Zemědělci snižují stavy hospodářských zvířat

Na Zlínsku se zmenšují stavy prasat, krav i drůbeže. Výjimkou je Vsetínsko, Valaši se nechtějí vzdát domácího mléka a vajec.

Prasata, krávy, drůbež. Chovatelům ve Zlínském kraji se nevyplácí starat o hospodářská zvířata, a proto se jich postupně zbavují. Úbytek činí až čtyřicet procent u jednotlivých druhů zvířat za posledních deset let. Chovatelé si stěžují na špatnou politiku ministerstva zemědělství, které podle nich chov málo podporuje a naopak upřednostňuje dovoz dočasně levných, a nekvalitních potravin ze zahraničí.

Podle údajů Českého statistického úřadu a Státní veterinární správy ubylo ve Zlínském kraji nejvíce prasat. Ze 136 tisíc kusů v roce 2001 klesl jejich počet na současných 80 tisíc. Počet skotu se snížil ze 73 tisíc na 62 tisíc a počty drůbeže spadly v kraji z 2098 tisíc kusů na současných 1429 tisíc kusů.

V Nezdenicích už nedojí

„Ještě v devadesátých letech jsme měli osm set dojnic, teď u nás mléčný skot úplně zanikl. Máme jen sto krav na maso. V okolí už nemá krávy nikdo ani doma. Cena mléka je totiž likvidační, všechno se dováží,“ posteskl si předseda Zemědělského podílnického družstva Nezdenice na Uherskohradišťsku Josef Čičák. „V devadesátých letech jsme měli i dvě stě padesát kusů prasat a také jsme se jich všech zbavili,“ pokračoval předseda.

Podobně chmurně popsala současný stav i předsedkyně Agrodružstva Roštění na Kroměřížsku Jarmila Čermáková. „Kdo chová skot a prasata, je na tom špatně. Důvod? Problém je s odbytem. Lidé spíš nakupují levné a nekvalitní výrobky ze zahraničí. My máme přibližně dvanáct set kusů skotu. Zvířata ale nemůžeme jenom tak vybít,“ pokrčila předsedkyně rameny.

Zvířat se postupně zbavují i drobní chovatelé na vesnicích. „Ano, lidé jich u nás chovají daleko méně než dříve. Já mám ale například doma ještě deset slepic a dva moráky. Kdysi jsme mívali i dvě prasata, ale na ta už není čas,“ prozradila starostka Sazovic na Zlínsku Edita Hrbáčková.

Valaši nemají rádi krabice

Podle Petra Jínka z Krajské veterinární správy je úbytek zvířat citelný v celém regionu. „Výjimkou v chovu hospodářských zvířat je ale Vsetínsko. Tady je drobných chovatelů stále spousta. Mnozí třeba krávu doma pořád mají. Je pro ně zdrojem čerstvého mléka, protože jim nechutná mléko z krabic. Podobné je to u slepic. Lidé jsou zvyklí na domácí vejce,“ vysvětlil Jínek.

Ministerstvo si myje ruce

Oslovení regionální zemědělci většinou vinili z dramatického úbytku zvířat chybnou politiku ministerstva zemědělství. To si ale myje ruce.

„Naší snahou je samozřejmě, prostřednictvím národních a evropských dotací, podpořit chov těch druhů a kategorií hospodářských zvířat, jejichž počty mají klesající tendenci. Úkolem ministerstva nicméně není plánovat zemědělskou nebo potravinářskou výrobu, ale vymezit příslušnými právními předpisy mantinely, v nichž se mohou naši podnikatelé včetně chovatelů zvířat pohybovat,” uvedla mluvčí Ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková. Ministerstvo přitom vychází z vládní zemědělské politiky, z programového prohlášení vlády a ze Společné zemědělské politiky Evropské unie. „Je výhradně na svobodném rozhodnutí podnikatele v jakém rozsahu bude svou podnikatelskou činnost provozovat,” dodala Dvořáčková. Zároveň připomenula, že jednou z cest, jak zamezit úbytku zvířat je snaha současného ministra Ivana Fuksy podporovat domácí produkci například i soutěží Regionální potraviny.