Zemědělci stále zoufale volají: Kdy už nám konečně prodáte obilí?

Loňská nadúroda obilí způsobila zemědělcům na Mladoboleslavsku obrovské problémy. Sklady jsou přeplněné, farmáři mají dluhy a stát se podle nich k celé situaci staví liknavě. Podniky i soukromníky nejvíce stresuje skutečnost, že většinou žijí z úvěrových peněz a potřebují se akutně zbavit přebytků. O to by se měl především postarat Státní zemědělský intervenční fond, který v Česku slouží jako regulátor trhu. Přitom peníze na odkup obilí nejdou z pokladny naší země, ale z fondů Evropské unie. Podobné fondy pracují i v dalších evropských zemích i v zámoří. Jaký je momentální stav?

Nejen že jsou přeplněné sklady, ale ceny obilí rapidně klesají a mnohdy se zemědělcům za přebytky nenabízejí peníze, ale jiné formy úhrady. Třeba boleslavská společnost Zena nabízí hnojiva nebo krmné směsi. Další zdrcující skutečností je fakt, že obilí z letošní sklizně nebude kde uskladnit. Vhodné sklady na hranicích s Německem si totiž včas obsadili Maďaři, které vloni trápil podobný problém. Největší soukromý zemědělec na Mladoboleslavsku, Josef Heřmanský ze Semčic, je doslova zoufalý. Na skladech měl téměř tři tisíce tun obilí, prodal ale jenom třetinu."Sice mi slíbili i další odkupy, ale zatím se nic neděje. Je to pro mě katastrofa a samozřejmě v tom nejsem sám. Pokud se obilí nedostane z republiky, náš trh se zhroutí," varoval Heřmanský.

Intervenční fond podle něj zaspal a dnes už se obilí prodává jen za 80 procent minimální ceny. Zatímco po žních se prodávala tuna potravinové pšenice za 3000 korun, momentálně je její cena 2600 Kč. "Nechali nás v tom. Je to všechno načasovaná tragédie, aby v budoucnu došlo k tomu, že český sedlák nedokáže uživit zdejší občany. My zkrachujeme a všechno se bude dovážet," varuje soukromník. Velký neklid prožívají i v Zemědělském družstvu v Luštěnicích. Ti se sice s intervenčním nákupem obrátili na specializovanou Zenu, ale zatím se pozitivního výsledku nedočkali. "Na konci minulého roku jsme zálohově prodali šest tisíc tun Zeně, ale stejně se termíny nedodržují a nevím, co se bude dál dít," vysvětlil předseda družstva Pavel Hrdlička. Opačný postup zvolili v Mečeříži. Do intervenčního nákupu se přihlásili sami, ale výsledek je stejný. Jenom stále marně čekají na prodej. Zemědělci byli dokonce původně ujišťováni, že přebytky půjdou v rámci programu Evropské unie do zemí třetího světa, ale zatím to jsou jenom sliby.