostmi. Toto vše je dáno přírodními faktory jako jsou podnebí, geologické podmínky, flora, odrůdy spjaté s jasně vymezenou výrobní oblastí a také - v neposlední míře - s přesně stanovenými výrobními podmínkami. Tato poslední část - přesně stanovené výrobní podmínky - je velmi důležitá. Není je totiž možné měnit. Co to znamená ? Není možné měnit nejen např. odrůdy vinné révy, ale ani výrobní postup. Je to logické, ale má to i svůj vliv na používaný jazyk, přesněji řečeno na slovní zásobu spjatou s pěstováním a výrobním postupem. Dovedeme-li úvahu až do konce, pak je vlastně velmi obtížné inovovat, měnit, upravovat výrobní postupy i prostředky, které jsou v zákoně popsány. A tak je i nepřímo zákonem konzervován určitý okruh slovní zásoby. V případě tradičních výrobků, jako je francouzské víno, to vlastně s sebou nese i nezamýšlenou konzervaci regionálních, nářečních výrazů, které se v dané oblasti v minulosti používaly při pěstování vinné révy, jejím stříhání, sklizni a zpracování vinných hroznů. Jak uvádí Sylvain Pitiot (1992, 33): “La viticulture est marquée par le poids de ses traditions (usages locaux et constants) et par la complexité de sa réglementation tant au niveau de la vigne que du vin … Le code du vin français énumčre une liste de manipulations et de traitements autorisés (tout ce qui n´est pas autorisé étant interdit).”

IV. Burgundské vinařství a regionální slovní zásoba

Z tohoto hlediska uveďme několik regionálních burgundských výrazů. Mezi svým způsobem “zakonzervované” výrazy můžeme řadit:

1. Pracovní nářadí a pomůcky používané při práci

· fesson (Pitiot, 1992, 37): sorte de petit pioche aux formes diverses

· marcot, marquotte: deux morceaux de bois ou de bambous indiquant l´emplacement réservé aux ceps. Dvojí přepis vyslovovaného [markot] potvrzuje, že slovo se udržuje především v ústním projevu. Velký francouzsko-český slovník (dále jen VFČS) uvádí ekvivalent vyslovovaného [markot] jako marcotte, ale význam je jiný - hřížení.

· balonge, ballonge: benne ŕ raisins de forme ovale

· comberau: charette ŕ deux roues

· la pičce a další jednotky: la pičce - contenance de 288 litres, la quartaud (57 litres), la feuillette (114 litres). Jak uvádí Le Ferré (1958) “les deux derniers fűts étant surtout destinés ŕ l´expédition des vins plutôt qu´ŕ leur conservation”. VFČS uvádí české ekvivalenty.

V sedmdesátých letech se rozšířila mechanizace i při vinobraní. Přesto však náhrada ruční práce stroji není jednoznačně přijímána . Pitiot (1992, 43): “L´Institut National de Sppellations dÓrigine s´attache prudemment ŕ étudier les conséquences de cette cueillette mécanique sur la qualité des vins. C´est purquoi il a exprimé crtaines réserves sur l´emploi de la machine dans la région du Beaujolais oů les raisins doivent arriver entiers et intacts dans la cuve pour respecter les normes d´une bonne vinification beujolaise.”

1. Pracovní úkony

· bouéchage: “ce terme bourguignon vient du verbe bécher. Il désigne un travail ŕ bras qui complétait celui de la charrue. Aujourd´hui, alors que les désherbants se généralisent, le bouéchabe sert surtout ŕ dégager le cep pour enlever le racines qui poussent su le greffon ŕ la soudure de la greffe” (Pitiot, 37).

· Évasivage: suppersion, ŕ la main, des jounes prasites, les gourmands (Pitiot, 39)

· Abreuver le fűts: remplir les fűts d´eau pour les resser. V tomto významu uvádí i FVČS (máčet, mokřit).

· accoler la vigne: VFČS uvádí jako “vyvázat révu k tyčce”

· chaponter: mal couper

3. Balení

· bouteilles bouguigonnes jsou charakterizovány následovně: “Elles ont l´épaule allongée, le goulet court, le fond piqué et leur teinte usuelle est le vert feulle morte” (Pitiot, 64)

4. Názvy spojené s klasifikací vín

· climat: “En Bourgogne, on désigne ainsi les territoirs propres ŕ la culture de la vigne. C´est l´équivalent du mot cru en Bordelais” (Renouil). K tomu Pitiot (1992, 94) dodává: “Dans chaque village, le vignoble est divisé en pracelle ou lieux-dits, exactement cadstrés qu´on désigne généralement en Bourgogne sous le vocable cimats. Il en existe plusierus miliers. Pour permettre de reconnaître, parmi ces limats ceoux qui sont réputés les meilleurs, la législation distingue deux catégories: les premiers crus et les climats simples (non classés en premiers crus).” VFČS tento výraz neuvádí.

· Clos: vignoble entouré d´ une clôture. Používá se v Burgundsku. VFČS uvádí jako “ohrazený pozemek (zvl. vinice).”

· Château: vignoble, používá se ve vinicích kolem Bordeaux. VFČS tento význam neuvádí.

Používání uvedených výrazů je stanoveno výnosem z 30. září l949.

5. Plošné míry, uspořádání vinice

· coupée: mesure de superficie, la coupée vaut 3,96 ares

· ouvrée: mesure de superficie, elle vaut 4,28 ares. Tento význam uvádí i VFČS.

· ordon: rangée des ceps

6. Pojmenování částí vinného keře, hroznu

· accroche-baril: branche de cep particuličrement longue, par suite d´une mauvaise taille

· brochon: serment de vigne coupé

· chapon: bouture de vigne

· conscrit: raisin “verjus”, des raisins qui ne sont pas műrs ŕ l´ époque de vendange et que l´on laisse sur le cep

· courante: serment porteur

· grume: grain de raisin

· jeune: marc de raisin

· talle: tige de vigne. Uvádí i VFČS.

7. Konzumace

Existuje ještě další skupina nářečních slov spojených s vinicí a vínem, která však je spíše spjata s konzumací. Tato skupina slov dodává projevu spíše kolorit. Některá slova jsou však známa i za hranicemi Burgundska.

· boite: ve významu spotřeba. Je možné slyšet ve větách typu “On cultive la vigne juste pour sa propre boite.” Píše se bey accent circonflexe.

· faire chabro(l): ajouter du vin ŕ un bouillon de viande. VFČS uvádí toto slovo jako nářeční.

· kir: la boisson faite de 1/4 de crčme de cassis et 3/4 d´aligoté. VFČS neuvádí.

· paulée: repas collectif ŕ la fin d´une période de travail, tout particuličrement des vendanges.

S některými z těchto výrazů se můžeme setkat i v názvech restaurací v Dijonu, např. Quatre´heurie (původně znamenalo “gouter de l´aprčs-midi”).

U některých slov je možno najít v etymologických slovnících i dobu, kdy jsou doložena, tedy svým způsobem “druhou fázi” života. Jako příklady můžeme uvést odkazy ve slovníku Petit Robert (1970):

· accolade, 1732: fixation des jeunes pousses de vigne sur un support

· gourmand, XVIIe sičcle, branche dont la pousse nuit aux rameaux fruitiers voisins en absorbant la sčve ŕ son profit

· chabro(l): mot régional attesté 1876, var. Chevreau, mélange de vin et de bouillon

· marcotte a další pravopisné varianty marquotte, margotte, marquot doložené v roce 1397 ve významu “tige, branche d´une plante qui a pris racine”.

· paisseau, XIe sičcle ve významu échalas. VFČS uvádí jako archaismus, tedy jako slovo v poslední fázi života.

· Treuil, XIVe sičcle, truil ve významu pressoir

8. Závěr

V tomto příspěvku jsme porovnali životní cykly dvou, na první pohled odlišných prvků: zboží a slov, která toto zboží pojmenovávají a používají se během výroby daného zboží.

Ukázalo se, že většinou je toto spojení velmi těsné. Přestane-li se určitý výrobek vyrábět a prodávat, znamená to i postupný zánik slova, které je s ním spojeno. Pokud ovšem nedojde k rozšíření jeho významu či k vytvoření sémantického neologismu. V životě výrobku je zájem na co nejdelších trvání fáze nejvýhodnější pro výrobce. Ten s sebou nese, jak jsme ukázali na příkladu zvláštního výrobku, francouzských vín AOC oblasti Burgundska, díky zvláštním právním postupům, i výjimečné uchovávání nářeční slovní zásoby, která by za jiných podmínek velmi rychle zanikla. Na několika příkladech jsme se pokusili ukázat současný stav slovní zásoby ovlivněné určitou regulovanou situací. Nabízí se otázka jejího dalšího uchování. Mohou přežít slova spjatá s řemeslnou, ruční prací. Ještě nyní se tento typ používá v inzerátech deníku vydávaného v Burgundsku (Le Bien public) nebo speciálním časopise (Bourgogne aujourd´hui). Některá z regionálních slov se dostala i do národního jazyka, tj. francouzštiny. Jako příklad můžeme uvést gamay jako název odrůdy (Gamay je osada u Pouligny-Montrachet), aligoté (z germánského harion, doloženo v roce 1866). Také někteří francouzští spisovatelé používají ve svých dílech regionální výrazy, jejichž funkce je v textu specifická a nesouvisí s naším tématem.

Teoreticky bychom si mohli položit i otázku, zda je možné s obnovením určité výroby a výrobku zaznamenat obnovení, oživení a běžné používání slovní zásoby s ním spjatého. To je však otázka, která není spjata s tak tradiční francouzskou zemědělskou činností, jakou je právě vinařství.

Literatura

1. Yves Renouil, sous dir. de - Dictionnaire du vin, éd. Féret et fils, Bordeeaux, 1962

2. Charles Pomerol, sous dir. De - Terroirs et vins de France, éd. Du BFMG, Orléans, 1984

3. Marcel Lachiver - Dictionnaire du Monde rural, Les mots du passé, éd. Fayard, 1997

4. Anne-Marie Vurpas, Claude Michel - Dictionnaire du français régional du Beaojolais, éd. Bonneton, Paris, 1992

5. Gérard Taverdet, Daniele Navette-Taverdet - Dictionnaire du français régional de Bourgogne, éd. Bonneton, Paris, 1991

6. Sylvain Pitiot, Jean-Charles Servant - Les vins de Bourgogne, Collection Pierre Poupon, PUF, Paris, 1992

7. Larousse Agricole

8. Le Petit Robert

9. Velký francouzsko-český slovník, Academia, Praha, 1974

10. Le Ferré - Traité d´oenologie bourguignone, Maçon, Institut National des Appellations d´Origine des Vins et Eaux-de-Vie, 1958

11. Grand Larousse encyclopédique, Larousse, Paris, 1968

12. Bourgogne aujourd´hui, La Revue innternarionale des vins de Bourgogne, avril-mai 1998, no 21

13. J. Vaško a kol. - Obchodní nauka, CZU, Praha, 1997

14. L. Lagrange - La commercialisation des produits agricoles et aliemantaires, 2e édition revue et augmentée, Paris, 1995