Zemědělskou půdu v Česku decimuje eroze, škody jdou do miliard
14.08.2012 | ČT 24
Z českých polí mizí půda, likviduje ji totiž vodní eroze – zasáhla už více než půlku veškerých zemědělských ploch v Česku. Způsobené škody se šplhají do miliard korun, protože půda není schopná zadržet vodu, ztrácí svou úrodnost a v konečném důsledku se snižuje i její cena. Podle posledních výzkumů může podle toho nejhoršího scénáře voda poničit až 21 milionů tun půdy za rok, což v přepočtu na peníze představuje ztrátu 4 miliardy korun.
Dva centimetry půdy se pod trávou tvoří sto let – to, co už stihly spláchnout letošní deště, se tedy utvářelo celé tisíciletí. Vyplavená půda je navíc nekvalitní – není schopná zadržet vodu, takže obce, stavení či studny zaplavené při velkých deštích nejen vodou, ale i zeminou jsou k vidění stále častěji.
Rozoráním mezí vydláždili zemědělci cestu k erozím už za socialismu. Necitlivě se ale k polím někteří zemědělci a podnikatelé chovají i dnes. "Dalším problémem je výstavba logistických center, kdy se necitlivě zabírá taková zemědělská půda, která by mohla sloužit k většímu zadržování vody v krajině. My jsme také narovnali desetitisíce toků, vysušili jsme tisíce rybníků. To jsou docela zásadní zásahy do krajiny a teď sklízíme ovoce," popsal v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 agrární analytik Petr Havel.
Počet obcí postižených erozí v posledních třech letech strmě roste. Zatímco v roce 2010 byly jen dvě, o rok později už jich bylo 20 a v letošním roce narostl počet na 69.
Eroze vede ke snižování kvality půdy a v důsledku toho klesá také úroda. V silně postižených oblastech mohou ztráty z hektaru vystoupat až do výše 75 procent. Dalším negativním důsledkem je pokles cen půdy. O majetek tak přicházejí nejen vlastníci půdy, ale i stát – nižší cena půdy rovná se nižší výnosy z daní. Ministerstvo zemědělství se proto rozhodlo krátit dotace těm, kteří nezavádějí dostatečná protierozní opatření. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni zkontroloval 593 zemědělců, 26 z nich muselo část dotací vrátit.
"Nejedná se o pokutu nebo penalizaci, jedná se o sankci z dotace, kdy se dotace snižuje o určitou částku až do sta procent," vysvětluje Petr Hlavatý, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). "Obvykle jde o odebrání několika procent. Zemědělce takové sankce nemotivují, aby dodržovali zásady správného hospodaření," namítá Havel. Navíc stát podle něj chování zemědělců na polích ani důsledně nekontroluje.
Další články v kategorii Zemědělství
- První letošní hrozny na burčák začali v Dolních Dunajovicích sbírat s rozedněním (04.08.2026)
- Chovatelé řeší kvůli suchu vážné problémy (04.08.2026)
- Vědci zkoumají půdní mikrobiom kvůli rozvoji personalizovaného zemědělství (04.08.2026)
- Farmáři mají kvůli suchu problémy s nedostatkem sena na krmení (04.08.2026)
- Celkem 2,4 miliardy korun rozdělí Ministerstvo zemědělství v 8. kole příjmu žádostí na rozvoj venkova ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 (04.08.2026)
- Nové masné plemeno brahman oficiálně schváleno (03.08.2026)
- Stejné množství deště jako dřív? To už dnes nestačí (03.08.2026)
- V Alpách přibývá útoků krav. Mohou skončit tragicky, problémem jsou psi (03.08.2026)
- Sen o penzionu manželům nevyšel. Místo něj ale vybudovali úspěšnou kozí farmu (03.08.2026)
- Šebestyán: Zákon o střetu zájmů je zmatečný a spor o Agrofert poznamenává celý resort zemědělství (03.08.2026)

Tweet



